Maďarský

maďarský
vlastní jméno maďarský nyelv
země Maďarsko , Rumunsko , Slovensko , Ukrajina , Srbsko , Chorvatsko , Rakousko , Slovinsko
oficiální status

 Maďarsko
Regionální nebo místní úřední jazyk: Srbsko :
 

 Rumunsko :

 Evropská unie
Regulační organizace Lingvistický ústav Maďarské akademie věd
Celkový počet reproduktorů 14 milionů
Hodnocení 52
Postavení bezpečný [1]
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

uralské jazyky

ugrofinské jazyky ugrojazyčné jazyky
Psaní latina ( maďarská abeceda )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 žíly 133
ISO 639-1 hu
ISO 639-2 Hun
ISO 639-3 Hun
WALS Hun
Etnolog Hun
Linguasphere 41-BAA-a
ABS ASCL 3301 a 33
IETF hu
Glottolog visel1274
Wikipedie v tomto jazyce

Maďarský jazyk ( magyar , magyar nyelv , zastaralý název je maďarština (od vlastního jména Maďarů - magyarok , moderok )) je jazyk Maďarů , patřících do ugrofinské rodiny jazyků ( uralské jazyky ), v rámci kterých tvoří spolu s mansijskými a chantyjskými jazyky ugrickou skupinu .

V Evropě jsou jeho vzdáleně příbuzné jazyky finština a estonština , ale až do konce 19. století byla skutečnost, že maďarština patřila k ugrofinské, zpochybňována. Na druhou stranu, běžnější kořeny se nacházejí v jazycích ugrofinských národů žijících na území Ruska  - Komi , Mari , Mordovian a Udmurt .

Kromě Maďarska se tímto jazykem mluví na Ukrajině ( Zakarpatská oblast ), Srbsku ( Vojvodina ), Rumunsku ( Transylvánie ), Slovensku ; v menší míře - v Chorvatsku , Slovinsku a Rakousku .

Historie

Maďarština je jedním z mála neindoevropských jazyků moderní Evropy s významným počtem mluvčích. Asi 900-1000 n.l. E. Maďarské kmeny , které migrovaly ze Sibiře a Uralu , obývají Střední Podunají a také Karpatskou oblast (Sedmihradsko), kde se usazují Maďarům blízcí Székelyové a Čangošové . Na rozdíl od slovanských kmenů , které migrovaly přes planinu před třemi nebo čtyřmi stoletími , byla maďarská invaze poměrně pozdní a měla spíše válečný charakter, probíhala v podmínkách intenzivního soupeření o zdroje se Slovany (ze severu a jihu). Němci (na západě) a Vlaši ( Rumuni ) na východě. V průběhu kontaktů s těmito národy přijali Maďaři, stejně jako Vlaši (Rumuni), mnoho slovanských lexikálních prvků, které tvoří asi pětinu celé slovní zásoby moderního maďarského jazyka. V XII - XIII století si Uherské království konečně podmaňuje řadu slovanských zemí.

Porážka Uher ve válce s Tureckem v roce 1526 vede k církevní nejednotě a maďarské reformaci , která trvala století a půl. Reformace vedla ke vzniku a růstu tištěné literatury v maďarském jazyce, z nichž většina byla vydávána s cílem zpochybnit některé katolické postuláty. Známý reformátor Matthias Devai vydal první tištěné dílo v maďarském jazyce - "Uherský pravopis ".

V letech 1541 až 1699 žila významná část Maďarů pod tureckou nadvládou. Turecký vliv v maďarštině, kde již předtím existoval silný turkický substrát , se stává ještě patrnějším. Sedmihradsko zůstává napůl nezávislé a maďarská protestantská literatura se v něm aktivně rozvíjí. Konečně malá část uherských zemí je pod vládou rakouské koruny.

