Bolivijské všeobecné volby (2009)

Všeobecné volby v Bolívii se konaly 6. prosince 2009 [1] po ústavním referendu konaném 25. ledna 2009 [2] . Ve volbách byl zvolen prezident a viceprezident Bolívie, 130 členů Poslanecké sněmovny a 36 členů Senátorské sněmovny .

Výsledkem bylo , že prezidentem byl znovu zvolen Evo Morales ze strany Hnutí k socialismu s více než 64 % hlasů a jeho strana získala většinu křesel v Poslanecké sněmovně a Senátorské sněmovně .

V místních volbách konaných ve stejnou dobu hlasovalo všech pět resortů, které tak dosud neučinily, pro autonomii resortu. Jedenáct z dvanácti obcí, které taková referenda pořádaly, hlasovalo pro autonomii domorodců. [3] . Jedna provincie hlasovala pro regionální autonomii.

Předvolební prostředí

První z přechodných ustanovení [4] nové Ústavy schválené v roce 2009 zní: „II. Pro účely výpočtu nových funkčních období budou zohledněny mandáty před vstupem této ústavy v platnost“, tj. předchozí mandát Evo Moralese (2006-2010) bude považován za platný, a proto příští prezidentské volby bude podléhat dvouletému limitu.“ Později, v roce 2013, však Moralesovu kandidaturu schválil Ústavní soud. „Důvodem pro toto povolení bylo, že Morales byl dříve prezidentem ‚jiného‘ státu, protože nová ústava zakládá nový stát, Bolivijský mnohonárodnostní stát. Morales byl oprávněn kandidovat na třetí funkční období .

Poprvé v prezidentských volbách v Bolívii byla poskytnuta možnost konání 2. kola, pokud žádný z kandidátů nezíská v 1. kole nadpoloviční většinu.

Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Morales vyhrává drtivě, za předpokladu, že jeho vládu schválilo více než 55 % občanů, což bylo o 18 % více než u Manfreda Reyese Villa, hlavního opozičního kandidáta [6] . Věřilo se, že Moralesovo vítězství bylo tak předem dané, že místní tisk uvedl, že Villa si již 7. prosince, tedy den po volbách, koupil letenku do Spojených států [6] .

Výsledky

Evo Morales drtivě zvítězil s 64,22 % hlasů. Jeho strana Hnutí k socialismu získala dvě třetiny křesel v Poslanecké sněmovně a Senátorské sněmovně .

Poznámky

1. ↑ Bolivien: Einigung über Verfassungsreferendum  (německy) , Die Presse , APA (21. října 2008). Archivováno z originálu 15. února 2009. Staženo 22. března 2009.
2. ↑ Bolívie připravena k hlasování o ústavě , BBC News  (22. října 2008). Archivováno z originálu 25. ledna 2016. Staženo 22. března 2009.
3. ↑ Diego Andrés Chávez Rodríguez, „La Autonomía Indígena Originario Campesina: Entre la formalidad y la autodeterminación,“  Diálogos en Democracia , 21. března 2010 (dodatek k Pulso Bolivia ).
4. ↑ Bolívijská republika. Constitución Politica. 2009 _ Získáno 13. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 12. listopadu 2019. (neurčitý)
5. ↑ Perpetuidad, ahora Bolívie. SCHAMIS, HÉCTOR E. (Diario El País.) . Získáno 13. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 9. března 2021. (neurčitý)
6. ↑ 1 2 Morales věří populismu před průzkumem v Bolívii. F.T. _ Získáno 13. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 15. listopadu 2011. (neurčitý)