Bela Biscu | |
---|---|
visel. Biszku Bela | |
Člen prezidia-politbyra Ústředního výboru HSWP | |
7. listopadu 1956 – 27. března 1980 | |
Tajemník ústředního výboru HSWP | |
24. listopadu 1962 – 20. dubna 1978 | |
Ministr vnitra Maďarské lidové republiky | |
1. března 1957 - 13. září 1961 | |
Předseda vlády |
Jánoš Kádár , Ferenc Münnich |
Předchůdce | Ferenc Münnich |
Nástupce | János Pap |
Narození |
13. září 1921 Makropapy , Maďarsko |
Smrt |
31. března 2016 (94 let) Budapešť , Maďarsko |
Zásilka |
Maďarská komunistická strana , Maďarská dělnická strana , Maďarská socialistická dělnická strana |
Vzdělání | Záhřebská univerzita |
Ocenění | Medaile dělnické a rolnické moci [d] ( 1958 ) Santa Kutia Award [d] ( 2010 ) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Bela Bisku ( maďarsky Biszku Béla ; 13. září 1921 , Makropapy , Maďarsko - 31. března 2016 , Budapešť , Maďarsko ) - Maďarská strana a státník, ministr vnitra Maďarské lidové republiky (1957-1961).
Narodil se v chudé rolnické rodině, po absolvování základní školy se vyučil kovoobráběčem a nástrojářským mistrem.
V letech 1937 až 1941 pracoval jako mechanik v továrně na výtahy a chladničky ve Wertheimu a poté rok jako mistr v továrně na nástroje Marks and Merey, než se v roce 1942 stal zaměstnancem společnosti Philips (Magyar Philips).
V roce 1955 absolvoval Vyšší stranickou školu při Maďarské dělnické lidové straně.
V roce 1943 se stal členem Svazu kovodělníků a v roce 1944 členem Maďarské komunistické strany (VKP). Po okupaci země během operace Margareta v roce 1944 fašistickým Německem se zúčastnil ozbrojeného odporu v budapešťské dělnické čtvrti Angyalfeld a poté se stal velitelem policejní stanice ve 13. obvodu maďarské metropole.
V poválečném období byl pracovníkem organizačního oddělení budapešťského výboru VUP, v roce 1946 byl jmenován zástupcem přednosty a v roce 1949 - vedoucím organizačního oddělení budapešťského městského výboru maďarského pracujícího lidu. Party (VPT). V letech 1951-1953. - První tajemník okresního výboru HTP v 10. obvodu Budapešti (Köbanya).
V letech 1955-1956. - tajemník a od roku 1956 do listopadu 1957. - První tajemník budapešťského městského výboru Maďarské socialistické dělnické strany (HSWP).
Byl zvolen členem Ústředního výboru HSWP (1956-1985), členem politbyra Ústředního výboru HSWP (1956-1980). Poslanec Státního shromáždění Maďarska (1958-1985).
Po odchodu do důchodu v roce 1989 byl dlouhou dobu až do roku 2008 ve stínu společenského a politického života. V roce 2008 natočila režisérka Fruzina Skrabski film „Třesoucí se komunisté“, věnovaný přeživším členům vedení HSWP, kteří se podíleli na potlačení „ maďarského povstání “. V tomto filmu se Biscu stal jedním z hrdinů a prohlásil, že nevidí důvod k pokání a že Imre Nagy si svůj osud zaslouží. Zveřejnění snímku a vyjádření bývalého ministra vyvolalo politický skandál.
Po jeho televizních vystoupeních ho prokuratura na základě reportáže z 27. ledna 2011 obvinila z veřejného popírání zločinů nacionálně socialistického a komunistického režimu (§ 269 maďarského trestního zákoníku). Dne 24. února 2011 soudce ve věci přerušil řízení a obrátil se na Ústavní soud v souvislosti s údajnou protiústavností ustanovení trestního zákoníku. Podle soudce porušil právní jistotu a svobodu projevu.
V říjnu 2010 právník Adam Gellert požádal úřady, aby stíhaly osoby zapojené do potlačení povstání v roce 1956, včetně Biscy. Právně byly tyto žádosti Nejvyšším státním zastupitelstvím zamítnuty.
V říjnu 2012 ho budapešťská prokuratura obvinila z organizování vražd při akci z roku 1956, kvůli vysokému věku podezřelého byl preventivně umístěn do domácího vězení. V říjnu 2013 byl seznam poplatků rozšířen. V květnu 2014 byl 92letý bývalý ministr odsouzen budapešťským soudem k pěti a půl roku vězení na základě obvinění z podněcování válečných zločinů, zneužívání střeliva a veřejného popírání zločinů komunistického režimu spáchaných několika lidé.
Rozhodnutím Městského odvolacího soudu druhé instance bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc byla zaslána k novému projednání. Prvoinstanční soud ho 17. prosince 2014 poslal na dva roky do vězení s odkladem na tři roky.
V září 2012 uspořádala krajně pravicová strana Jobbik demonstraci před domem, kde bydlel Biscu se svou rodinou; demonstranti mimo jiné požadovali zrušení tzv. „luxusních důchodů“. Mnoho demonstrantů skandovalo „Killer“.
|