Wenzinger, srpen

August Wenzinger
Němec  August Wenzinger
Datum narození 14. listopadu 1905( 1905-11-14 )
Místo narození Basilej
Datum úmrtí 25. prosince 1996 (91 let)( 1996-12-25 )
Místo smrti Basilej
Země  Švýcarsko
Profese cellista
Nástroje violoncello , viola da gamba

August Wenzinger ( německy  August Wenzinger ; 14. listopadu 1905 , Basilej  - 25. prosince 1996 , tamtéž) - švýcarský violoncellista a hráč na gambu , učitel. Významný představitel autentického performance hnutí . Čestný doktorát na univerzitě v Basileji [1] .

Životopis

Studoval na basilejské konzervatoři u Paula Grümmera , poté na kolínské Higher School of Music studoval skladbu u Philippa Jarnacha . Studoval také soukromě u Emanuela Feuermanna v Berlíně .

V letech 1929-1934 byl prvním violoncellem Brémského městského orchestru, poté do roku 1970 obsadil stejné pódium v ​​basilejských orchestrech, do roku 1947 hrál také v Basilejském smyčcovém kvartetu (první housle Fritz Hirt ). Wenzingerovým hlavním zájmem však byla barokní hudba a historické představení . V letech 1935-1965 vystupoval společně s Gustavem Schekem a Fritzem Neumeierem jako součást Komorního tria staré hudby. V roce 1933 byl jedním ze spolupracovníků Paula Sachera při vytvoření Schola Cantorum Basiliensis  , vzdělávacího a vědeckého centra pro starou hudbu, které se později spojilo s Basilejskou hudební akademií . Řadu let vyučoval hru na violu da gamba na Schola cantorum (mezi studenty Jordiho Savalla ).

V letech 1954-1958 vedl jím založený soubor staré hudby Capella Coloniensis (Kolín nad Rýnem) (spolu s redaktorem NWDR E. Gröningenem) , se kterým absolvoval řadu turné po Evropě včetně SSSR . V roce 1955 vydal záznamy Monteverdiho Orfea  , jedné z prvních autentických nahrávek této slavné opery.

Wenzinger upravil vydání violoncellového repertoáru Johanna Sebastiana Bacha . Vydal také dvě sbírky cvičení pro výuku hry na violu da gamba [1] ( něm.  Gambenübung ; 1935, 1938; něm.  Gambenfibel ; 1943).

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Hudební encyklopedie / Kap. vyd. Yu.V. Keldysh. - "Sovětská encyklopedie", 1982. - S. 705. - 1008 s.
  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie