Borsod-Abauj-Zemplen

okres
Borsod-Abauj-Zemplen
visel. Borsod-Abauj-Zemplén
Vlajka Erb
48°15′ severní šířky. sh. 21°00′ in. e.
Země Maďarsko
Obsažen v Severní Maďarsko
Zahrnuje 355 obcí
Adm. centrum Miskolc
Vedoucí administrativy Dezho Törek
Historie a zeměpis
Datum vzniku 16. března 1950
Náměstí

7247 km²

  • (2. místo)
Časové pásmo UTC+1
Počet obyvatel
Počet obyvatel

684 793 lidí ( 2011 )

  • ( 3. místo )
Hustota 94,49 lidí/km²  (7. místo)
Digitální ID
Kód ISO 3166-2 HU-BZ
Oficiální stránka
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Borsod-Abauj-Zemplén ( maďarsky Borsod -Abaúj- Zemplén ) (někdy se používá zkratka BAZ ) je župa v severním Maďarsku na hranici se Slovenskem . Správním centrem je Miskolc .

Sousedí s okresy Heves , Nograd , Szabolcs-Satmar-Bereg a Kaidu-Bihar , jakož i s regiony Banskobystrica a Košice ( Slovensko ).

Borsod-Abauj-Zemplén  je druhý největší (po Bacs-Kiskun ) a třetí z hlediska počtu obyvatel (po Budapešti a Pešti ) v Maďarsku .

Správně-územní členění

Rozdělení na yarashi

Od 15. července 2013 vstoupilo v Maďarsku v platnost rozdělení župy na yarashi namísto zastaralých okresů ( kišterševs ).

Atrakce

Ne. Yarash Administrativní centrum společenství Počet obyvatel Náměstí Hustota Mapa
Celkový Města
jeden Cigandi yarash ( maďarsky Cigándi járás ) Tsigand patnáct jeden 15 118 389,99 39
2 Edelényi yarash ( maďarsky Edelényi járás ) Edelen 45 2 33 025 717,86 46
3 Ench yarash ( maďarsky Encsi járás ) Ench 29 jeden 21 389 378,39 57
čtyři Gönc yarash ( maďarsky Gönci járás ) Gonz 32 2 18 722 549,60 34
5 Kazincbarcikai yarash ( maďarsky Kazincbarcikai járás ) Kazintsbartsyka 22 3 65 828 341,72 193
6 Mezőcsáti járás ( maďarsky Mezőcsáti járás ) Mezochat osm jeden 14 130 351,27 40
7 Mezőkövesdi járás ( maďarsky Mezőkövesdi járás ) Mezokovesd 23 2 41 867 723,86 58
osm Miskolc Yarash ( maďarsky Miskolci járás ) Miskolc 39 6 249 563 972,80 257
9 Ozd yarash ( maďarsky Ózdi járás ) Ozd 17 2 52 732 385,57 137
deset Putnoki yarash ( maďarsky : Putnoki járás ) Putnok 26 jeden 18 834 391,25 48
jedenáct Sárospataki yarash ( maďarsky Sárospataki járás ) Sarospatak 16 jeden 24 246 477,67 51
12 Sátoraljaújhelyi járás ( maďarsky: Sátoraljaújhelyi járás ) Shatoralyauihey 21 2 22 703 321,38 71
13 Serenc yarash ( maďarsky Szerencsi járás ) Serench čtrnáct jeden 37 473 432,09 87
čtrnáct Sikso yarash ( maďarsky Szikszói járás ) Sixo 24 jeden 17 501 309,24 57
patnáct Tiszaújváros yarash ( maďarsky Tiszaújvárosi járás ) tisaujváros 16 jeden 31 837 248,87 128
16 Tokaji yarash ( maďarsky: Tokaji járás ) tokajský jedenáct jeden 13 293 255,80 52

Rozdělení na okresy

Rozdělení župy na okresy (kishtershegi) je od 15. července 2013 zastaralé. Údaje v této tabulce mají pouze historický význam.

Plocha původní
název
Adm. centrum Rozloha
(km²)
obyvatelé obcí
Abauy-Khedkyozsky okres Abauj-Hegyközi kisterseg Gonz 440,48 15 123 24
okres Bogrodkozsky Bodrogkozi kisterseg Tsigand 400,53 17 804 17
Okres Kazintsbartsiksky Kazincbarcikai kisterseg Kazintsbartsyka 459,99 62 181 32
Mezochatský okres Mezőcsati kisterseg Mezochat 378,56 14 788 9
Oblast Mezokovesd Mezőkovesdi kisterseg Mezokovesd 679,66 43 664 21
okres Miskolc Miskolci kisterseg Miskolc 1006,44 271 220 40
okres Ozd Ozdi kisterseg Ozd 550,13 72 266 29
Serenchsky okres Szerencsi kisterseg Serench 498,95 44 337 osmnáct
okres Siksosh Szikszoi kisterseg Sixo 299,91 19 338 23
Oblast Tisauivaros Tiszaújvárosi kisterseg tisaujváros 256,25 33 348 16
Tokajský okres Tokajský kisterseg tokajský 255,82 14 222 jedenáct
oblast Sharoshpatak Sarospataki kisterseg Sarospatak 477,81 26 385 16
Okres Shatoralyauikheysky Sátoraljaújhelyi kisterseg Shatoralyauihey 311,10 23 879 19
Edelensky okres Edelenyi kisterseg Edelen 783,21 36 155 47
Ench okres Encsi kisterseg Ench 449,44 24 241 36

Paleontologie

Ve městě Rudabania ve vrstvách pozdního miocénu staré 10 milionů let. n. byly fosilie vzpřímených [1] starověkých lidoopů Rudapithecus (zařazený do rodu Driopithecus ) a zuby starověké pandy druhu Miomaci panonnicum (podčeleď Ailuropodinae ), která žila na březích Panonského moře [2] [3] [4] objevil .

Viz také

Správní členění Maďarska

Poznámky

  1. Carol V. Warda, Ashley S. Hammond, J. Michael Plavcan, David R. Begun Pozdně miocénní hominidní částečná pánev z Maďarska // Journal of Human Evolution. – 2019. – 17. září. – https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2019.102645
  2. Fosilní příbuzný pandy nalezený v Maďarsku . Získáno 18. března 2018. Archivováno z originálu 18. března 2018.
  3. První předci pand velkých pravděpodobně žili v Evropě Archivováno 18. března 2018 na Wayback Machine , 27. října 2017
  4. První předci pand velkých možná žili v Evropě . Získáno 18. března 2018. Archivováno z originálu 18. března 2018.

Odkazy