Po začlenění do rakouské říše a represích proti protestantům, které bezprostředně následovaly, je maďarština pod silným německým vlivem , ale postupně získává své dominantní postavení jako jediný oficiální jazyk Transleitanie (maďarská část Rakousko-Uherska ). Období mezi lety 1867 a 1918 lze právem považovat za zlatý věk maďarštiny, kdy plnila funkci lingua franca v rozsáhlých oblastech střední Evropy od Karpat po Jaderské moře . Podíl těch, kteří mluví maďarsky jako prvním i druhým jazykem , znatelně roste (mezi nemaďarskými se míra znalosti maďarštiny zvýšila z 5,6 % v roce 1880 na 15,3 % v roce 1915). Mnohá ​​města v Transylvánii se stala téměř výhradně maďarsky mluvící (jako Cluj-Napoca nebo v maďarštině Kolozsvár). Mnoho Židů , Němců a Cikánů v Maďarsku přešlo k maďarštině, včetně Transylvanian Saxons ; v menší míře - ostatní národy:  Rumuni , Slováci , Srbové a Chorvati , Rusíni a Slovinci .

Asimilaci těchto národů však bránil silný rozdíl mezi maďarským jazykem a jazyky sousedních národů, jeho tendence vytvářet si vlastní slovní zásobu namísto začleňování přejatých slov . Na konci 19. století zesílil asimilační tlak a perzekuce místních národních jazyků menšin království ze strany maďarské elity. Trianonská smlouva vedla k výrazné redukci skutečného maďarského území. Po roce 1918 obecně došlo k výraznému poklesu používání maďarského jazyka mimo Maďarsko v jeho moderních hranicích - hlavně na Slovensku , Zakarpatí , Sedmihradsku a Vojvodině .

Maďarská literatura

První písemná památka v maďarském jazyce, která se k nám dostala - „ Hrobní řeč a modlitba “ ( Halotti beszéd és könyörgés ) vznikla kolem roku 1200.  Ve stejné době až do 2. poloviny 16. století. Maďaři používali k záznamu textů především latinu a němčinu. Němčina je mezi Maďary stále nejrozšířenějším cizím jazykem. Až do poloviny 20. století jej jako sekunda vlastnilo značné množství Maďarů. S probuzením národního vědomí v XVI. a XVII. Maďaři dávají stále více přednost svému rodnému jazyku.

Psaní

Moderní maďarština používá latinku . Podle obecného mínění byl přechod k latinskému písmu způsoben přijetím křesťanství Maďary . Je známo, že dříve se používaly maďarské runy ( rovás írás , rovash irash ), o čemž svědčí artefakty nalezené na území kompaktního sídla maďarského etna Szekely ( Székely ) na konci minulého století.

Abeceda

Dopis název Foném
A a A [ ɒ ]
Á á A [ a : ]
Bb být [ b ]
c c ce [ ʦ ]
Čs cs cse [ ʧ ]
D d de [ d ]
Dzdz dze [ ʣ ]
dzs dzs dzse [ ʤ ]
e e E [ ɛ ]
É é E [ e: ]
F f ef [ f ]
G g ge [ g ]
Gy gy gye [ ɟ ]
H h ha [ h ]
já i i [ i ]
Н н i [ já: ]
Jj je [ j ]
Kk ka [ k ]
l l el [ l ]
Lyly El ipszilon [ j ]
M m em [ m ]
N n en [ n ]
Ny ny eny [ ɲ ]
O o Ó [ o ]
o o Ó [ o: ]
Ö ö Ó [ ø ]
Ő ő Ó [ ø: ]
Pp pe [ p ]
R r ehm [ r ]
S s es [ ʃ ]
Sz sz esz [ s ]
T t te [ t ]
Ty ty tye [ c ]
U u u [ u ]
U u u [ u : ]
U u u [ y ]
U u ű [ y : ]
Vv ve [ v ]
Zz ze [ z ]
Zs zs zse [ ʒ ]
Pouze pro psaní slov cizího původu
Q q ku
Ww dupla ve
X x iksz
Y y ipszilon

Jazyková charakteristika

Fonetika a fonologie

Samohlásky

V maďarštině je 14 samohlásek . Neexistují žádné dvojhlásky (na rozdíl od příbuzné finštiny nebo sousední němčiny a slovenštiny ), ale existují dvojhlásky ( ó , ő , ű lze vyslovit s přesahem u ; é  s přesahem i ). Nechybí ani redukované zvuky jako v ruštině nebo angličtině . Samohlásky v maďarštině jsou vyslovovány jasněji než v ruštině; slabiky znějí zřetelněji. Maďarský jazyk má obecně jasnou a silnou artikulaci .

