Grigorij Jefimovič Volovik | |
---|---|
Datum narození | 7. září 1946 [1] (ve věku 76 let) |
Místo narození | |
Země | |
Vědecká sféra | fyzik ( teoretická fyzika ) |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | MIPT |
Akademický titul | doktor fyzikálních a matematických věd (1981) |
Ocenění a ceny |
Zlatá medaile Landau (1992) [2] Cena Simona (2004) Cena Larse Onsagera (2014) |
Grigory Efimovich Volovik (narozen 1946) je ruský teoretický fyzik.
Vedoucí vědecký pracovník Ústavu teoretické fyziky. L. D. Landau RAS , profesor Helsinské technické univerzity (Helsinki University of Technology).
Prováděl průkopnický výzkum jevů symetrie v supratekutých a supravodičích a aplikoval vyvinuté koncepty na kvantovou teorii pole , kosmologii , kvantovou gravitaci a částicovou fyziku. Práce souvisí se studiem problému vzniku Vesmíru a jeho moderní struktury na základě inflační teorie raného Vesmíru , studiem podstaty skryté hmoty a kosmologického termínu , studiem fázových přechodů a topologické defekty ve vesmíru.
Zahraniční člen Finské akademie věd (2001).
Zástupce šéfredaktora časopisu " Letters to the Journal of Experimental and Theoretical Physics ".
Simon Prize 2004 se zněním „za jeho průkopnický výzkum účinků symetrie v supratekutých a supravodičích a rozšíření těchto myšlenek do kvantové teorie pole, kosmologie, kvantové gravitace a částicové fyziky“ [3] [4] .
V roce 2014 mu byla spolu s Vladimirem Minejevem udělena cena. Lars Onsager Prize of the American Physical Society (APS) „za příspěvky ke komplexní klasifikaci topologických defektů v porušených symetrických kondenzovaných fázích hmoty, vedoucí k predikci polovičních kvantových vírů v supratekutých He-3 a příbuzných systémech“ [5] .
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
|