| okres [1] / městský obvod [2] | |
| okres Altaisky | |
|---|---|
| 51°56′ s. š. sh. 85°19′ východní délky e. | |
| Země | Rusko |
| Obsažen v | oblast Altaj |
| Adm. centrum | Altaj |
| Vedoucí administrativy | Čerepanov Sergej Vasilievič |
| Historie a zeměpis | |
| Datum vzniku | 1925 |
| Náměstí | 3490,29 [3] km² |
| Výška | 695 m |
| Časové pásmo | MSK+4 ( UTC+7 ) |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | ↗ 26 153 [ 4] lidí ( 2021 ) |
| Hustota | 7,49 osob/km² |
| Digitální ID | |
| Telefonní kód | +7 38537 |
| Oficiální stránky ( ruština) | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Altajský okres je administrativně-teritoriální útvar ( venkovský okres ) a obecní útvar ( městský obvod ) na území Altaj v Rusku .
Správním centrem je vesnice Altaj .
Nachází se v jihovýchodní části regionu na úpatí Altaje . Hraničí s okresy Soloneshensky , Smolensky , Sovetsky v regionu a Altajskou republikou .
Obec se nachází 250 km od Barnaul .
Reliéf je hornatý a podhorský. Územím okresu protékají řeky Katun , Sarasa, Biryuksa, Kamenka , Kuyagan , Peschanaya , nachází se jezero Aya . Půdy jsou vyluhované tučné a středně humózní černozemě, podzolické.
PodnebíPodnebí je kontinentální. Průměrná teplota v lednu je -16°С, v červenci +20°С. Roční úhrn srážek je 937 mm. Oblast je známá svým příznivým mikroklimatem – v zimě je tu o něco tepleji a v létě o něco chladněji než na jiných místech na Altaji. Díky těsné blízkosti hor je území kraje chráněno před silným větrem a spadne značné množství srážek.
Flóra a faunaVegetace sahá od travnatých luk po tajgu (smrk, modřín, cedr, borovice, bříza, osika, více než 20 druhů keřů).
Žije los, maral, srnec, zajíc, vlk, liška, rys, jezevec, veverka, veverka, medvěd. Z ptáků - tetřev hlušec, tetřev lískový, koroptev šedá a bílá, tetřívek obecný; z ryb - chebak, cejn, štika, okoun, tajmen, lipan, burbot, ide, lín, karas; V rybnících se chová kapr, pstruh, amur.
| Počet obyvatel | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1959 [5] | 1996 [6] | 1997 [6] | 1998 [6] | 1999 [6] | 2000 [6] | 2001 [6] | 2002 [6] | 2003 [6] |
| 34 706 | ↘ 27 500 | ↘ 27 100 | ↘ 26 700 | → 26 700 | ↗ 27 100 | ↗ 27 800 | ↘ 27 300 | ↘ 26 908 |
| 2004 [6] | 2005 [6] | 2006 [6] | 2007 [6] | 2008 [6] | 2009 [6] | 2010 [7] | 2011 [6] | 2012 [6] |
| ↘ 26 385 | ↘ 25 874 | ↘ 25 471 | ↘ 25 088 | ↘ 24 837 | ↗ 25 538 | ↗ 25 645 | ↗ 25 690 | ↗ 25 766 |
| 2013 [8] | 2014 [9] | 2015 [10] | 2016 [11] | 2017 [12] | 2018 [13] | 2019 [14] | 2020 [15] | 2021 [4] |
| ↗ 25 873 | ↗ 25 949 | ↗ 26 171 | ↘ 26 090 | ↘ 26 022 | ↘ 25 886 | ↘ 25 859 | ↗ 25 939 | ↗ 26 153 |
| národnost | muži | ženy | Celkový | % |
|---|---|---|---|---|
| Rusové | 11 734 | 13 652 | 25 386 | 94 |
| Němci | 413 | 443 | 856 | 3.2 |
| Ukrajinci | 139 | 127 | 266 | 0,9 |
| Altajci | 25 | 57 | 82 | 0,3 |
| Bělorusové | 31 | 31 | 62 | 0,2 |
| Tataři | 17 | 33 | padesáti | 0,18 |
| Arméni | 31 | 16 | 47 | 0,17 |
| Kazaši | patnáct | jedenáct | 26 | 0,1 |
Altajský okres z hlediska administrativně-teritoriální struktury regionu zahrnuje 10 administrativně-teritoriálních útvarů - 10 vesnických rad [17] .
Městský obvod Altaj v rámci obecní struktury zahrnuje 10 obcí se statutem venkovských sídel [18] :
| Ne. | Venkovské osídlení | administrativní centrum | Počet sídel _ | Obyvatelstvo (lidé) | Rozloha (km²) |
|---|---|---|---|---|---|
| jeden | Rada vesnice Aisky | Vesnice Aya | čtyři | ↗ 3203 [4] | 417,67 [3] |
| 2 | Rada vesnice Altaj | Altajská vesnice | jeden | ↗ 14 447 [4] | 841,23 [3] |
| 3 | Rada obce Belovský | Vesnice Beloe | 3 | ↘ 358 [4] | 363,36 [3] |
| čtyři | Rada vesnice Kuyagan | vesnice Kuyagan | čtyři | ↘ 850 [4] | 398,71 [3] |
| 5 | Rada vesnice Kuyachinsky | Vesnice Kuyacha | 2 | ↘ 885 [4] | 436,64 [3] |
| 6 | Rada obce Makaryevsky | Vesnice Makarevka | jeden | ↘ 406 [4] | 48,13 [3] |
| 7 | Rada obce Nižněkamenský | Obec Nižněkamenka | jeden | ↗ 2106 [4] | 245,04 [3] |
| osm | Rada proletářské vesnice | vesnice Sarasa | 6 | ↗ 1315 [4] | 410,58 [3] |
| 9 | Rada vesnice Rossoshinskiy | vesnice Rossosh | jeden | ↘ 994 [4] | 102,02 [3] |
| deset | Starobelokurikha vesnická rada | vesnice Starobelokurikha | 2 | ↗ 1589 [4] | 226,91 [3] |
V regionu Altaj je 25 osad:
|
|
|
Jednou z hlavních oblastí hospodářství regionu bylo zemědělství: obilní výroba, chov masa a mléčných výrobků, chov koní, chov maralů, včelařství, zahradnictví (největší zahradnický komplex v regionu, Michurinets, dnes neexistuje). Na území okresu byla továrna na máslo a sýr, vinařství, továrna na konopí.
V posledních letech se cestovní ruch a sektor služeb rychle rozvíjejí . Na území okresu se na levém břehu řeky Katun nachází zvláštní hospodářská zóna turistického a rekreačního typu " Tyrkysový Katun " .
| Osídlení okresu Altaisky | |
|---|---|
| Okresní centrum Altaj a já Basargino Bílý Velký Kyrkyla Bulatovo Bulukhta Top-Aya Danilovka Kazanka Katun Komár Kuyagan Kuyacha Makaryevka Nižněkamenka Nižněkajanča Nikolskoje Proletář Rossosh těžit Sarasa Starobelokuriha Tourak Cheremshanka | |