Akchatav volost (Semipalatinská oblast)

farní
Farnost Akchatav, farnost Akshatau
Akshatau bolisy, Kerney bolisy
47°48′ severní šířky. sh. 74°06′ východní délky e.
Země Ruské impérium SSSR
Obsažen v okres Karkaraly
Zahrnuje 8 aulů 1893 [1]
Historie a zeměpis
Datum vzniku 1869 - 1923
Počet obyvatel
Počet obyvatel 4914 [1]  os. ( 1893 )
národnosti podrod Kerney z klanu Karakesek z kmene Argynů
zpovědi muslimové

Akchatav volost (do 1. ledna 1878 Kirneevskaya volost) je kazašský kočovný volost v okrese Karkaralinsky v Semipalatinské oblasti.

Historie

Vytvořeno rozdělením volostů Carson-Kirneevsky na Kirneevskaya a Carson volosts v roce 1869 [2] . V říjnu 1923 byla na základě výnosu Ústředního výkonného výboru Kazašské ASSR ze dne 5. července 1923 sloučena s Nura , Tokraun a Chulym do Kedei volost . [3]

Na začátku roku 1920 se rodina Corenů s carsony přesunula na jih kvůli represivním oddílům bělogvardějců z Kolčaku. [čtyři]

Populace

Populace je podrod Kerney z rodu Karakesek z kmene Argyn . Počet vozů ve větvi podrodu Kerney v roce 1884:

Genealogie

               Shezhire  (kazašština)
Kodan
    
  Karakozha
      
    Meiram
        
      Karakesek
          
        Beauchamp
                     
                    
MashayTazJantouBaiborimanat
          
        
Boranches   Baiimbet
                       
                     
Surauly Tileuli koyanshy TanayDaulet
         
Karsun Kerney 
                                                
                                                
Dow    Shan                      Balapan        Samyrza    
                                                    
                                             
Balta Tuite Kalkaman Kuandyk Suyindik EU Teplo Mamatai Ano Bůh Turniyaz Sakuly 


Členové rodu

Z rodiny Kearney pochází:

Seznam zástupců rodu Kerney tvořících absolutní většinu populace volostů.

  1. Sembaev, Daulet Khamitovič (Shan-Kutymbet)
  2. Sembaev, Abdykhamit Ibneevich (Shan-Kutymbet)
  3. Sembaev, Dauren Khamitovič (Shan-Kutymbet)
  4. Abdirov, Nurlan Mazhitovič (Shan-Suyindik)
  5. Berkmbajev, Begma (Shan-Kuandyk)
  6. Abdikerov, Ryskali Kaliakbarovič (Shan-Kuandyk)
  7. Akylbajev, Zhambyl Saulebekovich (Dau-Balta-Itkara)
  8. Bekov, Orynbek (Dau-Balta-Zhamby)
  9. Ashlyaev, Serik Sopyzhanovich (Dau-Balta-Karasha) - poslanec Majilis parlamentu Kazachstánu
  10. Ashlyaev, Kazbek Sopyzhanovich (Dau-Balta-Karasha) - sovětský a kazašský boxer a trenér, ctěný trenér SSSR [1] .
  11. Ermegiyaev, Talgat Amangeldievich (Dau-Tuite-Zharylgap)
  12. Ermegiyaev, Amangeldi Dinovič (Dau-Tuite-Zharylgap)
  13. Shynkeev, Yerzhan Temirkulovich (Dau-Tuite-Zharylgap)
  14. Battalová, Sharban Battalovna (Dau-Tyte-Zharylgap)
  15. Kanžanov, Beimbet Kairatovič (Dau-Tuite-Zharylgap)
  16. Kaykybasov, Abdu (Dau-Kalqaman)
  17. Nurzhanov, Kazbek Beysenovič (Balapan-Bөgіlі)
  18. Rakishev, Bayan Rakishevich (Balapan-Bөgіlі*)
  19. Ospanov, Khairulla Altynbekovich (Balapan-Yesei)
  20. Altaibaev, Zhusip Altaibaevich (Samyrza-Kushik)
  21. Kuanyshbaev, Imash  - hrdina socialistické práce [6] .

*Pochází z Waku .

Území

Území se nacházelo na jihozápadě vnějšího okresu Karkaralinsky a poté okresu Karkaralinsky, nyní se nachází na jihu moderních okresů Aktogay a Shetsky .

