Wessen, Eliáš

Elias Wessen
Tuřín. Elias Gustaf Adolf Wessen
Datum narození 15. dubna 1889( 1889-04-15 )
Místo narození Linderos , Švédsko
Datum úmrtí 30. ledna 1981 (91 let)( 1981-01-30 )
Místo smrti Stockholm , Švédsko
Země  Švédsko
Vědecká sféra Lingvistika
Místo výkonu práce Stockholmská univerzita , Švédská akademie
Alma mater Univerzita v Uppsale
Akademický titul Profesor
Známý jako Skandinávský, člen Nobelovy komise , člen Švédské jazykové rady
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Elias Wessen ( švédsky Elias Wessén ; 15. dubna 1889 , město Linderos v hrabství Jönköping  - 30. ledna 1981 , Stockholm ) - švédský filolog - germanista , profesor skandinávských jazyků na univerzitě ve Stockholmu, člen Švédské akademie v letech 1947-1981, člen Nobelovy komise za literaturu, iniciátor a člen Švédské jazykové rady .

Životopis

Wessen se narodil 15. dubna 1889 v malém švédském městečku Linderos ( provincie Jönköping ) v rodině kněze [1] . V roce 1893 se rodina přestěhovala do Nöhby ( Ostergötland ), kde jeho otec nastoupil na místo faráře. Studoval na Linköpingském gymnáziu, po jehož absolvování Wessen v roce 1906 vstoupil na univerzitu v Uppsale , kde začal studovat dějiny literatury, skandinávské jazyky, němčinu, sanskrt, teoretickou filozofii a politologii. V roce 1914 se stal předsedou studentského svazu na univerzitě v Uppsale. Wessenova návštěva Berlína v roce 1915 jako zástupce studentských organizací ve Švédsku přitáhla pozornost německého tisku, protože kritizoval francouzské bombardování Karlsruhe [ 2] .

V roce 1914 dokončil Wessen svou doktorskou disertaci na univerzitě v Uppsale [3] . V letech 1928 až 1957 byl profesorem skandinávských jazyků na univerzitě ve Stockholmu. Inicioval vytvoření Švédské jazykové rady v roce 1944. V roce 1947 byl Elias Wessen zvolen 16. členem Švédské akademie (nahradil Thora Anraje v této židli), která je jednou z královských akademií ve Švédsku a zabývá se studiem a zefektivnění švédského jazyka a literatury.

Sborník

Poznámky

  1. Kjell Espmark, Elias Wessen: inträdestal i Svenska Akademien Stockholm 1981, s. 6
  2. Allan Ranius, Nya strövtåg i Linköpings stiftsbibliotek Linköping, 1995, s. 246.
  3. Zur Geschichte der germanischen n-Deklination Archivováno 6. března 2016 ve Wayback Machine Uppsala 1914

Odkazy