Alphonse (měsíční kráter)

Gigolo
lat.  Alphonsus

Obrázek sondy Lunar Orbiter - IV .
Charakteristika
Průměr111 km
Největší hloubka2730 m
název
EponymAlfonso (Alfonso) X Kastilský (1221-1284), král Kastilie a Leónu, astronom 
Umístění
13°23′ jižní šířky sh. 2°51′ západní délky  / 13,39  / -13,39; -2,85° S sh. 2,85°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaGigolo
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Alphonse ( lat.  Alphonsus ) je starověký velký impaktní kráter nacházející se na viditelné straně Měsíce na severovýchodní hranici Mračného moře . Kráter je pojmenován po Alfonsovi X. Kastilském (1221-1284), králi Kastilie a Leónu , astronomovi . Název schválila Mezinárodní astronomická unie v roce 1935. Vznik kráteru spadá do nektarového období [1] .

Popis kráteru

Kráter mírně překrývá Ptolemaiův kráter nacházející se na severu [2] . Na jihozápad od kráteru je kráter Al-Bitruji , na jih - kráter Arzakhel . Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 13°23′ jižní šířky. sh. 2°51′ západní délky  / 13,39  / -13,39; -2,85° S sh. 2,85°W g , - 110 km [3] , hloubka - 2,73 km [4] .

Stěna kráteru je mírně prolomená a má tvar blízký šestiúhelníku, výška stěny nade dnem v severovýchodní části je cca 2300 m [1] . Dno kráteru protínají ve směru od jihu k severu záhyby hornin vyvržených při dopadu . Centrální vrchol (Alphonse Alpha) má pyramidový tvar a strmé svahy, tyčící se asi 1500 m nad dnem kráteru [1] , pravděpodobně tvořeným anorthositem . Poměrně rovnoměrné západní a východní části mísy kráteru jsou posety systémem rýh . Objem kráteru je přibližně 12 000 km³ [5] .

Charakteristickým rysem kráteru jsou četné stopy pyroklastických hornin , které tvoří tmavé halo kolem některých malých kráterů v misce kráteru Alphonse a lemují jeho vnitřní šachtu. Přítomnost takových hornin v kombinaci s pozorovanými krátkodobými měsíčními jevy (viz níže) dala vzniknout předpokladu stop sopečné činnosti v kráteru, nicméně v souladu s moderními představami jsou tyto horniny horninami měsíčního moře , vymrštěné při dopadu přes vrstvu regolitu .

Krátkodobé měsíční jevy

Kráter Alphonse je jedním z míst na Měsíci, kde jsou nejčastěji pozorovány krátkodobé měsíční jevy  – změna vzhledu tmavé skvrny na dně, zvýšení jasu a změna barvy centrálního vrcholu. Dne 26. října 1956 pořídil americký astronom Dinsmore Alter pomocí 60palcového reflektoru na observatoři Mount Wilson modré snímky mísy kráteru, ve kterých objevil podivné zakalení brázd v kráteru. Navzdory skutečnosti, že snímky pořízené v infračervených paprscích tento zákal neměly, někteří astronomové považovali snímky za přesvědčivý důkaz existence sopečné aktivity v kráteru. V noci z 2. na 3. listopadu 1958 obdržel sovětský astronom Nikolaj Aleksandrovič Kozyrev na Krymské astrofyzikální observatoři spektrogramy kráteru Alfons, které naznačovaly uvolňování plynů (molekulárního vodíku a uhlíku ) z centrálního vrcholu kráteru [6]. . Fenomén vulkanické činnosti na Měsíci jako vědecký objev byl zařazen do Státního registru vědeckých objevů SSSR pod č. 76 s prioritou ze dne 3. listopadu 1958 [7] . 19. listopadu 1958 angličtí astronomové Hugh Percy Wilkins a F. Brijun ohlásili výskyt malé načervenalé skvrny přímo u centrálního vrcholu Alphonse z jeho jižní strany [6] .

Poslední průzkum Měsíce tato pozorování nepotvrdil a nyní se má za to, že vulkanická činnost na Měsíci zcela ustala během Koperníkova období , tedy asi před 1 miliardou let. Pokud jde o výše popsaná pozorování, lze je vysvětlit tektonickými posuny na Měsíci, ke kterým dochází vlivem gravitačního vlivu Země [8] .