Správní členění

Bylo rozděleno do 8 správních vesnic [7] :

název

správní

vesnice

(seniorita)

Počet vagónů

(jurta)

(1887) 1878 [8]

Číslo

vagón

(1905) Ščerbina,

MPZK

Číslo

hospodářský

vesnic

větev

podrod [9]

jeden 185 201 55 Zharylgap
2 100 123 47 Kutymbet
3 204 143 25 Zharylgap
čtyři 102 139 38 Kuandyk (7-21 zemědělských vesnic), Suyundyk
5 152 106 31 Balta
6 172 218 83 Balapan
7 101 170 42 Balapan
osm 150 98 27 Suyundyk, Kuandyk (7-10, 13, 26 farmářských vesnic), Balapan, Tarakty, Karsen
Celkový 1166 1199 348

Chov zvířat

Správní obec Koně dobytek velbloudi Ovce kozy
1344 135 264 3815 137
II 1021 72 291 3415 169
III 1109 119 183 2785 349
IV 2410 253 372 4753 310
PROTI 746 39 149 3281 25
VI 1571 58 361 7131 227
VII 583 118 175 2835 111
VIII 432 41 79 3610 47
Celkový 9316 835 1974 31625 1375

Kapitoly

Volost guvernéři a biys z Akchatau volost, 1872-1916

Od 24. ledna 1872 byl vedoucím volost Kulzhanbek Akseitov, zástupcem byl Karsholak Baisenov, dále Moldabek Daniyarov a Zhamanbek Nurlanov. Lidoví soudci ve vesnicích: Ulken Karin, Sattybai Bekseitov, Ak Zhanyspaev (zemřel 3.12.1874), Omar Nurlanov, Choan Khudaibergenov, Niyazbek Bazilbekov.

30. ledna 1878 stáli v čele farnosti Sary Moldabekov a Ospan Berdenev. Lidoví soudci ve vesnicích: Sattybai Bekseitov, Botpay Akov, Niyazbek Bazilbekov, Tursun Cholakov, Nurbai Daulbaev, Choan Khudaibergenov, Musabek Sarbaev a Usken Karin.

Od 20. prosince 1880 jsou u moci Choan Khudaibergenov a Ayash Cholakov. Lidoví soudci ve vesnicích: Sattybay Bekseitov, Botpay Akov, Zhazybai Tokseitov, Zholdas Sholakov, Boygonus Bekeev, Belgozha Orazbekov, Igembay Murazbekov, Usken Karin.

Poté Kulzhanbek Akseitov a jeho zástupce Adambay Cholakov vedli volost po dobu 12 po sobě jdoucích let. Byli zvoleni na čtyři funkční období 17. prosince 1883, 11. srpna 1887, 19. srpna 1889 a 18. června 1892. Z lidových soudců si 12 let odsloužili Tursun Cholakov a Sattybay Bekseitov, oceněni 23. listopadu 1884 suverénním císařem stříbrnou medailí „Za píli“

Botpai Akov, Choan Khudaibergenov Musa Nurbaev (Norbaev), Omar Karin, Zhasybay Tokseitov byli ve funkci po 3 funkční období (9 let).

Zhuzbai Akmagambetov, Musabek Sarbasov, Kechenbai Berdin, Kuanyshbek Nurlanov, Merkebai Bazharov, Maral Seitkazin, Aimagambet Begaidararov, Musa Botpaev, Sadvokas Omarov, Kuanyshbai Dzhantokin byli jmenováni na jedno triénium.

Usken Karin zemřela 12. prosince 1883.

Dne 5. května 1887 byl Adambai Cholakov na příkaz stepního guvernéra vyznamenán čestným talárem III. kategorie a 18. června 1892 mu byl udělen pochvalný list. 25. září 1890 byl Kulzhanbek Akseitov oceněn stříbrnými hodinkami na stříbrném řetízku.

19. září 1895 byl Zhunus Kedaibergenov schválen jako volost. Zástupce - Maral Seitkazin. Sattybay Bekseitov se již po osmé stal bim aul č. 1. Zbytek rozhodčích ve vesnicích: č. 2 - Babak Aldžanov, č. 3 - Sadvokas Omarov, č. 4 - Tursyn Cholakov, č. 5 - Musa Norbaev. č. 6 - Raimbek Kenzhebaev, č. 7 - Kuanyshbai Džantokin č. 8 - Omar Karin (ztratil oficiální odznak a pečeť rozhodčího)

Za pilnou a užitečnou službu udělil stepní guvernér 19. listopadu 1896 Adambaji Cholakovovi Čestný župan II. Certifikát ocenění získal Sattybay Bekseitov. Poděkování bylo věnováno Zhunusovi Kudaibergenovovi a Raimbekovi Kenzhebaevovi.

13. března 1897 obdržel Sattybay Bekseitov Čestný talár kategorie III.

