Vojenský hřbitov č. 388 (Krakov)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 27. září 2017; kontroly vyžadují 7 úprav .

Památník kultury Malopolského vojvodství [1] : evidenční číslo A-584 ze dne 7. června 1976 .

Hřbitov
válečný hřbitov č. 388
Krakow-Rakowice
Cmentarz wojenny nr 388
Krakow-Rakowice

Vojenský hřbitov č. 388 na hřbitově Rakowitz , Krakov , Polsko
50°04′27″ s. sh. 19°56′50″ východní délky e.
Země  Polsko
Umístění Krakov
Autor projektu Mayr, Hans
Stavitel oddělení vojenských hrobů K. a K. Vojenského velitelství v Krakově
První zmínka 1918
Datum založení 1918
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Vojenský hřbitov č. 388 - Krakow-Rakowice ( polsky Cmentarz wojenny nr 388 - Kraków-Rakowice ) je vojenský hřbitov v Krakově , jehož dvě části se nacházejí na území rakovického hřbitova a jedna část na území vojenské nekropole v ulici Prandota. Hřbitov je součástí skupiny západohaličských vojenských hrobů z první světové války . Hřbitov je zařazen do Registru chráněných historických památek Malopolského vojvodství [2] . Poblíž nekropole se nachází pomník obětem ukrajinské genocidy .

Historie

Hřbitov byl založen v roce 1918 na území rakowitského hřbitova pro vojáky rakousko-uherské armády padlé za první světové války . "Oddělení vojenských hrobů K. a K. vojenského velitelství v Krakově" Oddělení vojenských hrobů Vojenského ministerstva Rakouska-Uherska . Pozemky na Rakovitském hřbitově navrhl německý architekt Hans Mayr . Místo na vojenské nekropoli navrhl inženýr Gupert.

V současné době je na hřbitově 792 hromadných a 553 individuálních hrobů. Na hřbitově byli pohřbeni vojáci německé a ruské armády. Na hřbitově jsou pohřbeni polští legionáři , kterým byl postaven samostatný malý pomník s nápisem z písně „Lukostřelecká hymna“ (Hymn strzelecki): „ Z trudu naszego i znoju Polska powstała by żyć “. V roce 1990 byly do Polska převezeny ostatky prezidenta Polska v exilu a polského generála Boleslava Wieniawy-Dlugoshovského , které byly znovu pohřbeny poblíž pomníku polských legionářů.

Na západní zdi hřbitova je pamětní deska s nápisem v polštině „ PAMIĘCI POLEGŁYCH W WOJNIE ŚWIATOWEJ 1914-1918 “ (Na památku padlých ve světové válce 1914-1918).

Dne 7. června 1976 byl hřbitov zapsán do Rejstříku chráněných historických památek Malopolského vojvodství.

Mezistátní spory

V roce 2014 polské úřady nepovolily instalaci cedule na území hřbitova na památku zde také pohřbených sovětských válečných zajatců , kteří zemřeli v internačním táboře č. I v Dombě v letech sovětsko-polské války (1919-1921) [3] .

Viz také

Poznámky

  1. Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych - województwo małopolskie  (nepřístupný odkaz)
  2. Narodowy Instytut Dziedzictwa, Rejestr zabytków nieruchomych - województwo małopolskie, č. 584
  3. Polsko nepovolilo instalaci pamětní cedule na hřbitově v Krakově, kde jsou pohřbeni vojáci Rudé armády . Echo Moskvy. Staženo: 30. října 2017.

Zdroj

Odkazy