| Varšavská smlouva z roku 1768 | |
|---|---|
| datum podpisu | 24. února 1768 |
| Místo podpisu | Varšava ( Polsko ) |
| Večírky |
Ruské impérium Polsko |
Varšavská smlouva (1768) - byla podepsána 24. února 1768 mezi Ruskou říší a Commonwealthem .
Po smrti krále Augusta III . byl Stanisław Poniatowski nominován stranou Czartoryského na trůn Commonwealthu . V roce 1764 byl za malé účasti šlechty a silné podpory Kateřiny II. zvolen králem. Po několika letech se však ukázalo, že politika nového krále plně neodpovídala zájmům Ruska a některých představitelů šlechty. Počínaje rokem 1767 se šlechtické skupiny, nespokojené s Poniatowského politikou, s podporou sousedních mocností, Ruska a Pruska, sjednocovaly v konfederace. Takzvaný Repninskij Seim koncem roku 1767 - začátkem roku 1768 (pojmenovaný po představiteli Kateřiny II. - N. V. Repninovi , který fakticky diktoval rozhodnutí), umožnil Rusku obnovit svůj význam vynucením si podpisu smlouvy [ 1] .
Pod tlakem N. Repnina vypracoval Seim text smlouvy. Potvrdil dominanci římskokatolické víry v Polsku. Zároveň se však v občanských právech zrovnoprávnil s katolíky, tzv. disidenty – pravoslavnými a protestanty. Dostali právo na všechny funkce, s výjimkou královské důstojnosti. Ve smíšených manželstvích musely dcery vyznávat náboženství své matky a synové svého otce. Rusko zase vystupovalo jako garant Polska v nedotknutelnosti jeho majetku a základních zákonů [2] .
Tato dohoda byla podepsána a schválena Sejmem.
Opoziční část šlechty, nespokojená s podepsanou dohodou a zároveň zesílila Poniatowského proruská orientace, vytvořila ozbrojený svaz - Barskou konfederaci . To vedlo k občanské válce a zásahu sousedních mocností. Výsledkem bylo v roce 1772 tzv. první rozdělení Commonwealthu [3] .