Afrikyan, Evrik Geghamovič

Evrik Geghamovič Afrikyan
paže.  էվրիկ Գեղամի Աֆրիկյանը
Datum narození 14. března 1925( 1925-03-14 )
Místo narození Jerevan , Arménská SSR , SSSR
Datum úmrtí 19. července 2016 (91 let)( 2016-07-19 )
Místo smrti Jerevan , Arménie
Země  SSSR → Arménie 
Vědecká sféra mikrobiologie
Alma mater Jerevanský lékařský institut
Akademický titul doktor biologických věd  (1970)
Akademický titul Profesor  (1972),
akademik Akademie věd Arménské SSR  (1982) ,
akademik Národní akademie věd Arménské republiky  (1991)
vědecký poradce N. A. Krasilnikov
Ocenění a ceny
Řád čestného odznaku Stuha medaile Shirakatsi.jpg Medaile „Za obranu Kavkazu“ Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945“
SU medaile Dvacet let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945 ribbon.svg
Ctěný vědecký pracovník Arménské SSR - 1986

Evrik Geghamovich Afrikyan ( 14. května 1925 , Jerevan  - 19. července 2016 , tamtéž) - sovětský a arménský mikrobiolog, doktor biologických věd, profesor, řádný člen Národní akademie věd Arménie , ctěný vědec arménské SSR (1986 ).

Životopis

V roce 1947 promoval na Jerevanském lékařském institutu a absolvoval postgraduální studium na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd SSSR (Moskva). Student N. A. Krasilnikov . Svou vědeckou činnost zahájil již jako student, pracoval na klinice všeobecné chirurgie, publikoval řadu prací a monografii „Penicilin a jeho význam v medicíně“ (1947).

V letech 1963-2000 - Ředitel Mikrobiologického ústavu Akademie věd Arménské SSR / Arménie. Od roku 2000 - čestný ředitel. Od roku 2006 je vědeckým konzultantem Společného centra pro mikrobiologii a mikrobiální ložiska Národní akademie věd Arménie a vedoucím subdivize - Centra pro mikrobiální ložiska. Dlouhou dobu působil v předních zahraničních centrech: více než rok v Pasteurově institutu v Paříži, v laboratořích v USA a Kanadě a asi 3 roky v Japonsku.

Pod jeho vedením se ústav významně podílel na rozvoji průmyslové výroby v SSSR bakteriálních insekticidů, aminokyselin a dalších cenných produktů. V roce 1993 založil pan E. Centrum pro ukládání mikrobů, což představuje selhání rozsáhlé databáze kultur nepatogenních mikroorganismů vědeckého a průmyslového významu.

Od roku 1993 - ředitel Republikánského centra pro ukládání mikrobů Národní akademie věd Arménské republiky.

Od roku 2006 - vědecký supervizor, poradce Centra pro mikrobiologii a ukládání mikrobů Národní akademie věd Arménské republiky.

Vědecké zájmy: Obecná a aplikovaná mikrobiologie, biotechnologie, aerobní sporotvorné bakterie, znaky jejich entomopatogenních a extremofilních forem, vesmírná mikrobiologie.

Doktor biologických věd (1970). Profesor (1972). Akademik Akademie věd Arménské SSR (1982, člen korespondent od roku 1974).

Byl zvolen viceprezidentem All-Union Microbiologické společnosti, SSSR. Člen vědeckých rad a výborů obecné a aplikované mikrobiologie SSSR, Moskva. Člen výkonného výboru Světové federace sbírek kultur mikroorganismů (WFCC) a Mezinárodní společnosti pro systematickou bakteriologii.

Vědecká činnost

Specialista v oblasti obecné a aplikované mikrobiologie, biotechnologie. Autor 4 monografií a více než 300 vědeckých prací.

Zvláštní pozornost věnoval studiu aerobních sporotvorných bakterií. Stanovil specifičnost antagonistických vlastností, čímž potvrdil postoj ke specifičnosti tvorby antibiotik. Výsledky výzkumu byly systematizovány v monografii Antagonistické bakterie a jejich aplikace (1959).

V rámci vědcem navržené metody rastrovací elektronové mikroskopie byla odhalena povaha inverzních forem Bacillus mycoides, způsobených různou intenzitou buněčného dělení uvnitř bakteriálních vláken vytvořených na povrchu agarových médií. Jako koordinátor prací na studiu a využití entomopatogenních bakterií studoval ekologii, taxonomii, metabolismus, charakteristiku jejich insekticidního působení, studium entomocidních toxinů a také problematiku organizace výroby a použití nových insekticidních přípravků. Vědecká zobecnění v tomto směru se odráží v monografii „Entomopatogenní bakterie a jejich význam“ (1973).

V rámci studia Bacillus thuringiensis využívaného při velkovýrobě bioinsekticidních přípravků byla odhalena zásadně nová skutečnost o zkřížené séroaglutinaci kultur Bacillus cereus, které neprodukují krystalické toxiny s H-antigeny antisér typických B. thuringiensis krystaloforové kmeny. Tento fenomén odhaluje fylogenetickou příbuznost těchto druhů a otevírá široké možnosti pro genetické inženýrství entomopatogenních a jiných typů bacilů. Na základě podrobného studia dalších entomopatogenů byla navržena jejich fylogeneze s příbuznými druhy. V důsledku toho byla zorganizována velkovýroba 2 bakteriálních insekticidních přípravků: BIP (bakteriální insekticidní přípravek) na bázi nové odrůdy B.thuringiensis ssp.caucasicus pro boj se škodlivými Lepidoptera a za použití původního kmene B.thuringiensis – přípravku BLP (bakteriální larvicidní) k hubení komárů.

Specialisté ústavu pod jeho vedením poprvé konstatovali, že genetické determinanty pro biosyntézu entomocidních toxinů jsou plazmidového charakteru (1976).

Od roku 1976 má na starosti širokou škálu mikrobiologických, biochemických, fyzikálně-chemických a informačních studií o studiu mikrobiálního poškození syntetických polymerních materiálů používaných v kosmické technologii. Výsledky těchto studií jsou shrnuty v knize Fungal Degradants of Polymeric Materials: Databases and Culture Collection with Atlas (2005).

Ocenění a tituly

Byl vyznamenán Řádem čestného odznaku , medailí Anania Shirakatsi.

Ctěný vědec Arménské republiky (2003).

Bibliografie

Zdroje