Nanebevstoupení Izajáše

Nanebevstoupení Izajáše
řecký ᾿Αναβατικὸν ᾿Ησαΐου
Žánr apokryfy
Autor neznámý
Původní jazyk řecký
datum psaní s kon. 1. století do 4. st.
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

„ Nanebevstoupení Izaiáše “ ( řecky Ἀναβατικὸν Ἠσαΐου , latinsky  Ascensio Isaiae ) je raně křesťanský apokryf , který byl sestavován různými autory od konce 1. století. do 4. st. Apokryfy vypráví o zázračných vizích proroka Izajáše a také o jeho mučednické smrti [1] .

Obsah

Text apokryfu „Nanebevstoupení Izajáše“ se skládá ze dvou částí napsaných v různých časech, jedná se o „Izaiášovo mučednictví“ (v kapitolách 1-5) a „Vidění Izajáše“ (v kapitolách 6-11) [ 1] .

Izaiášova mučednická smrt vypráví, jak král Ezechiáš povolal svého syna Manassese k sobě . Prorok Izajáš předpovídá, že Mannasiah nedodrží vůli svého otce (kap. 1), která se brzy splnila. Poté Izajáš spolu s dalšími proroky prchá před pronásledováním z Jeruzaléma (2. 1-11). Manassesovi se však podařilo Izajáše najít a nařídil jeho popravu, která byla vykonána (5.1-16) [1] .

Poté se vyprávění přesune k „Izajášově vizi“. Vypráví, jak byl prorok Izaiáš vzat do nebe, kde mu bylo dáno zjevení, že Pán sestoupí na zem, projde 7 nebesy, narodí se z Panny Marie , bude trpět a zemře mučednickou smrtí na kříži, vzkřísí, a vystoupit do nebe. Na konci apokryfu Izajáš prorokuje králi Ezechiášovi o konci světa [1] .

Důkazy apokryfů

Epiphanius Cypress a Jeroným se přímo zmiňují o apokryfu „Nanebevstoupení Izajáše“ [2] , a ten si byl vědom jeho konečného vydání [1] [3] . Kromě nich tento apokryf citovali Ambrož z Milána a Didymos Slepets [1] . Euthymius Zigaben je poslední osobou, která znala řecký originál tohoto apokryfu. Věřil však, že „Nanebevstoupení Izajáše“ bylo spojeno s Bogomily [1] .

Datace a původ

Pravděpodobně apokryfní „Nanebevstoupení Izajáše“ bylo dokončeno do konce. II - prosit. III v [4] . Někteří vědci se domnívají, že tato památka je palestinského původu [1] . Text „Nanebevstoupení Izajáše“ byl šířen mezi gnostiky , manichejci , priscillianisty a paulikány [2] .

Seznamy rukopisů

Řecký originál se zcela nedochoval. Existuje pouze malý fragment o 7 stranách.

V etiopském překladu se text Nanebevstoupení Izajáše dochoval v plném znění. Existuje asi tucet rukopisů 12.-19. století, ve kterých se tento apokryf nachází.

Slovanský překlad je znám již od starověké sbírky z roku 1073. Všechny verze slovanského textu obsahují stejnou redakci Izajášova Nanebevstoupení.

Latinský překlad má dvě verze překladu v několika fragmentech [1] .

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 "ISAIAS OD PROROKA NAVSTUPU" . www.pravenc.ru _ Získáno 31. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 16. července 2020.
  2. ↑ 1 2 Vision of Isaiah // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  3. ↑ MA Knibb - The Old Testament Pseudepigrapha , sv. 2, 1985
  4. ↑ Stuckenbruck, Loren T. Duch svatý při Nanebevstoupení Izajáše // Duch svatý a křesťanský původ : eseje na počest Jamese DG Dunna  / Dunn, James. - Grand Rapids, Mich: WB Eerdmans Pub. Co, 2004. - S. 308. - ISBN 0802828221 .
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích
 Starozákonní apokryfy