Rozlišují se krátké ( a , e , i , o , ö , u , ü ) a dlouhé ( á , é , í , ó , ő , ú , ű ) samohlásky a někdy stejná slova, která se liší pouze délkou samohlásky mají zcela jiný význam, např.: v a d "divoký" - v á d "obžaloba"; t ö r „zlomí“ – t ő r „dýka“. Dvojice samohlásek a / á a e / é se liší nejen délkou, ale i stoupáním (jinak "uzavřené" samohlásky).

Rozlišují se samohlásky zadních ( a , á , o , ó , u , ú ) a předních ( e , é , i , í , ö , ő , ü , ű ) řad a na tomto základě musí všechny samohlásky slov být homogenní (tzv. vlastnost samohláskové harmonie za sebou, u evropských jazyků vzácná): b a rn u l á s o t o kr ó l „o tvém opálení“, z ö ld ü l é s e t e kr ő l „o vašem ozelenění“, in Proto většina přípon existuje minimálně ve dvou verzích.

Zvláštní maďarský samohláskový foném a  - /ɒ/ , který má analogy v tatarštině a v dlouhé verzi v perštině , představuje pro cizince studující maďarský jazyk potíže. Artikulační, má blízko ke stejnému zvuku v moderní tatarštině, ale [ɒ] se v určitých podmínkách objevuje pouze jako varianta fonému (například první slabika nebo první z několika hlásek a ve slově), zatímco v Maďarsky je to konstantní foném. Někteří badatelé ( Gabdulkhay Akhatov , Rona-Tash, Lyudmila Ayupova) to považují za „zbytkový fenomén“, zděděný z přítomnosti proto-maďarského jazyka v volžské (volžsko-kamské) jazykové unii .

Souhlásky

Konsonantismus maďarského jazyka je také charakterizován používáním měkkých souhlásek ( ny [н'], ty [t'], gy [d']), neaspirovaných výbušných souhlásek (vyslovováno bez "h" hlásek p, t, k , na rozdíl od germánských jazyků ) a možnost kombinace tvrdých souhlásek s předními samohláskami (tedy možné kombinace ne , ti atd., a nejen nye, tyi  - na rozdíl např. od ruského jazyka, kde kombinace „de“ , „ te“ , „ not“ ,“ le ” jsou téměř vždy vyslovovány jemně).

Prozódie

Důraz  v maďarštině je síla, vždy padá na první slabiku (stejně jako v jiných ugrofinských jazycích, s výjimkou udmurtštiny , stejně jako v některých slovanských jazycích , jako je slovenština ). Pro rusky mluvící osoby může být nezávislost délky samohlásek a přízvuku obtížná, proto se může mylně zdát, že přízvuk někdy padá doprostřed nebo na konec slova (ve výpůjčkách z maďarštiny je takový posun přízvuku někdy možný: Balaton místo původního Balatonu atd.).

Morfologie

Maďarský jazyk je syntetický jazyk . Aglutinační charakter umožňuje hromadění přípon ; chybí gramatický rod . Existují určité a neurčité členy .

Maďarský jazyk má zvláštní systém přivlastňovacích přípon sousedících se jmény (tzv. přivlastňovací skloňování jmen , charakteristické také pro turkický a tungusko-mandžuský jazyk): könyv em  „moje kniha“; könyv ed  "vaše kniha"; označují „  jeho/její knihu“.

Maďarský jazyk má v důsledku synharmonismu několik gramatických tvarů stejného morfému  - jak v případě slovních kořenů , tak v oblasti bohatého systému přípon (přesněji afixů ). Příklady: fal na "na zdi"; obrázek cs "na obrázku"; tükrön „ na zrcadle“.

