| Nejvyšší sovět Běloruské republiky | |
|---|---|
| běloruský Varkhounyská rada Běloruské republiky | |
| Typ | |
| Typ | Rada |
| Stát | Běloruská republika |
| Příběh | |
| Datum založení | 1991 |
| Datum zrušení | 1996 |
| Předchůdce | Nejvyšší sovět BSSR |
| Nástupce | Národní shromáždění Běloruské republiky |
| Řízení | |
| Předseda Nejvyšší rady |
S. G. Sharetsky od 10. ledna 1996 do 27. listopadu 1996 |
| Struktura | |
| členové |
360 (1991-1995) 260 (1995-1996) |
| Poslední volby | 1995 |
Nejvyšší rada Běloruské republiky ( bělorusky: Vyarkhouny Savet Respubliki Belarus ) - v letech 1991 - 1996 - stálý parlament Běloruska .
24. listopadu 1996 se konalo republikové referendum o zavedení změn a dodatků k Ústavě Běloruské republiky , které předpokládají vytvoření dvoukomorového parlamentu – Národního shromáždění Běloruské republiky , složeného z Rady Běloruské republiky. republiky a Sněmovny reprezentantů.
Až do roku 1994 zůstala v zemi v platnosti ústava (základní zákon) BSSR z roku 1978 , podle které byla Nejvyšší rada oprávněna vzít v úvahu a vyřešit jakýkoli problém v jurisdikci Běloruské republiky. Jeho výlučná jurisdikce podle článku 97 zahrnovala:
1) přijetí ústavy Běloruské republiky, zavádění změn k ní; 2) jmenování voleb Poslanců lidu Běloruské republiky, Poslanců lidu místních rad Poslanců lidu Běloruské republiky a schválení složení Ústřední komise pro volbu poslanců lidu; 3) rozhodování o otázkách státního zřízení spadajícího do jurisdikce Běloruské republiky; 4) řešení otázek souvisejících se změnou hranic Běloruské republiky s ostatními svazovými republikami; účast na stanovení státní hranice SSSR, pokud tím dojde ke změně na území Běloruské republiky; 5) stanovení hlavních směrů domácí a zahraničněpolitické činnosti Běloruské republiky v souladu s hlavními směry vnitřní a zahraniční politiky SSSR; 6) schválení státního plánu a nejdůležitějších republikových programů hospodářského a sociálního rozvoje Běloruské republiky, státního rozpočtu Běloruské republiky; sledování plnění plánu a rozpočtu, schvalování zpráv o jejich plnění; provedení změn v plánu a rozpočtu, je-li to nutné; 7) volba předsedy Nejvyšší rady Běloruské republiky; 8) volba prvního místopředsedy Nejvyšší rady Běloruské republiky a místopředsedů Nejvyšší rady Běloruské republiky; 8-1) vytvoření Rady bezpečnosti Běloruské republiky; 9) volba Výboru pro ústavní dohled Běloruské republiky; 10) jmenování předsedy Rady ministrů Běloruské republiky, schválení složení Rady ministrů Běloruské republiky na jeho návrh, zavedení změn v ní; vytvoření a zrušení na návrh Rady ministrů Běloruské republiky, ministerstev Běloruské republiky a státních výborů Běloruské republiky; 10-1) volba předsedy Kontrolní komory Běloruské republiky; 11) volba Nejvyššího soudu Běloruské republiky, generálního prokurátora Běloruské republiky, předsedy Výboru pro státní bezpečnost Běloruské republiky, jmenování hlavního státního arbitra Běloruské republiky, předseda rady Národní banky Běloruské republiky; souhlas Kolegia státní arbitráže Běloruské republiky; volba soudců krajských a městských soudů v Minsku; 12) uplatňování práva zákonodárné iniciativy na Sjezdu lidových poslanců SSSR a v Nejvyšším sovětu SSSR; 13) slyšení zpráv orgánů jím vytvořených nebo zvolených, jakož i úředníků jím jmenovaných nebo zvolených; 14) provádění v působnosti Běloruské republiky legislativní úpravy postupu při provádění ústavních práv, svobod a povinností občanů, majetkových poměrů, organizace řízení národního hospodářství a sociálně-kulturní výstavby, rozpočtového a finančního systému , mzdy a cenotvorba, zdanění, ochrana životního prostředí a využívání přírodních zdrojů, jakož i vztahy v oblasti budování státu a další vztahy, jejichž úprava spadá do jurisdikce Běloruské republiky; 14-1) posouzení návrhů na zavedení výjimečného stavu na návrh Rady bezpečnosti Běloruské republiky; 15) výklad zákonů Běloruské republiky; 16) stanovení postupu organizace a činnosti orgánů samosprávy, jakož i orgánů republikové a místní samosprávy; stanovení právního statutu veřejných organizací Běloruské republiky; 17) stanovení postupu při řešení otázek administrativně-územního uspořádání Běloruské republiky; vznik a zánik regionů; 18) směr činnosti místních sovětů lidových zástupců; 19) ratifikace a vypovězení mezinárodních smluv Běloruské republiky; 19-1) otázky obrany suverenity a územní celistvosti Běloruské republiky; určování zahraniční a vnitřní politiky v oblasti obrany a vojenského rozvoje; zavedení stanného práva na území republiky nebo v jejích jednotlivých krajích, vyhlášení válečného stavu, všeobecná nebo částečná mobilizace; přijímání rozhodnutí o zrušení stanného práva, o ukončení válečného stavu a o uzavření míru; 19-2) rozhodování o použití kontingentu ozbrojených sil Běloruské republiky 20) státní zřízení, vyznamenání Běloruské republiky; zřízení čestných titulů Běloruské republiky; 21) rozhodování o konání lidového hlasování (referendum); 22) zveřejnění republikových zákonů o amnestii; 23) právo zrušit výnosy a usnesení Prezidia Nejvyšší rady Běloruské republiky, usnesení předsedy Nejvyšší rady Běloruské republiky, usnesení a usnesení Rady ministrů Běloruské republiky; 24) zrušení rozhodnutí regionálních a minských městských rad lidových zástupců v případě jejich rozporu s Ústavou SSSR, Ústavou Běloruské republiky, zákony SSSR a Běloruské republiky; 25) pozastavení platnosti aktů odborových a odborově-republikových ministerstev a ministerstev SSSR v případě, že odporují zákonům SSSR a Běloruské republiky.Nejvyšší rada mohla část těchto pravomocí po určitou dobu přenést na Radu ministrů.
