Waleran IV (vévoda z Limburgu)

Waleran (Walram) IV ( fr.  Waléran IV de Limbourg , německy  Walram IV von Limburg ; d. 24. srpna 1279 ) – vévoda z Limburgu a hrabě z Arlonu od roku 1247 , syn Jindřicha IV ., vévody z Limburgu , a Irmengard , dcera Adolfa III ., hraběte Berga .

Životopis

Deska

Po smrti vévody Jindřicha IV . v roce 1247 , při dělení majetku jeho otce, získal Waleran Limburg a hrabství Berg připadlo  jeho bratru Adolfu VI .

Waleran hrál významnou politickou roli během interregnum v Německu. Stejně jako jeho bratr Adolf podporoval Viléma II ., hraběte z Holandska a Zeelandu, v jeho sporu s Konrádem IV. z Hohenstaufen o německou korunu . Jako odměnu za jeho podporu dal Wilhelm Waleran četné země, mezi něž patřil Kaiserwerth , Cáchy , Nijmegen a Duisburg .

Od roku 1251 bojoval Waleran ve válce o dědictví v hrabstvích Hainaut a Flandry . Po atentátu na hraběte z Flander, Guillaume II de Dampierre , zdědil hrabství jeho bratr Guy . Na druhou stranu, Flandry a Hainaut si nárokoval jejich nevlastní bratr Jean I d'Aven . Král Vilém podporoval Jean d'Aven a bojoval proti Guyově matce a Jean Marguerite II ., stejně jako proti Karlu I. z Anjou , který se pokusil zmocnit se hrabství Hainaut s podporou Marguerite. Na Jeanovu stranu se postavil i Valeran jako zastánce krále. V roce 1254 se svatý Ludvík IX . Francouzský, bratr Karla z Anjou, vrátil z křížové výpravy a nařídil svému bratrovi, aby se vzdal hrabství. Brzy Waleran odjel do Anglie ke dvoru krále Jindřicha III . jako velvyslanec Margaret, aby ho požádal o finanční prostředky na ukončení války, ale pokus byl neúspěšný. V roce 1156 byl uzavřen mír, podle kterého bylo hrabství Hainaut schváleno Jeanem I.

Po smrti Viléma II. v roce 1256 Waleran spolu s dalšími německými princi podporoval anglického prince Richarda z Cornwallu jako uchazeče o německý trůn. Richard byl korunován v roce 1257.

V říjnu téhož roku Waleran spolu se svým bratrem Adolfem a synovcem Wilhelmem IV hrabětem z Jülichu pomohli kolínskému arcibiskupovi Konradu von Gogstaden , jehož sestra byla Adolfovou manželkou, potlačit povstání obyvatel města. 19. dubna 1249 byla mezi Waleranem a arcibiskupem uzavřena dohoda, podle níž měl Waleran v případě potřeby bránit Kolín nad Rýnem. V roce 1161 získal Waleran, který udržoval dobré vztahy s Konradem von Gogstadenem, občanství v Kolíně nad Rýnem. Arcibiskup však brzy zemřel a novým šéfem kolínské arcidiecéze se stal Engelbert II. von Falkenburg . Engelbert zahájil politiku expanze v zemích Dolního Rýna , proti které se postavili někteří vestfálští feudálové, včetně hraběte Wilhelma IV z Julichu. V bitvě u Zulpiche Wilhelm porazil armádu arcibiskupa a vzal ho do zajetí. Waleran, který byl v té době na straně arcibiskupa, se společně s bratrem posledně jmenovaného, ​​pánem z Falkenburku Dirkem II . a hrabětem Dietrichem VI z Cleve , pokusili vrátit Engelberta ze zajetí. Waleranovi a jeho spojencům se podařilo vstoupit do města, ale v následných bojích byl zabit Dirk II a sám Waleran byl zajat. Valeran byl v zajetí 3,5 měsíce a přijal podmínky odpůrců arcibiskupa. Engelbert byl propuštěn až v roce 1273 a zemřel hned následujícího roku. Novým arcibiskupem se stal Siegfried von Westerburg

1. října 1273 se ve Frankfurtu Waleran spolu s dalšími říšskými knížaty zúčastnil volby Rudolfa Habsburského novým německým králem .

Krátce po smrti hraběte Jülicha se Waleran pohádal s arcibiskupem Siegfriedem. Příčinou konfliktu byl spor o území v Cáchách a Jülichu, která patřila Wilhelmovi. Siegfried se pokusil tyto země podrobit, ale v reakci na to je Waleran dobyl a vyplenil Kolín nad Rýnem. V roce 1279 však Waleran udržoval obchodní vztahy s arcibiskupem. Aby zajistil mír mezi Rýnem a Másou , Siefgrid a Waleran uzavřeli spojenectví s Jeanem I. , vévodou z Brabantska .

Waleran zemřel v roce 1279. Byl posledním představitelem limburského rodu v mužské linii a po smrti jeho dcery Irmengard , která nezanechala žádné dědice, byl Limburg po bitvě u Worringenu připojen k Brabantskému vévodství .

Manželství a děti

1. manželka: Judith (Jutta) z Cleves († asi 1275), dcera Dietricha V. , hraběte z Cleve a Hedwig von Wettin. Děti:

• Irmengard of Limburg (asi 1250 - červen 1283, Grevental) - vévodkyně z Limburgu z roku 1279
• syn (kolem 1275) - pravděpodobně zemřel při porodu s matkou.

2. manželka od 10. ledna 1278 : Kunigunda Braniborská (1247/1252 - po 8. červnu 1292) - dcera Otty III ., braniborského markraběte, a Beatrice (Bozhen) České, dcera českého krále Václava I. , vdova po Princ Bela Chorvatský , syn krále Bela IV .

Literatura

• Yans M. Waleran IV // Biographie nationale. - Bruxelles: Établissements Émile Bruylant (Académie royale de Belgique), 1938. - S. 59-63.
• Nicolas van Werveke. Walram IV. (gest. 1279) // Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). — bd. 40.- Lpz. : Duncker & Humblot, 1896. - S. 775-776.  (Němec)

Odkazy

• DUKES of LIMBURG 1140-1279  (anglicky) . Nadace pro středověkou genealogii. Staženo: 11. prosince 2011.
• Walram V. Herzog von Limburg (1246-1279) . Mittelalterliche Genealogie im Deutschen Reich bis zum Ende der Staufer. Získáno 11. prosince 2011. Archivováno z originálu 18. března 2007. (neurčitý)

Tematické stránky	šlechtický titul
Slovníky a encyklopedie	Allgemeine Deutsche Biographie
Genealogie a nekropole	WikiStrom Máme zpoždění
V bibliografických katalozích	BPN : 44888862 GND : 136721273 VIAF : 81018646 WorldCat VIAF : 81018646