24. prosince 1898 byl Cholakov schválen volostem a Musa Botpaev byl zástupcem. Lidoví soudci ve vesnicích: č. 1 - Zhusup Baiseněv, č. 2 - Botpay Akov, č. 3 Sadvokas Omarbaev. Č. 4 - Tursyn Cholakov, č. 5 - Musa Norbajev, č. 6 - Zhuaspay Tasbulatov, č. 7 - Kuanyshbay Džantoki, č. 8 - Omar Karin.

Během následujících tří let, od 30. října 1901, byli Smagul Cholakov a Musa Botpaev opět u moci. Lidoví soudci ve vesnicích: č. 1 - Abeu Kulzhanbekov, č. 2 - Botpay Akov, č. 3 Sadvokas Omarbaev. č. 4 - Tursyn Cholakov, č. 5 - Musa Norbajev, č. 6 - Choan Khudaibergenov, č. 7 - Kuanyshbay Džantokin, č. 8 - Omar Karin.

Dne 30. ledna 1904 udělil suverénní císař Adambaji Cholakovovi zlatou medaili, kterou měl nosit na hrudi na stanislavské stuze. Tak byl oceněn šlechetný čin štědrého dárce, vlastence. Na jaře 1903 byl nedostatek krmiva. Adambay Cholakov na vlastní náklady - 1500 rublů vybavil karavanu na obilí Kazachům z oblasti jižního Balchaše v Bakanas volost. Jídlo bylo doručeno velmi rychle. Adambai Cholakov organizoval distribuci chleba chudým Kedei. Dal ji ostatním na krmení dojných koz a ovcí.

Adambai Cholakov a jeho příbuzní patřili k nejbohatším chovatelům dobytka v Saryarce. V ostatních letech celkový stav hospodářských zvířat dosáhl 15 tisíc kusů.

Od 5. července 1905 vedli volost potřetí v řadě Smagul Cholakov a Musa Botpaev. Lidoví soudci a jejich zástupci ve vesnicích: č. 1 - Abeu Kulzhanbekov a Kulzhanbek Akseitov, č. 2 - Botpay Akov a Tlegen Elegenev, č. 3 - Saddvokas Omarov (zemřel 1.5.1907) a Kuanyshbek Nurlanov, č. 4 - Tursyn Cholakov a Zhursha (? ) Tazhin, č. 5 - Musa Nurbaev a Okzhan (?) Zholbarsov, č. 6 - Choan Khudaibergenov a Zhuaspai Tasbulatov, č.‚ 7 - Kuanyshbay Džantokin a Žholdy (?) Ž8tokin, č. - Omar Karin a Ospan Karin.

9. března 1906 zaznamenal stepní guvernér děkovným certifikátem práci volost Smagul Cholakov a biys Abeu Kulzhanbekov, Botpay Akov, Tursyn Cholakov, Choan Khudaibergenov a Omar Karin.

Telegram do Petrohradu 22. července 1905 od obyvatel volost podepsali Zhusup Beisembin a Zhuaspai Tasbulatov.

Zhusup Biysembin (vesnice č. 1, 49 let) a Aben Tursunov (vesnice č. 4, 31 let) byli jmenováni voliči, aby zvolili poslance Státní dumy z obyvatel volost.

Dne 20. března 1907 byl „čestný Kyrgyz“ Amantai Adambaev oceněn pochvalným listem.

Od 2. října 1907 byl Amantai Adambaev schválen na tříleté funkční období jako volost a Smagul Cholakov jako zástupce. Lidoví soudci a jejich zástupci ve vesnicích: č. 1 - Abeu Kulzhanbekov a Kulzhanbek Akseitov, č. 2 - Botpay Akov a Kabysh Botpaev, č. 3 - Toksanbay Zhumabekov (?) a Musatai Karasholakov, č. 4 - Tursyn Cholakov a Musatai , č. 5 Zhurshi Tazhin a Musa. Norbajev, č. 6 - Choan Khudaibergenov a Nurman Kudaibergenov, č. 7 - Kuanyshbai Zhantokin a Zholdy Zhantokin č. 8 - Omar Karin a Ospan Karin.

10. července 1910 byl volost Amantai Adambaev odvolán ze svého postu kvůli nemoci. Místo manažera volost zaujal Smagul Cholakov.

9. března 1911 byl Amantai Adambaev schválen jako volost a Abubakir Zhantasov byl jmenován zástupcem. Lidoví soudci a jejich zástupci ve vesnicích: č. 1 - Zhusup Biysembin a Sapatai Yesengulov, č. 2 - Musa Botpaev a Isa Botpaev, č. 3 - Kryshbek (?) Nurlanov a? (neslyšitelný), č. 4 - Tursyn Cholakov (zemř. 24. 4. 1912) a Zhurshi Tazhin, č. 5 - Ospangali Seitkazin a Zhumash (?) Batysov, č. 6 - Choan Khudaibergenov a Žuvatay Tasbulatov, č. 7 - Aymagam Bestybai Baimagambetov, č. 8 - Omar Karin a Ospan Karin.

