Východní Zhou ( čínsky 东周) je královská (wang 王) Ji (姬) dynastie v Číně , která vládla království Zhou v letech 770 až 256 př.nl. E. [1] poté, co přesunul svůj kapitál do Loyi ( čínština 洛邑) (moderní Luoyang ( čínština 洛阳市)). Panování této dynastie je rozlišováno jako konec období Zhou éry .
Když byl Yu-wang svržen vzpurnými knížaty appanage (zhuhou 诸侯) s pomocí jungů , byl vládcem jmenován legitimní dědic odstraněné nadřízené manželky Ping-wang . Knížata se rozhodla přesunout hlavní město z bezpečnostních důvodů z junů. Rongové přitom drželi významné území, které bylo uděleno klanu Qin pod podmínkou, že Qin toto území získá zpět.
Po těchto událostech význam domu Zhou prudce poklesl. Poté, co získal omezené dědictví, se dům Zhou v podstatě proměnil ve stejné specifické knížectví a dodávka se stala „prvním mezi rovnými“. Přesto nadvláda Vanu pokračovala ještě dlouho, nejprve reálně a poté stále více formálně.
Největší význam získala království Qin , Jin , Qi , Chu a také království Zheng , které aktivně zasahovalo do záležitostí ústředního soudu a často určovalo politiku.
Období východního Zhou od roku 722 do roku 481 před naším letopočtem E. známé jako Období jara a podzimu (Chunqiu) - podle názvu známé kroniky.
Chunqiu | Čínská království éry|
---|---|
Události tohoto období jsou podrobněji popsány v kronice " Zuozhuan ", což je komentář ke střední kronice "Chunqiu". Během tohoto období vazalská království Cai , Chen , Chu , Hua , Jin , Lu , Qi , Qin , Shu , Song , Wei , Wu , Yan , Yue , Zheng interagovala s centrem (Zhou) .
Mezi konkrétními princi v té době začali vyčnívat hegemoni, které pak formálně schválila dodávka. Hegemoni často měli větší moc a vliv než Zhou Wang.
Huan-wang se dostal do konfliktu s Zheng Zhang-gongem ( 743 - 701 př.nl ), který hrál velkou roli v politice jeho otce, aniž by mu prokazoval rituální pocty. S podporou království Cai, Wei a Chen podnikl tažení proti Zhengovi, ale byl poražen a zraněn šípem.
Chu Gong, který vycítil slabost Zhoua, se v roce 701 př. n. l. prohlásil za dodávku. E. Obranu proti nárokům Chu opět vedl Zheng Zhang-gong (郑庄公), jehož role opět značně vzrostla a po jeho vzoru byl později zaveden titul hegemon.
Hui-wang, který nastoupil na trůn, odebral zahrady svým hodnostářům a přivlastnil si je, což způsobilo nespokojenost. Vypuklo povstání podporované královstvími Yan a Wei a trůn získal jeho strýc Tui ( zh:王子颓), jehož příchod se setkal s všeobecným jásotem. Hui-wang uprchl, ale s podporou království Zheng a Guo se mu v roce 673 př. n. l. podařilo Tui porazit a získat zpět trůn . E. .
Hui-wang udělil cis Huan-gong (齐桓公, † 643 př. n. l.) titul hegemona.
Zhangguo | Čínská království éry|
---|---|
|
Další období se nazývá období válčících států – od roku 480 do roku 221 před naším letopočtem. E. . Období Válčících států trvá 34 let po pádu Východního Zhou v roce 256 př.nl. E. Toto období je popsáno především v pozdější kronice „ Strategie válčících států “ ( čínština ex. 戰國策/战国策, pinyin Zhàn Guó Cè , pall. Zhangguoze , doslovně: „Strategie válčících států“). Kroniky jsou méně podrobné než Zuozhuan, takže o tomto období je známo méně než o tom předchozím.
Na začátku tohoto období se mocné království Jin v roce 403 rozpadlo na tři části - Han , Zhao a Wei . V budoucnosti je historie tohoto období charakterizována jako opozice sedmi království Chu , Han , Qi , Qin , Wei , Yan , Zhao a také království Shu , Song , Yue . Mnoho vládců těchto království, nejen silných a mocných, ale také relativně slabých, jako například Píseň , přijalo pro sebe titul wang (král). V důsledku toho byl titul „wang“ zcela znehodnocen a vládce království Zhou téměř úplně ztratil svou moc a vliv na okolní království Nebeské říše.
Za Nan-wanga bylo slabé království Zhou rozděleno na dvě části, Nan-wang přesunul hlavní město na východ a Wu-gun začal vládnout na západě. Nan-wang byl nucen manévrovat mezi silnými sousedy, bál se je rozzlobit, neustále pod hrozbou, že bude poražen v konfrontaci s jinými královstvími. Války se přímo dotýkaly jeho území a byly po něm požadovány vojenské akce, uvolnění silnic. Východní a západní část Zhou se také střetly.
V roce 256 př.n.l. E. Čchinské jednotky obsadily hlavní město a zabavily císařské regálie a devět trojnožek. Vládce Nan-wangu byl svržen a zabit, obyvatelstvo uprchlo na východ. Šlechta Qi prohlásila Hui-wanga, syna zavražděného vládce, za následníka trůnu. Hui-wang se snažil vzdorovat Qin útočníkům po dobu pěti let, ale bez úspěchu.
