Vitols, Jazeps

Jazeps Vitols
Lotyšský. Jazeps Vitols
základní informace
Datum narození 26. července 1863( 1863-07-26 )
Místo narození Wolmar (nyní Valmiera )
Datum úmrtí 24. dubna 1948 (84 let)( 1948-04-24 )
Místo smrti Lübeck
pohřben
Země Ruské impérium , Lotyšsko , Západní Německo  
Profese hudební skladatel , hudební pedagog
Nástroje klavír a varhany
Žánry symfonie , sonáta , sonatina
Ocenění
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jazeps Vitols ( lotyšsky Jāzeps Vītols , v Ruské říši Iosif Ivanovič Vitol , v dokumentech sovětského období též Vitol ; 26. července 1863 , Volmar  - 24. dubna 1948 , Lübeck ) - lotyšský skladatel , kritik a učitel hudby .

Životopis

Syn učitele. Vystudoval reálku v Mitavě , zároveň studoval hudbu pod vedením předního městského učitele hudby Karla Rappa .

Studoval na petrohradské konzervatoři . Této vzdělávací instituci se věnoval 38 let – jako student a poté jako učitel. Po absolvování konzervatoře v roce 1886 na ní začal vést kompoziční třídu (v letech 1901 - 1918 profesor  ) . Mezi studenty Josepha Ivanoviče (jak se mu říkalo v Petrohradě) patří S. S. Prokofjev a N. Ja Mjaskovskij . Vitols byl blízkým přítelem A. K. Glazunova a A. K. Lyadova , účastnil se Beljajevského pátku - tvůrčích setkání skladatelů konaných v bytě vydavatele a filantropa Mitrofana Beljajeva . Právě v Beljajevově nakladatelství byla vytištěna většina Vitolsových děl tohoto období (vydaných pod jménem Josef Vitol).

V letech 1897-1914 působil Vitols jako hudební kritik v tištěných vydáních St. Petersburg, zejména v letech 1897-1914 byl na plný úvazek hudebním kritikem v Petrohradských německých novinách St. Petersburg. Petersburger Zeitung . Jeho recenze, kritické články v sovětských dobách v ruštině byly publikovány v samostatné sbírce.

Po revoluci 1917 se vrátil do Lotyšska, kde se stal jedním z nejvýraznějších představitelů hudební kultury.

V roce 1918 stál Vitols v čele Lotyšské národní opery , o rok později založil Lotyšskou konzervatoř , kde působil jako profesor skladby a rektor (do roku 1944 s přestávkou v letech 1935-1937 ) . V jeho třídě studovali téměř všichni později známí lotyšští hudební autoři, zejména Janis Ivanov , Adolf Skulte , Marger Zarinsh , Janis Kepitis , Arvid Žilinskis , Max Goldin, žijící v exilu Wolfgang Darzins , Talivaldis Kenins a také slavný muzikolog Liya Krasinskaya a někteří litevští skladatelé.

Jeden ze signatářů Memoranda Ústřední rady Lotyšska ze dne 17. března 1944. V roce 1944 , když sovětská vojska vstoupila do Lotyšska, Vitols emigroval do Německa, kde v letech 1946-1947. učil na Detmold High School of Music .

Vitols zemřel 24. dubna 1948 v nemocnici v Lübecku. V roce 1993 byl jeho popel převezen z Lübecku a znovu pohřben 27. června na lesním hřbitově v Rize.

Paměť

Hlavní díla

Vitols je autorem prvních lotyšských skladeb v žánru symfonie (1888), klavírní sonáty (1885), smyčcového kvarteta (1899). Jeho styl se vyznačuje čistotou formy a dobrou orchestrací. Syntetizoval vlivy evropské a ruské hudby konce 19. století a ve svých skladbách použil i prvky lotyšského hudebního folklóru.

Orchestrální díla Komorní práce klavír Vokální díla Muzikologická literatura

Bibliografie

Ocenění

Poznámky

  1. Muzeum Jazeps Vitols "Anninyas" . Staženo 15. července 2018. Archivováno z originálu 15. července 2018.
  2. Celý Petrohrad - Celý Petrohrad (1894 - 1917), interaktivní obsah. . Získáno 3. října 2016. Archivováno z originálu 16. září 2016.
  3. Variace na ruské téma = Variations sur un thème populaire russe: pro smyčcové kvarteto / skladba N. Artsybushev, A. Scriabin, A. Glazunov N. Rimsky-Korsakov a další - Lipsko: M. Belyaev, 1899. - 19 s .; 19 cm. l .: Věnováno Mitrofanu Petroviči Beljajevovi
  4. Walter V. G., Vitols Ya., Gorodetsky S. M. Anatolij Konstantinovič Ljadov. - znovu publikováno .. - Petrohrad. : Skladatel - Petrohrad, 2005. - 184 s. — ISBN 5-7379-0256-0 .
  5. Oceněno křížem uznání Archivní kopie ze dne 26. října 2020 na Wayback Machine Latvijas vēstnesis č. 426/429 ze dne 28. 11. 2000  (lotyšský)

Odkazy