V letech 1913 až 1916 vládl volostu Tokmaganbet Asanbekov s pomocí Amantai Adambaeva. Lidoví soudci a jejich zástupci ve vesnicích: č. 1 - Alibek Kulzhanbekov a Abdykas Sattybaev, č. 2 - Musa Botpaev a Kabysh Botpaev, č. 3 Kuanyshbek Nurlanov a Toksanbai Zhumanbekov, č. 4 Smagul Cholakov a Zhusupbek Ashev (?), č. 5 - Ospangali Seitkazin a Zhumash (?) Batysov, č. 6 - Žuatai Tasbulatov a Bekish Zhazybaev, č. 7 - Aimagambet Begaidarov a Sagandyk Sattybaev, č. 8 Omar Karin a Ospan Karin, č. 9 - Choan Kukdakirgen Chavenev.

Je snadné spočítat, že Omar Karin, obyvatel aul č. 8, se stal nejvíce ze všech - 10krát.

Stepní guvernér vyjádřil 29. března 1916 vděčnost Abenu Tursynovovi, obyvateli aulu č. 4, za převod jurt do fondu armády.

V roce 1914 Abdilda Zhanasov vlastnila domácnosti v Karkaralech od obyvatel akchatauského volostu. Bodaubek Raimbekov byl schválen jako porotce. [deset]

Delegáti v roce 1917

Pověření (delegáti) z volost dne 6. března 1917: Raimbekov Bodaubek;

Volit za členy rady krajského výboru z volostů: Adambaev Amantai, Raimbekov Bodaubek; [jedenáct]

Bai

Adambay a Tursyn měli 17 tisíc koní a byli velmi bohatí. Během sovětské éry byli jejich potomci vystaveni konfiskaci a perzekuci. [12] [13] [14] [15] [16]

Kuryltay

V srpnu 2005 se poblíž vesnice Akzhal , okres Shetsky, konal klan kuryltai se 170 jurtami.

Veřejná dobročinná nadace

Dne 05.11.2003 byla zaregistrována OBF "Kokbori Kerney Baba". Hlava: Maybas Torekhan akimzhanuly. [17]

Poznámky

  1. 1 2 Zobrazit dokument - dlib.rsl.ru
  2. Shet ңіrіnіn tarihi-madeni eskertkіshterі, Karagandy 2004
  3. Příručka o administrativně-územním členění Kazachstánu (srpen 1920 – prosinec 1936), Alma-Ata 1959
  4. Bilim Ministerinin Atasy - Sarinzhip Akyn Bolgan . Získáno 6. března 2019. Archivováno z originálu dne 6. března 2019.
  5. 1901 Památná kniha Semipalatinské oblasti 1902
  6. Kerney shezhiresi, Torekhan Maybas, Karagandy, Bolashak-Baspa 2005, 360 b, Circulation 1000, ISBN 9965-528-85-3
  7. E. A. Zhartybaev, Gerontocracy Zhane Onyn Ortalyk Kazachstán toponymderindegi korinisi
  8. Abyraly saryarka kіndіgі, B Nasenov, 2005 Almaty-Novosibirsk
  9. Archivovaná kopie . Získáno 28. května 2022. Archivováno z originálu dne 19. března 2018.
  10. Popov Yu.G. Volostští guvernéři a lidoví soudci (biys) okresu Karkaraly: 1871 - 1919. . - S. 130 s.. - ISBN 978-601-7225-29-2 .
  11. Karkaralinsk, březen 1917 – Průmyslová Karaganda online – Zprávy o Karagandě a regionu Karaganda . Staženo 14. 5. 2018. Archivováno z originálu 19. 2. 2019.
  12. "Ashtan өlgen қazaқtyn molasy zhok" nemese auyl kaytip kүn korer? . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 4. 5. 2018.
  13. Auyz ozіmіzdіkі degenmen . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 3. 5. 2018.
  14. ZHAS ALASH - zhasalash.kz | Rukhaniyat | "Zhas Alash" - 100 zhylga zhuyk tarihy bar, demokracie bagyttagy kogamdyk-sayasi basylym (nepřístupný odkaz) . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 4. 5. 2018. 
  15. Archivovaná kopie . Staženo 3. 5. 2018. Archivováno z originálu 4. 5. 2018.
  16. Archivovaná kopie . Získáno 24. 8. 2018. Archivováno z originálu 24. 8. 2018.
  17. Kontrola protistrany