V roce 249 př.n.l. E. Království Qin zlikvidovalo doménu Syna nebes a proměnilo ji v obyčejný kraj Qin. Nabídky duchům předků z Domu Zhou přestaly.
V důsledku dlouhého boje o hegemonii byl císař Qin Shi Huang schopen sjednotit Čínu a založit novou dynastii Qin .
osobní jméno | trůnní jméno | Období vlády | Nejběžnější jméno | Původ |
---|---|---|---|---|
Ji Yijiu 姬宜臼 |
Ping wang 平王 |
770 - 720 let před naším letopočtem. E. | Zhou Pin-wang | Yu-wangův syn |
Období jara a podzimu (Chunqiu) | ||||
Ji Lin 姬林 |
Huan wang 桓王 |
719 - 697 př . Kr E. | Zhou Huan-wang | Ping-wangův vnuk |
Ji Tuo 姬佗 |
Zhuang-wang 莊王 |
696 - 682 před naším letopočtem E. | Zhou Zhuang-wang | Huan-wangův syn |
Ji Huqi 姬胡齊 |
Xi-wang 釐王 |
681 - 677 před naším letopočtem E. | Zhou Si-wang | Zhuang-wangův syn |
Ji Lan 姬閬 |
Hui wang 惠王 |
676 - 652 let před naším letopočtem. E. | Zhou Hui-wang | Si-wangův syn |
Ji Zheng 姬鄭 |
Xiang-wang 襄王 |
651 - 619 před naším letopočtem E. | Zhou Xiang-wang | Syn Hui-wanga |
Ji Renchen 姬壬臣 |
Qing wang 頃王 |
618 - 613 před naším letopočtem E. | Zhou Qing-wang | Syn Xiang-wang |
Ji Ban 姬班 |
kuan wang 匡王 |
612 - 607 před naším letopočtem E. | Zhou Kuan-wang | Syn Qing-wang |
Ji You 姬瑜 |
Ding wang 定王 |
606 - 586 před naším letopočtem E. | Zhou Ding-wang | Kuan-wangův bratr |
Ji Yi 姬夷 |
jian wang 簡王 |
585 - 572 př . Kr E. | Zhou Jian-wang | Ding-wangův syn |
Ji Xixin 姬泄心 |
Ling-wang 靈王 |
571 - 545 př . Kr E. | Čou Lin-wang | Jian-wangův syn |
Ji Gui 姬貴 |
Ching wang 景王 |
544 - 521 před naším letopočtem E. | Zhou Ching-wang | Syn Ling-wanga |
Ji Meng 姬猛 |
Dao-wang 悼王 |
520 před naším letopočtem E. | Zhou Dao-wang | Ching-wangův syn |
Ji Gai 姬丐 |
Jing wang 敬王 |
519 - 476 př . Kr E. | Zhou Ching-wang II | Dao-wangův bratr |
Období válčících států ( Zhanguo ) | ||||
Ji Ren 姬仁 |
Yuan-wang 王 |
475 - 469 před naším letopočtem E. | Zhou Yuan-wang | Ching-wangův syn |
Ji Jie 姬介 |
Chengding-wang 貞定王 |
468 - 442 před naším letopočtem E. | Zhou Ding-wang | Syn Yuan-wang |
Ji Qiuji 姬去疾 |
Ai-wang 哀王 |
441 před naším letopočtem E. | Čou Aj-wang | Ding-wangův syn |
Ji Shu 姬叔 |
Si-wang 思王 |
441 před naším letopočtem E. | Zhou Si-wang | Ai-wanův bratr |
Ji Wei 姬嵬 |
Kao-wang 考王 |
440 - 426 př . Kr E. | Zhou Kao-wang | Ai-wanův bratr |
Ji Wu 姬午 |
Weile -wang 威烈王 |
425 - 402 př . Kr E. | Zhou Weile-wang | Syn Khao-wanga |
Ji Jiao 姬驕 |
An-wang 安王 |
401 - 376 př . Kr E. | Zhou An-wang | Veile-wangův syn |
Ji Xi 姬喜 |
Le-wang 烈王 |
375 - 369 před naším letopočtem E. | Zhou Le-wang | An-wangův syn |
Ji bian 姬扁 |
Xian-wang 顯王 |
368 - 321 před naším letopočtem E. | Zhou Xian-wang | Le-vanův bratr |
Ji Ding 姬定 |
Shenjing wang 慎靚王 |
320 - 315 př . Kr E. | Zhou Shenjing-wang | Syn Hsien-wanga |
Ji Yan 姬延 |
Nan-wang 赧王 |
314 - 256 př. Kr E. | Zhou Nan-wang | Syn Shenjing-wang |
Hui wang 惠王 |
255 - 249 před naším letopočtem E. | Zhou Hui-wang II |
Historie Číny | |
---|---|
Starověká Čína |
|
raně císařské | |
šest dynastií |
|
Střední imperiální |
|
pozdní císařský | |
Moderní |
|