Verbitskij, Jurij Tarasovič

Jurij Tarasovič Verbitskij
Datum narození 25. srpna 1963( 1963-08-25 )
Místo narození
Datum úmrtí 22. ledna 2014( 2014-01-22 ) (50 let)
Místo smrti
Země
Vědecká sféra seismologie , geofyzika
Místo výkonu práce Geofyzikální ústav. S. I. Subbotina
Alma mater
Akademický titul Kandidát fyzikálních a matematických věd
Známý jako člen Nebeské stovky
Ocenění a ceny
Hrdina Ukrajiny

Jurij Tarasovič Verbitskij (25. srpna 1963, Lvov  - 21. nebo 22. ledna 2014, poblíž vesnice Gnedin , okres Boryspil , Kyjevská oblast) - Hrdina Ukrajiny , seismolog , kandidát věd. Syn ukrajinského geofyzika Tarase Verbitského, bratr seismologa Sergeje Verbitského [1] [2] . Známý jako aktivista Euromajdanu , který byl spolu s Igorem Lutenkom unesen neznámými osobami 21. ledna 2014 , zemřel na podchlazení, poté, co byl mučen, ztratil vědomí [3]

Životopis

Narozen 25. srpna 1963 v rodině geofyzika . Měl staršího bratra Sergeje, který se narodil v roce 1958 .

V roce 1985 promoval na Národní univerzitě "Lviv Polytechnic" . Od roku 1994 pracoval v oddělení seismologie Karpatské oblasti Geofyzikálního ústavu Národní akademie věd na Ukrajině ve Lvově . V roce 2013 napsal disertační práci na téma „Metodologické a aplikované aspekty komplexní banky geofyzikálních informací Karpatské oblasti“ a získal doktorát z fyziky a matematiky . Zabýval se tvorbou zařízení a softwaru pro geofyzikální a seismický výzkum.

Měl zálibu v horolezectví [4] , měl první kategorii v horolezectví, zdolával cesty nejvyšší kategorie složitosti na Kavkaze [5] . V roce 1988 se Yuri narodila dcera Ulyana.

Yuri si vzal v práci speciální dovolenou, v polovině ledna 2014 odjel na Majdan Nezalezhnosti [6] .

Únos

Yuri Verbitsky byl unesen spolu s Igorem Lucenkem 21. ledna 2014 přímo z prostor oftalmologického oddělení nemocnice Oktyabrskaya v Kyjevě. Igor Lutsenko ho přivezl do nemocnice z Domu odborů na lékařskou pomoc kvůli poranění oka [7] . Podle Lucenka bylo 10 únosců; domníval se, že je najala Strana regionů , aby rozsévali nepořádek v hlavním městě během období Euromajdanu, a že únosci záměrně hledali zraněné účastníky Euromajdanu v kyjevských nemocnicích, aby proti nim brutálně zasáhli. Igor Lutsenko oznámil, že [8]

„... Tento muž se jmenoval Yury a já jsem byl svázán, zbit a vhozen do černého mikrobusu, který se vysokou rychlostí pohyboval směrem k lesu. Tam nás nejprve vyslýchali společně, za použití násilí, a pak jsme byli odvezeni do různých částí lesa a ošetřeni odděleně. Právě jsem slyšel, že na toho Yuriho hodně tlačí. Proč on a ne já? Protože se ukázalo, že pochází ze Lvova, a pro tyto lidi je to podle jejich vlastních slov zvláštní kasta nepřátel. Proto se toho chopili takříkajíc se zvláštní ochotou. Ve srovnání s ním jsem prakticky nebyl zasnoubený. To vše trvalo asi 40 minut, hodinu. Pak nás posadili zpět do autobusu a odvezli nás někam s taškami přes hlavu…“

Podle Lucenka byli únosci velmi profesionální v bití lidí a jejich profesionalita při vedení výslechů jednoznačně svědčila o výcviku policistů [8] .

K podobným únosům došlo také 22. ledna 2014 v sanitní nemocnici v Kyjevě, kde únosci číhali na zraněné aktivisty, které tam odvezla sanitka [9].

Dne 22. ledna 2014 bylo v blízkosti obce Gnedin , okres Boryspil, Kyjevská oblast, nalezeno tělo Jurije Verbitského se známkami mučení [10] . Jurijův bratr poznal jeho tělo v márnici Boryspil [11] .

Dne 23. ledna 2014 se lvovská městská rada rozhodla poskytnout rodině zesnulého veškerou potřebnou pomoc při organizaci pohřbu [12] .

Ocenění

Paměť

Viz také

Poznámky

  1. D. V. Malickij, O. V. Kendzera, S. T. Verbitsky, Yu. T. Verbitsky. Na památku Tarase Zinoviyoviče Verbitského (do 75. narozenin) (nepřístupný odkaz) . Získáno 26. listopadu 2014. Archivováno z originálu 1. listopadu 2014. 
  2. Sergij Tarasovič Verbitskij. Webové stránky IHF im. S. I. sobota . Získáno 26. listopadu 2014. Archivováno z originálu 29. ledna 2014.
  3. Poblíž čtvrti Boryspil byly nalezeny dvě mrtvoly se stopami mučení Archivní kopie z 23. ledna 2014 na Wayback Machine , Ukrainian Pravda (22. září 2014)  (ukr.)
  4. Zbytečná smrt Jurije Verbitského . Datum přístupu: 9. února 2015. Archivováno z originálu 2. května 2015.
  5. Kvůli smrti Jurije Verbitského pláčou i horolezci . Datum přístupu: 9. února 2015. Archivováno z originálu 25. prosince 2014.
  6. Dnes je ve Lvově smutek . Datum přístupu: 9. února 2015. Archivováno z originálu 1. listopadu 2014.
  7. Neznámý aktivista Igor Lutsenko byl ukraden Archivní kopie ze dne 24. ledna 2016 na Wayback Machine Ukrainian Pravda, 21. září 2014
  8. 1 2 Katuvannya u lišky a pití o Majdanu: ukradené dny Igora Lucenka Archivováno 22. ledna 2014. Ukrajinská pravda, 21 Sichnya 2014
  9. Policie a Berkut si povídali se zraněnými aktivisty v lékařské péči Archivní kopie z 24. ledna 2016 na Wayback Machine Ukrainian Pravda, 22. září 2014.
  10. Poblíž Boryspilské oblasti byly nalezeny dvě mrtvoly se stopami mučení
  11. Verbitsky, kterého ukradli spolu s Lutsenko, je mrtvý Archivní kopie z 25. ledna 2014 na Wayback Machine Ukrainian Truth, 22. září 2014.
  12. ZIK
  13. Dekret prezidenta Ukrajiny ze dne 21.11.2014 č. 890/2014 „O udělení titulu Hrdina Ukrajiny“  (ukrajinsky)  (nepřístupný odkaz) . prezident Ukrajiny. Oficiální internetové zastoupení ( 21.11 . 2014 ). Získáno 22. listopadu 2014. Archivováno z originálu 21. listopadu 2014.
  14. Veřejná zahrada byla pojmenována po Juriji Verbitském, Lvovčanovi, kterého vláda srolovala . Získáno 26. listopadu 2014. Archivováno z originálu 2. prosince 2014.
  15. Pojmenujte jeden z vrcholů na Kavkaze po Yuri Verbitsky - ZAXID.NET . Získáno 26. listopadu 2014. Archivováno z originálu dne 4. března 2016.

Zdroje