Viktor Ivanovič Anikin | |
---|---|
Základní informace | |
Země | |
Datum narození | 14. ledna 1918 |
Místo narození | Alatyr |
Datum úmrtí | 23. září 1997 (ve věku 79 let) |
Díla a úspěchy | |
Studie | |
Pracoval ve městech | Vilnius , Minsk |
Důležité budovy | Republikánská knihovna |
Projekty územního plánování | Projekt na rekonstrukci centra Brestu ( 1968 ) |
Ocenění | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Viktor Ivanovič Anikin ( 14. ledna 1918 , Alatyr , provincie Simbirsk (dnes Chuvashia ) - 23. září 1997 , Minsk ) - sovětský architekt a učitel, který působil koncem 40. let - začátkem 50. let v Litvě ; Ctěný architekt Běloruska (1980), člen korespondent Běloruské akademie architektury.
Vystudoval Fakultu architektury Leningradského institutu městských stavebních inženýrů s titulem architekt-projektant obytných a veřejných budov v roce 1940. Byl povolán do armády. Účastnil se Velké vlastenecké války .
Od roku 1946 pracoval Anikin ve Vilniusu jako okresní architekt, poté jako kreativní ředitel v projekčních organizacích. Během let působení v Litvě vytvořil řadu projektů pro velké veřejné budovy: stadion Spartak (později stadion Zalgiris ), administrativní budovy ministerstev lesního průmyslu a průmyslu stavebních hmot; se podílel na projektování budovy Pedagogického institutu (dnes Pedagogická univerzita ve Vilniusu ). Podílel se na návrhu nábřeží K. Pozelose ve Vilniusu
Anikin také vyvinul ve spolupráci s dalšími architekty řadu sérií typických projektů obytných budov, které se rozšířily při stavbě Litvy.
V roce 1946 vstoupil do Běloruského svazu architektů .
V roce 1958 se architekt přestěhoval do Minsku . Od roku 1960 působil v Belgosproekt Institute. Od roku 1964 vyučoval na Běloruském polytechnickém institutu (nyní BNTU ); vedoucí katedry (1977). PhD v oboru architektura (1970), profesor (1984).
Autor a spoluautor více než 120 publikací, včetně monografie „Urbánní plánování Běloruska“, „Architektura sovětského Běloruska“, knihy „Hero City Minsk“ a „Brest – Hero City“.