Jekatěrina Bakhvalová | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
obecná informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum a místo narození |
29. října 1972 (ve věku 49 let)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní občanství | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 178 cm | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Váha | 65 kg | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
IAAF | 75117 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Osobní rekordy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
400 m | 51,69 (1999) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
400 m s/b | 54,65 (1999) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezinárodní medaile | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ekaterina Aleksandrovna Bakhvalova (narozena 29. října 1972 , Leningrad ) je ruská atletka , specialistka na sprinty a překážky . V letech 1995-2007 hrála za ruský národní atletický tým, mistryně světa, vítězka stříbrných medailí na mistrovství Evropy, mistryně a medailistka mistrovství republiky, účastnice letních olympijských her v Aténách . Reprezentoval Petrohrad. Ctěný mistr sportu Ruska .
Ekaterina Bakhvalova se narodila 29. října 1972 v Leningradu .
Atletice se věnovala pod vedením trenérů D. A. Shekina a B. I. Anisimova . Vystudoval Lesgaft University . Hovořila za veřejnoprávní sdružení tělesné kultury a sportu „Mládež Ruska“ [1] .
Poprvé se na celoruské úrovni dospělých ohlásila v sezóně 1995, kdy na ruském šampionátu v Moskvě v sestavě Petrohradu získala bronzovou medaili ve štafetě na 4 × 400 metrů .
V roce 1997 získala bronz na 400 metrů na zimním mistrovství Ruska ve Volgogradu . V základní části ruské reprezentace zavítala na halové mistrovství světa v Paříži , odkud si přivezla zlaté nominální ocenění získané ve štafetě na 4 × 400 metrů (zde se zúčastnila výhradně předběžného kvalifikačního závodu). Na ruském letním mistrovství v Tule zvítězila v běhu na 400 metrů překážek a ve štafetě na 4 × 400 metrů. Na Evropském poháru v Mnichově ve stejných disciplínách byla třetí, respektive první. Na mistrovství světa v Aténách běžela 400 metrů překážek , zde se probojovala do semifinále. Jako studentka se zúčastnila univerziády na Sicílii - získala stříbro v běhu na 400 metrů překážek a vyhrála štafetu na 4 × 400 metrů.
V roce 1998 na domácím Evropském poháru v Petrohradu skončila druhá v běhu na 400 metrů překážek a první ve štafetě na 4 × 400 metrů. Později ve štafetě získala stříbrnou medaili na ME v Budapešti , třetí místo na Světovém poháru v Johannesburgu a na Hrách dobré vůle v New Yorku .
Na ruském šampionátu v Tule 1999 získala stříbro v běhu na 400 metrů překážek, ve stejné disciplíně byla druhá na Světovém poháru v Paříži . Byla součástí týmu, který vyhrál štafetu na 4 × 400 metrů na mistrovství světa v Seville (zúčastnil se výhradně přípravného závodu).
V roce 2001 na ruském šampionátu v Tule získala stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů překážek.
Na ruském šampionátu v Čeboksarech v roce 2002 předčila všechny své soupeřky v běhu na 400 m překážek a získala zlatou medaili. Závodila na mistrovství Evropy v Mnichově , kde byla pátá v běhu na 400 m překážek a druhá ve štafetě na 4 × 400 m (rozběh).
V roce 2004 vyhrála Evropský pohár v Bydhošti ve štafetě na 4×400 metrů , na ruském šampionátu v Tule brala bronz v běhu na 400 metrů překážek . Díky sérii úspěšných výkonů jí bylo uděleno právo hájit čest země na olympijských hrách v Aténách - v programu na 400 metrů překážek se jí podařilo dostat do semifinále [2] [3] .
Po olympiádě v Aténách zůstala nějakou dobu aktivní sportovkyní, nadále se účastnila celoruských a mezinárodních soutěží až do roku 2007 [4] .
Za vynikající sportovní výsledky jí byl udělen čestný titul „ Ctěná mistryně sportu Ruska “ [5] .
Po ukončení sportovní kariéry působila jako trenérka na Sportovní škole olympijské rezervy „Atletická akademie St. Petersburg“ [6] .
V sociálních sítích | |
---|---|
Tematické stránky |