| Rasim Zakirovich Amirov | |
|---|---|
| Datum narození | 28. února 1923 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 1995 [1] |
| Místo smrti | |
| Země | |
| Vědecká sféra | kardiologie |
| Místo výkonu práce | Akademie věd Běloruské republiky |
| Alma mater | |
| Akademický titul | Doktor lékařských věd |
| Akademický titul | Čestný akademik Akademie věd Republiky Bashkortostan (1995) |
| Známý jako | elektrokardiochirurg |
Rasim Zakirovich Amirov ( 28. února 1923 , Buzdyak , Bashkir ASSR - 1995 [1] , Ufa ) - terapeut, čestný akademik Akademie věd Republiky Baškortostán (1991), doktor lékařských věd (1968), profesor ( 1970). Vynálezce SSSR (1977) [2] .
Rasim Zakirovich Amirov se narodil 28. února 1923 [ 2] ve vesnici Buzdyak v okrese Buzdyak v BASSR. Výchova vnuka byla provedena jeho dědečkem a babičkou ve vesnici Nigmatullino , Alsheevsky okres BASSR.
Po škole Rasim Zakirovich vstoupil a promoval s vyznamenáním na 1. moskevském lékařském institutu, poté na postgraduální studium na All-Union Ear Institute v oboru fyziologie, kde studoval účinky ionizujícího záření na čich.
Po maturitě R.Z. Amirov pracuje od roku 1952. v Moskvě na Ústředním výzkumném ústavu otorinolaryngologie, od roku 1960. ve Výzkumném ústavu kardiovaskulární chirurgie pojmenovaném po A.N.Bakulevovi, od roku 1964. - ve Výzkumném ústavu výživy při Akademii lékařských věd SSSR, od roku 1985. vedl oddělení klinické fyziologie Ústředního výzkumného ústavu balneologického a fyziologického.
R. Amirov - doktor lékařských věd (1964), profesor (1970).
Profesor R.Z. Amirov významně přispěl ke studiu elektrického pole srdce pomocí metody elektrokardiotopografie, kterou navrhl, vyvinul metody pro mapování potenciálů srdce.
R.Z. Amirov ukázal, že pro buzení komorového myokardu je charakteristický kruhový pohyb dipólu s tvorbou pólů rotace, maxima zón překrytí nebo zón ruptury kruhového pohybu v závislosti na velikosti pohybu dipólu, předložil koncept dipólové asymetrie, který je důležitý pro diagnostiku a rozvoj teorie dipólu.
R.Z. Amirov vynalezl „Metodu pro studium elektrického pole srdce“, která umožnila vytvořit zařízení Cardiag pro mapování potenciálů srdce. Za to mu byl udělen odznak „Vynálezce SSSR“.
V roce 1995 R.Z. Amirov byl zvolen čestným akademikem Akademie věd Běloruské republiky [3] (Katedra lékařských věd Akademie věd Běloruské republiky).
Za vyvinuté metody mapování potenciálů srdce získal 11 autorských certifikátů na vynálezy.
Pod vedením R. Amirova bylo obhájeno 38 disertačních prací, z toho 4 doktorské a 34 kandidátských.
Ramirov byl členem redakční rady mezinárodního časopisu o elektrokardiologii.
V roce 1989 byl zvolen zvoleným prezidentem pro roky 1990 a 1991 a v roce 1987 byl pozván univerzitami (Washington, Düren a Cleveland) a v roce 1990 - do města Barcelona (Španělsko), aby přednášel na univerzitách.
Pamětní medaile a diplom českého fyziologa Edvarda Babáka - cena Československé akademie
Medaile zakladatele elektrokardiografie V. Einthovena (1977).
R. Zakirov je autorem více než 200 publikací vědeckých článků a tří monografií: Elektrokardiografie, M., 1965; Integrální topogramy potenciálů srdce, M. Nauka, 1973; Elektrokardiotopografie. – Akademie-Verlag-Berlin, 1974 (v němčině).
Amirov R.Z. Integrální topogramy potenciálů srdce, M. 1973