Wa (jazyk)

Wa ( Va, Vo, Wa, Awa ) je jazyk lidí Wa , skládající se z dialektů: dialektem Parauk mluví lidé Parauk-wa [1] , kteří žijí ve městě Kengtung ve východní části Shanu . stát , na horních tocích řeky Salween v severovýchodní části státu Shan v Myanmaru, v okrese Mengman, okres Menghai, autonomní prefektura Xishuangbanna Dai ; v autonomní prefektuře Lankang-Lahu na úrovni okresu Simao; v hrabstvích Gengmadai a Yongde, autonomní prefektuře Kangyuanwa na úrovni okresu Linkang v jihozápadní části provincie Yunnan v Číně a pravděpodobně také na severu a severozápadě Thajska [2]. V roce 2000 byli lidé Wa přesídleni do oblastí Mong Ton a Mong Hsat, zejména do měst Mong Kyut, Mong Yavn a Pong Pa Kyin v severozápadním státě Shan . Dialektem Wo mluví národy Wo-Kawa [3] žijící v Číně (autonomní prefektura Lankang-Lahu na administrativní úrovni Simao; okresy Zhenkang a Yongde na úrovni okresu Linkang v jihozápadní části provincie Yunnan ) a Myanmaru (5 vesnice vesnice Hopang ze státu Shan ) [4] , a ben [3] , žijící rovněž v Číně. Dialektem Ava mluví lidé se stejným jménem [5] , žijící v autonomních prefekturách Lankang-Lahu, Lahu a Wa, Menlian-Dai a Ximen-Wa na úrovni okresu Simao v jihozápadní části provincie Yunnan v Číně [ 6] .

Dialekty

• Ava ( Ava , Awa, Awa Wa, Va ) mají dialekty Aval, Davanno a Masan.
• Wo ( Ban, Kawa, K'awa , La, Meung Hom, Pan, Peung Sux, Pinyin, Va, Vhax, Vo, Vo Wa, Wa Pwi, Wakut ) nemají žádné dialekty.
• Parauk ( Baraog , Baraoke, Buliu, Bulu, Burao, Parauk Wa, Phalok, Praok, Standardní Wa, Wa ) má mnoho dialektů: aiswa, aychun, aishuai, alwa, angkrah, aum-plauk, bible-wa, banhung, veng - ngin, wuy-sai, dachzhai, ing-phang (sigang), kang-hsiu, kaong-naong, kaung-jiem, kaun-kaung, kaun-mau, kaun-poih, kaun-rao, kaung-rang, kaung-sang , kok-lah, kuan, kha-lah, khui-ma, la-dah, la-kong, lah-krum, len, lung-kua, lhah-tiah, man-lin, man-tong, man-chu ( jo -pyu, man-tiy, man-ton, man-tong), man-shiang, muik-lhang, muik-lhah, muik-nghaung, muik-nu, muik-reich, muik-sime, myung, myung-kun , myung-mao, myung-yum, naung-pluh, nom-tum, pa-tah, pang-wai, pang-yang (muik-khaoh), panglao, rho-maung, rock-tong, sau-hin, sawaik, si -wieh, si-gang-rai, si-nauk, si-nga, simung, taoh-miye, toi-laung, hom, shiem-tum, shiem-chiim, shiem, yaong-breh, yaong-krak, yaong- Khrum , Yaong Kua, Yaong Ling, Yaong Lung, Yaong Nong, Yaong O, Yaong Peng, Yaong Raok, Yaong Rieh, Yaong Sang, Yaong Soi, Yaong Ting. Přes 70 odrůd v Myanmaru, 300 odrůd v Číně [7] .

Psaní

Ve 30. letech 20. století misionáři vyvinuli písmo pro jazyk Wa založené na latině, ale nebylo široce používáno: na počátku 50. let vlastnila toto písmo pouze 3 % Wa.

V roce 1955 začaly v Číně práce na vytvoření nové abecedy wa. V březnu 1957 byla schválena nová smíšená abeceda pro Wa. To zahrnovalo další písmena ŋ e ө ɲ .

Již v roce 1958 však byla tato abeceda nahrazena abecedou s 26 standardními latinskými písmeny. Místo ŋ se začalo psát ng, místo ɲ - ny, místo e - ie, místo ө - o. Tato abeceda byla opakovaně vylepšována a stále se používá v Číně.

Abeceda čínského Wa (1989) [8]

Iniciály:

finále:

Poznámky

1. ↑ Projekt Joshua . Staženo 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 13. 6. 2018. (neurčitý)
2. ↑ Etnolog . Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 18. 5. 2014. (neurčitý)
3. ↑ 12 Projekt Joshua . Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 12. 6. 2018. (neurčitý)
4. ↑ Etnolog . Datum přístupu: 13. května 2014. Archivováno z originálu 27. dubna 2014. (neurčitý)
5. ↑ Projekt Joshua . Staženo 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 13. 6. 2018. (neurčitý)
6. ↑ Etnolog . Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 15. 5. 2014. (neurčitý)
7. ↑ Etnolog (17. vyd.) . Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 18. 5. 2014. (neurčitý)
8. ↑ Minglang Zhou. Mnohojazyčnost v Číně: politika psaní reforem pro menšinové jazyky. Berlín, 2003. ISBN 3-11-017896-6

Literatura

• Bradley, David. 1994. "Východní a jihovýchodní Asie." V Moseley, Christopher a kol. Atlas světových jazyků. Londýn: Routledge.
• Watkins, Justin William. 2002. Fonetika Wa: experimentální fonetika, fonologie, pravopis a sociolingvistika. Canberra: Pacifická lingvistika, Výzkumná škola tichomořských a asijských studií, Australian National University.

Odkazy

• Parauk-wa na Ethnologu
• Parauk-wa v projektu Joshua
• Hlasujte o Ethnologu
• Wo kava ve společnosti Joshua Project
• Ava v Ethnologu
• Ava v projektu Joshua