Jurij Tarasovič Verbitskij | ||
---|---|---|
Datum narození | 25. srpna 1963 | |
Místo narození |
|
|
Datum úmrtí | 22. ledna 2014 (50 let) | |
Místo smrti |
|
|
Země | ||
Vědecká sféra | seismologie , geofyzika | |
Místo výkonu práce | Geofyzikální ústav. S. I. Subbotina | |
Alma mater | ||
Akademický titul | Kandidát fyzikálních a matematických věd | |
Známý jako | člen Nebeské stovky | |
Ocenění a ceny |
|
Jurij Tarasovič Verbitskij (25. srpna 1963, Lvov - 21. nebo 22. ledna 2014, poblíž vesnice Gnedin , okres Boryspil , Kyjevská oblast) - Hrdina Ukrajiny , seismolog , kandidát věd. Syn ukrajinského geofyzika Tarase Verbitského, bratr seismologa Sergeje Verbitského [1] [2] . Známý jako aktivista Euromajdanu , který byl spolu s Igorem Lutenkom unesen neznámými osobami 21. ledna 2014 , zemřel na podchlazení, poté, co byl mučen, ztratil vědomí [3]
Narozen 25. srpna 1963 v rodině geofyzika . Měl staršího bratra Sergeje, který se narodil v roce 1958 .
V roce 1985 promoval na Národní univerzitě "Lviv Polytechnic" . Od roku 1994 pracoval v oddělení seismologie Karpatské oblasti Geofyzikálního ústavu Národní akademie věd na Ukrajině ve Lvově . V roce 2013 napsal disertační práci na téma „Metodologické a aplikované aspekty komplexní banky geofyzikálních informací Karpatské oblasti“ a získal doktorát z fyziky a matematiky . Zabýval se tvorbou zařízení a softwaru pro geofyzikální a seismický výzkum.
Měl zálibu v horolezectví [4] , měl první kategorii v horolezectví, zdolával cesty nejvyšší kategorie složitosti na Kavkaze [5] . V roce 1988 se Yuri narodila dcera Ulyana.
Yuri si vzal v práci speciální dovolenou, v polovině ledna 2014 odjel na Majdan Nezalezhnosti [6] .
Yuri Verbitsky byl unesen spolu s Igorem Lucenkem 21. ledna 2014 přímo z prostor oftalmologického oddělení nemocnice Oktyabrskaya v Kyjevě. Igor Lutsenko ho přivezl do nemocnice z Domu odborů na lékařskou pomoc kvůli poranění oka [7] . Podle Lucenka bylo 10 únosců; domníval se, že je najala Strana regionů , aby rozsévali nepořádek v hlavním městě během období Euromajdanu, a že únosci záměrně hledali zraněné účastníky Euromajdanu v kyjevských nemocnicích, aby proti nim brutálně zasáhli. Igor Lutsenko oznámil, že [8]
„... Tento muž se jmenoval Yury a já jsem byl svázán, zbit a vhozen do černého mikrobusu, který se vysokou rychlostí pohyboval směrem k lesu. Tam nás nejprve vyslýchali společně, za použití násilí, a pak jsme byli odvezeni do různých částí lesa a ošetřeni odděleně. Právě jsem slyšel, že na toho Yuriho hodně tlačí. Proč on a ne já? Protože se ukázalo, že pochází ze Lvova, a pro tyto lidi je to podle jejich vlastních slov zvláštní kasta nepřátel. Proto se toho chopili takříkajíc se zvláštní ochotou. Ve srovnání s ním jsem prakticky nebyl zasnoubený. To vše trvalo asi 40 minut, hodinu. Pak nás posadili zpět do autobusu a odvezli nás někam s taškami přes hlavu…“
Podle Lucenka byli únosci velmi profesionální v bití lidí a jejich profesionalita při vedení výslechů jednoznačně svědčila o výcviku policistů [8] .
K podobným únosům došlo také 22. ledna 2014 v sanitní nemocnici v Kyjevě, kde únosci číhali na zraněné aktivisty, které tam odvezla sanitka [9].
Dne 22. ledna 2014 bylo v blízkosti obce Gnedin , okres Boryspil, Kyjevská oblast, nalezeno tělo Jurije Verbitského se známkami mučení [10] . Jurijův bratr poznal jeho tělo v márnici Boryspil [11] .
Dne 23. ledna 2014 se lvovská městská rada rozhodla poskytnout rodině zesnulého veškerou potřebnou pomoc při organizaci pohřbu [12] .