Weniawa (erb)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 29. března 2021; kontroly vyžadují 13 úprav .
Erb Weniawa
Podrobnosti
První zmínka 11. století
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Weniawa nebo Pershten (pol. Wieniawa, Perszten) je jedním z polských erbů šlechty .

Popis erbu

Ve zlatém poli černá kravská hlava s rohy zakřivenými jako půlměsíc. V nozdrách vola je kruh nebo prsten upletený z větví stromů. Postava ve znaku je zobrazena různými způsoby, většinou však v podobě lva vycházejícího z poloviny a obráceného doprava , s korunou na hlavě a mečem v pravé tlapě. Viz erb Čichačevů (IX, 55).

Historie erbu

O původu tohoto erbu v Polsku nejsou žádné informace . Předpokládá se, že byl do polských zemí přivezen z Německa nebo Maďarska . Podle jiných pramenů se rod Wieniawů (ród Wieniawów) dostal do Polska společně s českou princeznou Doubravkou (Dąbrówką), která se stala manželkou polského krále Mieszka I. , a to již v roce 1027. První spolehlivá zmínka o erbu pochází z roku 1382.

O vzhledu Wieniavy se traduje legenda: Během lovu čelil moravský kníže hrozbě, že bude vychován zubrem na rozích. Jeden z jeho společníků, rytíř Łastek, popadl zubry za rohy a odtáhl ho od prince, pak pomocí mladé dubové tyče jako kroužku v nose odvedl zubry zpět ke princi, než zvolal moravsky „Wien haw“. ("Přijít sám"). Následně, když byl bizon předán jednomu z dvořanů, býk se vytrhl, načež ho Lastek zabil mečem. Princ odměnil Lasteka nemovitostmi a udělil erb Wien haw, který se stal Weniavai.

Použití erbu

Erb Wieniawy sdružoval 123 příjmení, včetně Albinowicz, Bambelski, Bedelański, Bedleński, Bedliński, Będzieński, Białozor, Blandowski, Bobbe, Bogatko, Bognar, Bognarewicz, Bognazierowicz, Bożkowski, Brodnicki, Bronzziwicki, Bronziwicki, Bronzwickiw , [1] Hulewicz , Janusz, Janwicz , Jundził, Jundziłł, Kalita, Karniński, Kawęczyński, Klimaszewski, Klityński, Kłodnicki, Kolbus, Kopsowicz, Koruna, Kosowicz, Kossowicz, Kozienicki, Lesiśczeskie , Libyśczeskie, Lesyśczeski, Libyśczeski, Libyśczeski, Libyśczyski , Linck, Lingk, Linke, Lubatyński, Lubieszowski, Lubiński, Lubiszewski, Lubiszowski, Łastek, Łubiński, Makacewicz, Malcherowicz, Mankszyc, Markłowski, Michalkow lyže, Marszałkowski, Mężyk, Miąciński, Miączyński , Narecki , Narewicz, Narewski , Soczołowski, Spargalth, Sprzednicki, Srzednicki (taki bylina przypisuje im Kapica Milewski, ale najprawdopodobniej Srzywazbo herbowy, legenda Szwazwazwa byla herbura w Powzmowski legenda , Śleński, Śleszyński, Торосович (Torosowicz), Toroszowicz, Trzyrski, Turosowicz , Turoszowicz, Twardawa, Twardowa, Wayski, Węgierski, Wieniawski, Wierzbnowski, Witoszyckiowski, Zadorski, Zebrowski, Żurzski, Zebrowski

Erb Pomian vznikl z erbu Weniawa - v modrém poli černé barvy hlava bizona, probodnutá mezi očima mečem z pravého rohu doleva. Nad helmou je vidět ruka oděná v brnění, držící obnažený meč. Při této příležitosti legenda praví: Lastek Hebda (Hebda) z Grabie (Grabie), erb Weniawy, zabil svého bratra Yaranda (Jaranda), hnězdnského děkana, ve městě Lubanya (Lubania), neschopen snést své obscénní duchovní životní styl. Soudním rozhodnutím bylo potomkovi Lasteka nařízeno změnit svůj erb Weniawa do dnešní podoby, který dostal jméno Pomyan [z "Pomni nań" - "Pamatuj na něj"].

Někteří datují tuto bratrovraždu do dob Władysława Jagiełły, jiní do Władysława Wygnaniece. Tento erb přijalo asi 130 rodin.

Poznámky

  1. Ewaryst Andrzej Kuropatnicki. Wiadomość o kleynocie szlacheckim, oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Xięstwie Litewskim tudzież w przyległych prowincyach : z kßiąg Paprockiego, Okolskiego, Potockiego, Rzączyńskiego, Niesieckiego, Duńczewskiego, Chmielowskiego, oraz z Aktu Elekcyi Króla Jmci polskiego Stanisława Augusta: Jako też z Aktów Konfederacyi na Seymie Convocationis 1764 zaczętey, aw roku1766 rozwiązaney, tudzież z Konßtytucyi innych Seymów za terażnieyßzego Panowania odprawionych: Zebrana w Czterech Częśłciach , przez K. Łęłaęskie a Dr. JK Mci, 1789. - Pp. (el.) 102 .

Literatura