Verde, Cesariou
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. března 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .| Cesario Verde | |
|---|---|
| přístav. Cesario Verde | |
| José Joaquim Cesario Verde | |
| Jméno při narození |
José Joaquin Cesario Verde |
| Datum narození | 25. února 1855 |
| Místo narození | Madalena , Lisabon , Portugalsko |
| Datum úmrtí | 19. července 1886 (ve věku 31 let) |
| Místo smrti | Lumiar , Lisabon , Portugalsko |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | básník |
| Směr | modernismu |
| Jazyk děl | portugalština |
| Autogram | |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
José Joaquin Cesario Verde v přístavu Piris . José Joaquim Cesário Verde e Pires , ( 25. února 1855 , Lisabon , Portugalsko – 19. července 1886 , tamtéž) – Cesario Verde , portugalský básník .
Životopis
Otec je majitelem obchodu se zeleninou a skromného statku nedaleko Lisabonu, kde se rodina v letech 1857-1865 skrývala před morem. V roce 1872 přišel o milovanou mladší sestru, která zemřela na tuberkulózu (o deset let později na stejnou nemoc zemřel i jeho bratr). V roce 1873 debutoval jako básník v populárních metropolitních novinách Diário de Notícias , začal navštěvovat literární kavárny v hlavním městě. Studium na filologické fakultě univerzity po několika měsících zanechal. Pracoval v obchodě svého otce, jednou šel obchodně do Bordeaux a Paříže . V roce 1877 se u básníka projevily známky tuberkulózy, na kterou zemřel.
Jeho básně byly publikovány v knize Cesario Verde, 1887 [1] . (přetištěno 1901, 1926, 1999, 2004) [2] .
Kreativita
Ovlivnila ho francouzská kultura – především Charles Baudelaire se svými novými lyrickými motivy každodenního života obrovského města. Mezi svými současníky ocenil Manuela Guerru Junqueiru , Juana de Deuse, Antónia Gomese Leala. Fernando Pessoa a Mario de Sa-Carneiro byli vysoce ceněni jeho vlastní prací a později Eugenio de Andrade , Eduardo Lourenço . U příležitosti stého výročí úmrtí básníka uspořádala Portugalská národní knihovna velkou výstavu věnovanou jeho životu a dílu.
Verdeho básně vyšly knižně v italštině a španělštině [3] .
Oh, kdybych žil navždy a navždy
Mohl bych hledat a dosáhnout dokonalosti!
Sny se zaplavily, je pro mě sladké zapomenout:
Voda mi přináší vize čistých manželek.
Jste něžní jako chvějící se ptáci!
V příbytcích z tenkého, průhledného odlitku
Chci tě vidět! Ó naši synové!
Který ze světlých snů se měl splnit?
Jako statečná flotila starověku,
Jako naši rusovlasí potomci-velitelé,
Dobýváme rozlohy jiných zemí,
Budeme surfovat po neomezených zeměpisných šířkách!
Se eu não morresse, nunca! Eternamente
Buscasse e conseguisse a perfeição das cousas!
Esqueço-me a prever castissimas esposas,
Que aninhem em mansões de vidro transparente!
Oh, nossos filhos! Que de sonhos ageis,
Pousando, vos trarao a nitidez as vidas!
Eu quero jako vossas mães e irmãs estremecidas,
Numas habitações translúcidas e frágeis.
Ach! Como a raça ruiva do porvir,
E jako frotas dos avos, e os nomadas ardentes,
Nos vamos explorar todos os kontinentes
E pelas vastidões aquaticas seguir!
Poznámky
- ↑ O Livro de Cesário Verde . Lisboa: Typographia Elzeveriana, 1887.
- ↑ Pinto de Figueiredo. Vida de Cesario Verde . Lisboa: Redakční prezentace, 1986.
- ↑ Irina Feshchenko-Skvortsova . „Cesario Verde. Texty // Překladatel: vědecký a umělecký časopis Transbaikal State University. - 2017. - Číslo 17. - S. 49-58.
Literatura
- „Cesario Verde. Text". Předmluva a překlad z portugalštiny od Iriny Feshchenko-Skvortsova // Překladatel: vědecký a umělecký časopis Transbaikalské státní univerzity. - 2017. - Číslo 17. - S. 49-58 ISSN: 2073-5618
- Helder Macedo. Ne, uma leitura de Cesário Verde . Lisabon: Platano, 1975.
- Pinto de Figueiredo. Vida de Cesario Verde . Lisabon: Presença, 1986.
- Fernando Cabral Martins. Cesário Verde nebo A Transformação do Mundo . Lisabon: Comunicação, 1988.
- Helena Carvalhão Buescu (org.) Cesário Verde: Comemorações do centenário da morte do poeta . Lisabon: Fundação Calouste Gulbenkian, 1993.
- Fatima Rodriguesová. Cesário Verde: Recepção oitocentista e poética . Lisabon: Kosmos, 1998.
- Helena Carvalhão Buescu & Paula Morão (eds.) Cesário Verde: Visões de artista . Porto: Campo das letras, 2007.
Překlady Iriny Feshchenko-Skvortsova
- "Úvod", článek o významu Cesario Verde, Florbela Espanqui a Mario de Sá Carneiro v portugalské literatuře Archivováno 24. října 2015 na Wayback Machine Zahraniční literatura č. 7 / 2015
- The World of Feelings of Western Man Archivováno 29. září 2015 na Wayback Machine Zahraniční literatura č. 7 / 2015
- The Irony of Sadness Archivováno 29. září 2015 v online literatuře Wayback Machine B
- Překlady Cesaria Verdeho archivovány 18. listopadu 2020 na Wayback Machine Poetry.ru
- „Cesario Verde. Básně" // Lusitanská duše. Básně portugalských básníků 15.-20. století (Sestavila a přeložila Irina Feshchenko-Skvortsova ). - M.: Aquarius , 2017. - P. 55-70. ISBN: 978-5-91763-368-8
- Cesario Verde. Poezie. Překlad, úvod, vysvětlení Iriny Feshchenko-Skvortsové. Lisabon, El Ediçoes, 1. vydání, srpen 2022. - 271 stran. (dvojjazyčné) ISBN: 978-989-54966-2-4
Odkazy
- Cesario Verde na BNF: Open Data Platform 2011. Archivováno 7. února 2019 na Wayback Machine (FR)
- Stránka na Lusonet (eng.) , (port.)
- Stránka na International Poetry Network (anglicky) , (port.)
- O Livro de Cesário Verde Archivováno 12. února 2019 na Wayback Machine Stáhnout e-knihu Luso Livros (port.)
- O Livro de Cesario Verde Archivováno 10. února 2019 na Wayback Machine na webových stránkách Národní knihovny Portugalska
- O Livro de Cesario Verde na ARCHIVE.ORG
- O Livro de Cesario Verde Archivováno 15. dubna 2014 na Wayback Machine na webových stránkách projektu Gutenberg
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie | ||||
| Genealogie a nekropole | ||||
| ||||