Berlage (měsíční kráter)

Berlage
lat.  Berlage

Obrázek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter . Berlage kráter ve středu obrázku
Charakteristika
Průměr93,8 km
Největší hloubka2833 m
název
EponymHendrik Petrus Berlage (1856-1934) byl vynikající holandský architekt. 
Umístění
63°02′ jižní šířky sh. 163°37′ západní délky  / 63,04  / -63,04; -163,61° S sh. 163,61°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaBerlage
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Berlage ( lat.  Berlage ) je velký impaktní kráter na jižní polokouli na odvrácené straně Měsíce . Název je dán na počest vynikajícího nizozemského architekta Hendrika Petruse Berlage (1856-1934) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se datuje do přednektarijského období [1] .

Popis kráteru

Kráter Berlage se nachází v blízkosti centra obří pánve South Pole-Aitken Basin . Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Bellingshausen , sousedící s ním na severu; kráter Lemaitre na východ-severovýchod; kráter Kabann na severozápadě [2] .

Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 63°02′ jižní šířky. sh. 163°37′ západní délky  / 63,04  / -63,04; -163,61° S sh. 163,61°W g , průměr - 93,8 km 3] , hloubka - asi 2,8 km [1] .


Kráterová šachta je výrazně zničena, kráterová šachta a mísa, zejména její severní část, jsou pokryty neobvykle velkým množstvím malých kráterů o průměru 5-20 km. Výška valu nad okolním terénem je cca 1400 m [1] , objem kráteru cca 8000 km 3 [1] . Severní část valu na křižovatce s kráterem Bellingshausen je pokryta třemi krátery.


Satelitní krátery

Berlage [3] Souřadnice Průměr, km
R 64°05′ jižní šířky sh. 167°31′ západní délky  / 64,09  / -64,09; -167,52 ( Berlage R )° S sh. 167,52 °W např. 27.1

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. Kráter Berlage na LAC-133. . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020.
  3. 1 2 Příručka Mezinárodní astronomické unie . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 26. prosince 2019.

Odkazy