V moderním jazyce se používají pouze 2 slovesné časy  – přítomný a minulý. K vyjádření budoucího času se používá dokonavé sloveso v přítomném čase nebo konstrukce s pomocným slovesem fog . Archaické formy minulého času se vyskytují v dialektech , jako je mondta volt ( Transylvánie ). Chybí sloveso držení, charakteristické pro indoevropskou rodinu , místo něj je použito spojení nekem van ( valami ), podobné ruskému „mám (něco)“. Rozlišuje se přechodné („subjekt, předmět “) a netranzitivní („subjektivní“) konjugace sloves: O lvas om a könyvet („čtu knihu “), Olvas ok („čtu“). Původní tvar slovesa je považován za třetí osobu jednotného čísla . Infinitiv může mít přivlastňovací tvar ( lát nom , lát nod , lát nia atd.).

Množné číslo podstatných jmen , v závislosti na samohláskách ve slově, se tvoří pomocí koncovek -k , -ok , -ak a -ek : erdő " les " - erdő k "les"; madar "pták" - madar ak "ptáci"; férfi "muž" - férfi ak "muži"; város "město" - város ok "město"; ember "osoba" - ember ek "lidé".

Jazyk má bohatý systém malých a velkých písmen . Maďarská adjektiva , na rozdíl např. od baltsko-finského , se nemění od případu.

Případy Případy, které lze použít s libovolnými slovy (například slovo ház "dům")
případ Připevnění pouzdra Význam případu Příklad v jednotkách Příklad v množném čísle Překlad Nabídky
Jmenovaný - předmět opar hazak "Dům" Ez a haz magas.  - "Tento dům je vysoký"
Akuzativ -t/-at/-ot/-et/-öt objekt hazat hazakat "Dům" Vettem egy hazat.  - "Koupil jsem dům"
Necitlivý -ban/-ben (kde?) v... hazban hazakban "v domě" A család egy szep hazban lakik.  — „Rodina žije v krásném domě“
odvozený -kotě (kde?) v... hazba hazakba "do domu" Lepj být hazba!  - "Pojď do domu!"
Superasivní -n/-on/-en/-on (kde?) na… hazon hazakon "doma" A házon meglátszott az idő vasfoga.  - "V domě zůstaly stopy času"
Sublativní -vzácný (kde?) na... hazra hazakra "na domě" Egy fehér galamb szállt a házra.  - "Bílá holubice seděla na domě"
Adessive -nal/-nel (kde?) v… haznal hazaknal "doma" Megalltunk a haznal.  - "Zastavili jsme se u domu"
Allative -hoz/-hez/-hoz (kam?) do… hazhoz hazachoz "Domů" Odamentek a hazhoz.  - "Přišli do domu"
Elativní -bol/-ből (odkud?) odkud… hazbol hazakbol "z domova" Kisetalt a hazbol.  - "Odešel z domu"
Delativní -rol/-rol (odkud?) s... hazrol hazakrol "z domova" A házról levettek a zászlót.  - "Vlajka byla odstraněna z domu"
(o čem?) oh... "o domě" Sokat meselt a hazrol.  "Hodně mluvila o domě."
Ablativ -tol/-tol (odkud?) odkud… haztol hazaktol "z domu" A háztól nem messze egy kutat talaltam.  "Našel jsem studnu kousek od mého domu."
Dativ -nak/-nek (komu?) haznak hazaknak "doma" Búcsút intett a szülői háznak.  "Zamával na rozloučenou domu svých rodičů."
Genitiv -nak a/-nek a (jehož?) haznak a hazaknak a "doma" Ennek a háznak a fala is üvegből volt.  "Dokonce i stěny tohoto domu byly skleněné."
Terminalis -ig (do čeho / kolik?) do ... zákal hazakig "domů" Ket és fél kilometr az iskolától a házig.  - "Ze školy domů - dva a půl kilometru"
instrumentalis-komitativní -val/-vel (s čím? s čím?) s... nebezpečný hazakkal "s domovem" Mi legyen nebezpečný?  - "Co dělat s domem?"
Essive -formalis -kent jako... jako... haskent hazakkent "jako doma" Ez a nyaraló családi házként van nyilvántartva.  — „Tato dacha je registrována jako rodinný dům“
Překladový fakt -va/-ve (do čeho?) hazza hazakka "do domu" Közössegi házzá alakult át az egykori mozi.  - "Bývalé kino bylo přeměněno na veřejný dům"
Causalis finalis -ert (za co? za co?) hazert hazakert "pro dům" Mennyit fizettel hazer?  "Kolik jsi zaplatil za dům?"
Případy se nepoužívají u všech slov
případ Připevnění pouzdra Význam případu Příklad Překlad Nabídky
Základní modalis -ul/-ul tak jako? magyarul "v maďarštině" Hogy van ez magyarul?  "Jak by to bylo v maďarštině?"
Formalis -kepp(cs) (jak?) maskeppen "jiná cesta" En másképpen oldanám meg a feladatot.  „Problém bych vyřešil jinak“
Temporalis -kor (kdy?) v… tizkor "v deset hodin" A vonat tizkor erkezik.  — „Vlak přijíždí v 10 hodin“
Sociativní -stolička/-stolička dohromady s… csaladostul "spolu s rodinou" Családostul költözött külföldre a magyar hegedűművész.  — „Maďarský houslista se s rodinou přestěhoval do zahraničí“
Rozdělení -nkent v každé… fejenkent "za každého, za duši" Rafting ára fejenkent 12000 Ft.  – „Náklady na rafting jsou 12 000 forintů na osobu“
distribuce-temporalis -nta/-nte každý den, každý... havonta "měsíční" A folyoirat havonta jelenik meg.  - "Časopis vychází měsíčně"
lokativní -tt (kde?) v... Pecsett "v Peci " Felhőszakadás volt Pécsett és Pétervárott.  - "V Pechu a St. Petersburgu hustě pršelo"
Přivlastňovací přípony

