Památník kultury Malopolského vojvodství [1] : evidenční číslo A-584 ze dne 7. června 1976 .
Hřbitov | |
válečný hřbitov č. 388 Krakow-Rakowice | |
---|---|
Cmentarz wojenny nr 388 Krakow-Rakowice | |
| |
50°04′27″ s. sh. 19°56′50″ východní délky e. | |
Země | Polsko |
Umístění | Krakov |
Autor projektu | Mayr, Hans |
Stavitel | oddělení vojenských hrobů K. a K. Vojenského velitelství v Krakově |
První zmínka | 1918 |
Datum založení | 1918 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Vojenský hřbitov č. 388 - Krakow-Rakowice ( polsky Cmentarz wojenny nr 388 - Kraków-Rakowice ) je vojenský hřbitov v Krakově , jehož dvě části se nacházejí na území rakovického hřbitova a jedna část na území vojenské nekropole v ulici Prandota. Hřbitov je součástí skupiny západohaličských vojenských hrobů z první světové války . Hřbitov je zařazen do Registru chráněných historických památek Malopolského vojvodství [2] . Poblíž nekropole se nachází pomník obětem ukrajinské genocidy .
Hřbitov byl založen v roce 1918 na území rakowitského hřbitova pro vojáky rakousko-uherské armády padlé za první světové války . "Oddělení vojenských hrobů K. a K. vojenského velitelství v Krakově" Oddělení vojenských hrobů Vojenského ministerstva Rakouska-Uherska . Pozemky na Rakovitském hřbitově navrhl německý architekt Hans Mayr . Místo na vojenské nekropoli navrhl inženýr Gupert.
V současné době je na hřbitově 792 hromadných a 553 individuálních hrobů. Na hřbitově byli pohřbeni vojáci německé a ruské armády. Na hřbitově jsou pohřbeni polští legionáři , kterým byl postaven samostatný malý pomník s nápisem z písně „Lukostřelecká hymna“ (Hymn strzelecki): „ Z trudu naszego i znoju Polska powstała by żyć “. V roce 1990 byly do Polska převezeny ostatky prezidenta Polska v exilu a polského generála Boleslava Wieniawy-Dlugoshovského , které byly znovu pohřbeny poblíž pomníku polských legionářů.
Na západní zdi hřbitova je pamětní deska s nápisem v polštině „ PAMIĘCI POLEGŁYCH W WOJNIE ŚWIATOWEJ 1914-1918 “ (Na památku padlých ve světové válce 1914-1918).
Dne 7. června 1976 byl hřbitov zapsán do Rejstříku chráněných historických památek Malopolského vojvodství.
V roce 2014 polské úřady nepovolily instalaci cedule na území hřbitova na památku zde také pohřbených sovětských válečných zajatců , kteří zemřeli v internačním táboře č. I v Dombě v letech sovětsko-polské války (1919-1921) [3] .