| Taťána Georgievna Alferová | |
|---|---|
| Datum narození | 2. srpna 1958 (64 let) |
| Místo narození | |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | básnířka , spisovatelka , šéfredaktorka , novinářka , redaktorka , inženýrka . |
| Roky kreativity | 1993 - současnost čas |
Tatyana Georgievna Alferova (* 2. srpna 1958 , Rybinsk ) je ruská spisovatelka a básnířka, šéfredaktorka nakladatelství Helikon Plus .
Tatyana Georgievna Alferova se narodila 2. srpna 1958 v Rybinsku .
Absolvent Leningradského institutu železničních inženýrů na stavební fakultě. Pracovala jako inženýrka, redaktorka, elektrikářka, kurátorka literárních večerů a autorka literárních pořadů „Dvě strany“, „Likbez“ v Centru pro soudobou literaturu a Domu spisovatelů v Petrohradě.
V roce 1997 zorganizovala Pencil Club, komunitu petrohradských básníků. Člen Svazu spisovatelů Petrohradu a Svazu ruských spisovatelů .
První sbírka básní Alferové vyšla v edici Červený trojúhelník v roce 1990. Publikováno v časopisech „ Něva “, „ Hvězda “, „ Zinziver “, „ Literární vědy “, „Polední 21. století“, „Northern Aurora“ a dalších, v novinách a kolektivních sbírkách. Vydala jako editorka a sestavovatelka tři sbírky založené na materiálech Pensil Clubu („Lifetime Notes of the Pensil Club“, St. Petersburg, Znak, 1999; „Vašimi vlastními slovy“, Petrohrad, Borey-art, 2004; „Pensil Club Plus“, Petrohrad, Anima, 2010).
Alferová napsala malý počet scénářů pro amatérská divadla. Byla členkou spolku NAST, který tvořili převážně básníci pracující v kotelnách.
V roce 2004 vydala Státní televizní a rozhlasová společnost „Rusko“ rozhlasovou hru založenou na příběhu Alferové „Neomytologický slovník“; v roce 2005 odvysílali příběh "Imečko", v roce 2010 - rozhlasová hra na motivy příběhu "Diamanty jsou věčné".
Žije v Petrohradě. Ženatý.
„Taťána Alferová je subtilní, přemýšlivá a jemná spisovatelka. Dnes ji lze bezpečně přiřadit k nejzajímavějším prozaikům Petrohradu.
Jedním z hlavních principů jejího stylu je spojení realismu s fantaskní premisou, díky čemuž jsou její příběhy moderní a v dobrém slova smyslu zajímavé. Tato kombinace fantastického a každodenního, často komického, vytváří v textu ironické a sebeironické podtexty, které jsou pro literaturu tak důležité, protože ji odlišují od historického skicování, ohnivé žurnalistiky a pastoračního kázání.
— Pavel Krušanov. Recenze na "Lamarck's Stairs" // "Lamarck's Stairs" - Petrohrad. : Nakladatelství "Helikon" 2012
„Alferová miluje své vtipné hrdiny, směšné ztroskotance, opilce a pitomce, neúspěšné malíře, spisovatele, filmaře. Lidé z nám známého "dovlatovského" světa. Od „dovlatovství“ prvního oddílu své sbírky se ale dostává k Hoffmannovým mystickým proměnám, Hoffmannově dualitě, záměně snu a reality a spirálovitě se obrací k lyrickým, smutným příběhům posledního oddílu.
— Nikita Eliseev. O Lamarckových schodech. // Projekt "Společné čtení". Knihovna Nikity Eliseeva. Číslo 1. 2013-12-11