Jeden majitel

Jednotné číslo Význam Tvář Množný Význam
-m/-om/-am/-em/-öm "můj" jeden -im/-aim/-eim/-jaim/-jeim "můj"
-d/-od/-ad/-ed/-od "vaše" 2 -id/-aid/-eid/-jaid/-jeid "vaše"
-a/-e/-ja/-je "jeho její" 3 -i/-ai/-ei/-jai/-jei "jeho"

Příklad:

Jednotné číslo Význam Tvář Množný Význam
varosom "moje město" jeden varosaim "moje města"
varosod "tvoje město" 2 varosaid "vaše města"
varosa "jeho/její město" 3 varosai "jeho/její města"

Mnoho majitelů

Jednotné číslo Význam Tvář Množný Význam
-nk/-unk/-unk "náš" jeden inkoust/-aink/-eink/-jaink/-jeink "náš"
-tok/-tek/-tök/-otok/-atok/-etek/-ötök "vaše" 2 itok/-itek/-aitok/-eitek/-jaitok/-jeitek "vaše"
-uk/-uk/-juk/-juk "jim" 3 -ik/-aik/-eik/-jaik/-jeik "jim"

Příklad:

Jednotné číslo Význam Tvář Množný Význam
varosunk naše město jeden varosaink "naše města"
varosotok Tvoje město 2 varosaitok "vaše města"
varosuk jejich město 3 varosaik "jejich města"

Syntaxe

V maďarštině, stejně jako v ruštině, může jediné podstatné jméno fungovat jako predikát : Apám tanító („Můj otec je učitel“). Ve třetí osobě přítomného času, stejně jako v ruštině,  vypadne sponové sloveso van „is“: István tanuló („Styopa je student“). Slovosled v neutrálních větách je SVO ( podmět  -sloveso-předmět): Én megyek az iskolába "Jdu do školy ( konstatuji fakt )", zatímco v ostatních záleží na zaměření věty, které je vždy umístěno. před slovesem: Az iskolába megyek én "Jdu do školy ( a ne jinam )."

