Alexandr Bruckner | |||
---|---|---|---|
Němec Alexander Brückner [1] | |||
Datum narození | 29. ledna 1856 [2] [3] [4] | ||
Místo narození | |||
Datum úmrtí | 24. května 1939 [5] [2] [3] […] (ve věku 83 let) | ||
Místo smrti | |||
Země | |||
Vědecká sféra | filologie | ||
Místo výkonu práce |
|
||
Alma mater | Lvovská univerzita | ||
Ocenění a ceny |
|
||
Autogram | |||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Alexander Brückner ( polsky Aleksander Brückner , 29. ledna 1856 , Berezhany [7] - 24. května 1939 , Berlín ) – polský literární historik a lingvista , zahraniční dopisující člen Císařské petrohradské akademie věd (1889), člen Polská akademie věd (1888), pražská a bělehradská akademie věd.
V roce 1875 absolvoval Lvovskou univerzitu , kde se specializoval na klasické jazyky, studoval indoevropskou a slovanskou lingvistiku. V roce 1877 obhájil doktorskou disertační práci na téma „Litevsko-slovanské vyšetřování. Slovanská slovní zásoba v litevském jazyce. V letech 1876 až 1878 studoval slavistiku na univerzitách v Lipsku a Berlíně. Od roku 1878 do roku 1881 Privatdozent na Lvovské univerzitě vyučoval gramatiku slovanských jazyků. Od roku 1881 profesor slovanských jazyků a literatur na univerzitě v Berlíně. Studoval etymologii a toponymii , litevistiku , etnografii, dějiny ruské literatury a folklóru.
Spolu s dalšími známými evropskými vědci byl autorem a editorem článků ve 4. vydání P. D. Chantepie de la Sausset 's Handbook of the History of Religions .
V roce 1913 Brückner ve své knize Die Wahrheit iiber die Slavenapostol napsal, že Cyril a Metoděj jednali pouze ve prospěch Byzance a nejméně ze všeho mysleli na Slovany. Činnost bratří Solunských podle jeho názoru přinesla Slovanům velkou škodu, vytrhla značnou část z nich od blahodárného vlivu západní (katolické) civilizace [8] .
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
Genealogie a nekropole | ||||
|