Vnitřní krátery

V misce kráteru Alphonse je pět malých kráterů, které byly pojmenovány Mezinárodní astronomickou unií [9] :

Kráter Latinský název Souřadnice Průměr, km Eponym Rok schválení IAC
Monira Monira 12°32′ jižní šířky sh. 1°44′ západní délky  / 12,54  / -12,54; -1,73 ( Monira )° S sh. 1,73°W např. 1.1 Arabské ženské jméno 1976
Ravi Ravi 12°30′ jižní šířky sh. 1°58′ západní délky  / 12,50  / -12,50; -1,97 ( Ravi )° S sh. 1,97°W např. 1.6 Indiánské mužské jméno 1976
Sorava Soraya 12°52′ jižní šířky sh. 1°38′ západní délky  / 12,87  / -12,87; -1,63 ( Sorawa )° S sh. 1,63°W např. 1.9 Perské ženské jméno 1976
Jose Jose 12°41′ jižní šířky sh. 1°40′ západní délky  / 12,68  / -12,68; -1,66 ( Jose )° S sh. 1,66°W např. 1.2 Španělské mužské jméno 1976
Chang Ngo Chang-Ngo 12°41′ jižní šířky sh. 2°10′ západní délky  / 12,69  / -12,69; -2.16 ( Tran Ngo )° S sh. 2,16° západní délky např. 2.3 Čínské ženské jméno 1976


Satelitní krátery

Alphonse [3] Souřadnice Průměr, km
A 14°52′ jižní šířky sh. 2°16′ západní délky  / 14,87  / -14,87; -2.27 ( Alphonse A )° S sh. 2,27°W např. 3.6
B 13°16′ jižní šířky sh. 0°12′ západní délky  / 13,26  / -13,26; -0,20 ( Alphonse B )° S sh. 0,20°W např. 22.9
C 14°24′ jižní šířky sh. 4°52′ západní délky  / 14,4  / -14,4; -4,87 ( Alphonse C )° S sh. 4,87°W např. 3.4
D 15°03′ jižní šířky sh. 0°51′ západní délky  / 15,05  / -15,05; -0,85 ( Alphonse D )° S sh. 0,85°W např. 23.7
G 12°21′ jižní šířky sh. 3°23′ západní délky  / 12,35  / -12,35; -3,39 ( Alphonse G )° S sh. 3,39°W např. 3.5
H 15°37′ jižní šířky sh. 0°32′ západní délky  / 15,62  / -15,62; -0,53 ( Alphonse H )° S sh. 0,53°W např. 7,0
J 15°08′ jižní šířky sh. 2°31′ západní délky  / 15,14  / -15,14; -2,51 ( Alphonse J )° S sh. 2,51°W např. 7.9
K 12°37′ jižní šířky sh. 0°07′ západní délky  / 12,61  / -12,61; -0,11 ( Alphonse K )° S sh. 0,11°W např. 20.6
L 12°01′ jižní šířky sh. 3°43′ západní délky  / 12,02  / -12,02; -3,72 ( Alphonse L )° S sh. 3,72°W např. 3.8
R 14°23′ jižní šířky sh. 1°55′ západní délky  / 14,39  / -14,39; -1,92 ( Alphonse R )° S sh. 1,92°W např. 3.0
X 14°59′ jižní šířky sh. 4°28′ západní délky  / 14,99  / -14,99; -4,46 ( Alphonse X )° S sh. 4,46°W např. 4.7
Y 14°43′ jižní šířky sh. 1°55′ západní délky  / 14,71  / -14,71; -1,92 ( Alphonse Y )° S sh. 1,92°W např. 2.6

Místa přistání kosmických lodí

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 3 Popis kráteru na The Moon-Wiki  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 30. května 2018.
  2. Kráter Alphonse na mapě LAC-77. . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 30. června 2019.
  3. 1 2 Příručka Mezinárodní astronomické unie (nepřístupný odkaz) . Získáno 12. srpna 2012. Archivováno z originálu 11. prosince 2016. 
  4. John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Stiskněte (2000) . Získáno 12. srpna 2012. Archivováno z originálu 18. prosince 2014.
  5. Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  6. 1 2 Kozyrev N. A. Sopečná aktivita na Měsíci Archivní kopie z 12. března 2016 na Wayback Machine // Priroda, 1959, č. 3, s. 84-87.
  7. Vědecké objevy v Rusku . Získáno 12. srpna 2012. Archivováno z originálu 12. března 2016.
  8. N. A. Kozyrev. O souvislostech mezi tektonickými procesy Země a Měsíce (Uveřejněno v časopise Technique-youth. 1971 (4), s. 50-51) (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 29. prosince 2013. Archivováno z originálu 3. ledna 2018. 
  9. Příručka IAU . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 2. července 2020.
  10. Průzkum Měsíce s programem Ranger . Získáno 12. srpna 2012. Archivováno z originálu 5. března 2016.

Odkazy