Slovní zásoba

Od 5. do 9. stol n. E. maďarština byla významně ovlivněna turkickými jazyky . Od 9. stol n. E. Začaly do ní pronikat slovanské prvky . Po přijetí křesťanství Maďary se latina stává oficiálním bohoslužebným jazykem a dodává maďarskému jazyku latinské a řecké termíny. Konečně, germanismy , galicismy a italská přejatá slova aktivně pronikají do maďarštiny během posledních dvou století ; v polovině 20. století - rusismy , od konce 20. století - anglicismy a amerikanismy . Přes Ural , pak podél Ruské nížiny přes Karpaty na území moderního Maďarska, se protomaďarské kmeny setkaly s četnými slovanskými národy a kmenovými skupinami, stejně jako s Turky a Íránci . To se odrazilo ve slovní zásobě maďarského jazyka: zachovalo se v něm mnoho íránských a turkických výpůjček; ale stejně jako v geograficky blízkém rumunském jazyce jsou slovanství nejpočetnější  - několik tisíc. Výsledkem těchto procesů byl moderní lexikon maďarského jazyka, 30 % sestával ze slov, jejichž původ není přesně stanoven, 21 % z původní ugrofinské slovní zásoby, 20 % ze slov slovanského původu, 11 % z německých výpůjček, 9 % – z turečtiny, 9 % – latinsko-řecké a 1 % – z výpůjček jiného původu [2] .

Slova jako medve (" medvěd "), málna (" malina "), mák (" mak ") byla přejata od Slovanů. Mezi slovanské výpůjčky patří především četná slovní zásoba státního a veřejného života, pojmy zemědělství a chovu zvířat , rybaření a lovu, názvy řemesel , různé domácí a domácí potřeby , oděvy, dny v týdnu atd. Slovanské výpůjčky mají zpravidla nezaokrouhlené (silné) "a" ( á ); v turkických slovech je „a“ zaokrouhleno ( a ).

Mezi turkické výpůjčky patří slova jako gyümölcsök („ovoce“, srov. turkický jemiš / yemiş, chuv. çimĕç ) nebo alma („ jablko “).

Zbývajících 30 % slovní zásoby jsou slova nejasného původu, kterých je v rumunštině stejně mnoho. Zároveň je však třeba vzít v úvahu, že frekvence původní slovní zásoby je vyšší, a proto se hovorová a psaná řeč skládá z 80-90 % z finsko-finských kořenů (stejně jako v moderní angličtině: slovník jako celku dominuje románská slovní zásoba a v řeči - germánská ).

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Červená kniha jazyků UNESCO
  2. ↑ A nyelv és a nyelvek („Jazyk a jazyky“), editoval István Kenesei. Akademiai Kiadó, Budapešť, 2004, ISBN 963-05-7959-6 , str. 134)

Literatura

  • Maďarský jazyk // Velká ruská encyklopedie. Ročník 5. - M. , 2006. - S. 78.
  • Maďarská literatura a jazyk // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  • Maďarský jazyk // Brasos - Vesh. - M .  : Sovětská encyklopedie, 1971. - ( Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / šéfredaktor A. M. Prochorov  ; 1969-1978, sv. 4).
  • D. I. Ermolovich, Vlastní jména na křižovatce jazyků a kultur. Výpůjčka a převod vlastních jmen z hlediska lingvistiky a teorie překladu. S aplikací pravidel pro praktický přepis jmen z 23 cizích jazyků, včetně slabičných korespondencí pro čínštinu a japonštinu . - M.: R. Valent, 2001. - ISBN 5-93439-046-5 . — Stránka 141-143.
  • R. S. Gilyarevsky, B. A. Starostin, Cizí jména a tituly v ruském textu . - M .: Vyšší škola, 1985 (3. vyd.). — Stránka 117-126.
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
 Úřední jazyky Evropské unie