V roce 1994 byla přijata nová ústava, podle níž Nejvyšší rada Běloruské republiky:
1) jmenuje republiková referenda; 2) přijímat a měnit ústavu; 3) přijímat zákony a předpisy a vykonávat kontrolu nad jejich prováděním; 4) podává výklad Ústavy a zákonů; 5) jmenovat řádné volby poslanců Nejvyšší rady a místních zastupitelstev; prezidentské volby; 6) tvoří Ústřední komisi pro volby a provádění republikových referend; 7) volit Ústavní soud Běloruské republiky, Nejvyšší soud Běloruské republiky, Nejvyšší hospodářský soud Běloruské republiky, generálního prokurátora Běloruské republiky, předsedu a radu Kontrolního senátu Běloruské republiky. Běloruské republiky, předseda a členové představenstva Národní banky Běloruské republiky; 8) stanovit postup při řešení otázek administrativně-územního uspořádání státu; 9) určuje hlavní směry domácí a zahraniční politiky Běloruské republiky; 10) schvaluje republikový rozpočet, zprávu o jeho plnění, normy pro odvody ze státních daní a příjmy do místních rozpočtů; 11) stanovit republikové daně a poplatky, vykonávat kontrolu nad vydáváním peněz; 12) ratifikuje a vypovídá mezinárodní smlouvy Běloruské republiky; 13) rozhoduje o amnestii; 14) určit vojenskou doktrínu; 15) vyhlásit válku a uzavřít mír; 16) zřizuje státní vyznamenání, třídní hodnosti a tituly Běloruské republiky; 17) přijímat usnesení o rozpuštění zastupitelstev obcí a vypisovat nové volby při soustavném nebo hrubém porušování požadavků zákona z jejich strany; 18) zrušit příkazy předsedy Nejvyšší rady Běloruské republiky v případech, kdy odporují zákonům a usnesením Nejvyšší rady.Ústava také stanovila, že „nejvyšší rada může v souladu s ústavou rozhodovat o dalších věcech“.
V důsledku referenda v roce 1996 byla zrušena Nejvyšší rada a její pravomoci byly rozděleny mezi prezidenta Běloruské republiky a dvoukomorové Národní shromáždění Běloruské republiky.
V souladu s články 38 a 39 zákona č. 859-XII ze dne 13. června 1991 „o lidovém hlasování (referendu) v Běloruské republice“ se pro vstup rozhodnutí přijatého referendem v platnost počítalo s tím, že být podepsán předsedou Nejvyšší rady Běloruské republiky, zaregistrován a zveřejněn ve Věstníku Nejvyšší rady Běloruské republiky, což se nestalo. Proto jsou výše uvedené informace o výsledcích referenda z 24. listopadu 1994 záměrně lživé, směřující k manipulaci s jednáním širokého okruhu lidí.
Prezidium Nejvyšší rady XII. svolání (15. května 1990 - 9. ledna 1996)
V souladu s prozatímními předpisy Nejvyšší rady Běloruské SSR, schválenými výnosem Nejvyšší rady Běloruské SSR ze dne 31. května 1990, č. 13-XII, zahrnovalo Prezidium Nejvyšší rady Běloruské SSR z moci úřední:
Prezidium Nejvyšší rady XIII. svolání (9. ledna 1996 - 27. listopadu 1996)
V souladu s prozatímními předpisy Nejvyšší rady Běloruské republiky (ve znění výnosu Nejvyšší rady Běloruské republiky ze dne 16. ledna 1996 č. 8-XIII) Prezidium Nejvyšší rady Běloruské republiky Běloruská republika zahrnovala:
Personální složení prezidia schválené 18. ledna 1996:
Předsedové stálých komisí Nejvyšší rady XII. svolání (15. května 1990 - 9. ledna 1996)
Předsedové stálých komisí Nejvyšší rady XIII. svolání (9. ledna 1996 - 27. listopadu 1996)
V různých dobách existovalo v Nejvyšší radě Běloruské republiky 12. svolání až 20 parlamentních frakcí a skupin.
9. ledna 1996 bylo v Nejvyšší radě Běloruské republiky na svolání XIII. zaregistrováno 5 frakcí a skupin. Všechny zanikly 27. listopadu 1996.
| Seznamy poslanců a členů Národního shromáždění Běloruska | |
|---|---|
| Rada republiky (horní komora) |
|
| Sněmovna reprezentantů (dolní komora) | |
| Nejvyšší rada |
|