Beisenov, Sayat Dyusenbaevich

Sajat Dyusenbajevič Beisenov
kaz. Sayat Duisenbayuly Beisenov
Ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva[d]
březen 1991  - říjen 1993
Narození	1. září 1940 (82 let) vesnice Kondratievka, okres Osakarovsky , region Karaganda , Kazakh SSR( 1940-09-01 )
Děti	Tři děti
Vzdělání	1. Ivanovo energetický institut pojmenovaný po Leninovi
Akademický titul	PhD v oboru ekonomie
Profese	Elektroinženýr
Aktivita	Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Kazachstánu do: Litva 1995-1997 Estonsko 1995-1997 Lotyšsko 1995-1997
Ocenění

Sayat Dyusenbayevich Beisenov ( 1. září 1940 , obec Kondratievka, Osakarovsky okres , Karaganda region ) je kazašský státník, diplomat.

Životopis

Beisenov S.D. se narodil 1. září 1940 v obci Kondratievka, okres Osakarovka , region Karaganda . Svou kariéru zahájil v roce 1960 po absolvování odborné školy č. 5 (Karaganda) jako elektrikář oddělení městské elektrické sítě. V letech 1961-1964 sloužil v řadách sovětské armády ve městě Ašchabad (Turkmenistán). V roce 1964 nastoupil na Karagandský polytechnický institut s titulem v oboru důlní elektromechanika. V témže roce byl vyslán z republiky studovat do Energetického ústavu. Lenina v Ivanovu (Rusko). Po absolvování institutu byl poslán pracovat do závodu na výrobu syntetického kaučuku Karaganda jako elektroinženýr v Temirtau .

V letech 1970-1972 byl pozván, aby pracoval jako instruktor v průmyslovém a dopravním oddělení stranického výboru města Temirtau. V letech 1972-1975 byl vedoucím Městských komunálních služeb města Temirtau. V letech 1975-1977 - místopředseda výkonného výboru města Temirtau.

Od června 1977 byl na doporučení N.A.Nazarbajeva zvolen předsedou výkonného výboru městské rady lidových zástupců Temirtau a v této funkci působil 8 let. Celkem ve městě Temirtau působil 15 let v různých strukturách městského oddělení podpory života. Během těchto let přispěl k vytvoření a rozvoji města Temirtau. Zde se řešily na tehdejší dobu nelehké úkoly pro výstavbu bytů, škol, nemocnic, předškolních ústavů s cílem zajistit udržitelný chod průmyslových podniků města. Hlavní pozornost byla věnována Karagandskému metalurgickému kombinátu (Kazachstán Magnitka), který 2. července 2010 za účasti prezidenta Republiky Kazachstán N.A.Nazarbajeva oslavil 50. výročí svého založení.

V roce 1984 ho N.A. Nazarbajev, předseda vlády Kazachstánu, jmenoval, aby pracoval jako ministr veřejných služeb pro obyvatelstvo Kazašské SSR. Ministerstvo odvedlo mnoho práce na výstavbě domácností ve městech i na venkově republiky. Pro zlepšení zaměstnanosti obyvatelstva byly v odlehlých oblastech organizovány šicí a pletařské dílny. Byly otevřeny továrny na zpracování a krejčovství kožených výrobků.

V předvečer nezávislosti byl N.A. Nazarbajev jmenován prvním ministrem práce Kazachstánu. V těchto nelehkých 90. letech se ministerstvo aktivně zabývá problematikou zaměstnanosti a sociální ochrany obyvatelstva, do Parlamentu byly předloženy první návrhy zákonů o pracovněprávních předpisech (zákoník práce) a zaměstnanosti obyvatelstva. Spolu s tím byly připraveny a předloženy návrhy zákonů o sociálním zabezpečení a migraci obyvatelstva. Všechny tyto návrhy zákonů byly schváleny a přijaty parlamentem Republiky Kazachstán. Tyto přístupy a závazky byly základem pro vytvoření současných odborů práce, migrace a sociálních věcí.

Po získání nezávislosti se ve městě Ženeva (Švýcarsko) Kazachstán poprvé účastní práce Mezinárodní organizace práce (ILO), kde ministr předkládá dopis jménem prezidenta Republiky Kazachstán Nazarbayev N.A. - předseda z ILO pan Hansen A.D. a vystupuje na zasedání ILO. Kazašská republika se tak stává řádným členem této organizace.

Ve stejných letech ministerstvo aktivně pracuje na přesunu krajanů (oralmanů) do jejich historické vlasti. S tímto vznešeným posláním odjíždí z pověření prezidenta Republiky Kazachstán N. A. Nazarbajeva pracovní skupina v čele s ministrem do Mongolska, Číny, Íránu a Turecka. Ministerstvo organizovalo dopravní linky pro dobrovolný přesun krajanů. Ministerstvo práce spolu s místními úřady dělá spoustu práce, aby přijalo, zařídilo a zlepšilo život oralmanů.

Kandidát ekonomických věd. Člen korespondent Inženýrské akademie Republiky Kazachstán. V roce 1983 mu byl udělen Řád přátelství národů a v roce 2011, v předvečer oslav 20. výročí nezávislosti Republiky Kazachstán, mu byl udělen Řád Kurmet. Má tři děti: dcery Aiman, Aigul a syna Tamerlana.

Pozice

• 1977-1984 - předseda výkonného výboru městské rady lidových poslanců Temirtau (v současnosti - Akim z Temirtau)
• 1984-1987 — ministr veřejných služeb pro obyvatelstvo Kazašské SSR
• 1987-1993 — ministr práce Republiky Kazachstán
• 1993-1995 — Předseda hlavního kontrolního inspektorátu prezidenta Republiky Kazachstán
• 1995-1997 — První mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Republiky Kazachstán v pobaltských státech

Představenstvo KEGOC

Odkazy