Antifašistický kongres kulturních pracovníků je sjezd zástupců pokrokové inteligence Polska, západní Ukrajiny a západního Běloruska. Svoláno v roce 1936 ve Lvově z iniciativy Komunistické strany Polska a Komunistické strany západní Ukrajiny s cílem posílit jednotnou frontu boje proti fašismu .
Na přípravě kongresu se podíleli spisovatelé S. Tudor , J. Galan , A. Gavriljuk , G. Gurskaya , L. Kruchkovsky , K. Pelechaty aj. Na jeho práci se podílelo více než 100 slavných kulturních osobností.
V průběhu práce kongresu zazněly zprávy: „Kultura a fašismus“ ( G. Dembinskij , S. Tudor), „Válka a budoucnost kultury“ (L. Kruchkovsky), „Kultura a podmínky lidské práce“ (G. . Kragelskaya), „O stavu literatury, divadla, hudby, žurnalistiky, vzdělávání“ (M. Čukhnovskij, Ja. Galan, V. Vasilevskaja , B. Dombrovskij, E. Zegaldovič, A. Dan a další).
Sjezd odhalil represivní, profašistickou politiku vlády buržoazního Polska , odsoudil útlak pracujících mas kapitalisty, buržoazní nacionalismus , šovinismus a militarismus .
Stejně jako další pozoruhodné akce společensko-politického, kulturního a uměleckého charakteru, které se v Evropě odehrály z iniciativy progresivních umělců a vědců v čele s M. Gorkým a R. Rollandem (Mezinárodní konference revolučních spisovatelů v roce 1930 v Charkově ; vznik tzv. Mezinárodní asociace revolučních spisovatelů v roce 1930; Světový protiválečný kongres v Amsterdamu , 1932; Mezinárodní kongresy kulturních osobností a spisovatelů v Paříži , 1935, Valencii a Madridu , 1937 atd.), Lvovský kongres sehrál důležitou roli při ochraně míru , demokracie, kultura, vzdělání.