Volby do zemského sněmu Pruska (1924)

Volby do zemského sněmu Svobodného státu Prusko
← 1921 1928 →
7. prosince 1924
Účast	78,6 % ▲ 1,18

Zásilka	SPD	NNNP	Centrum
Přijatá místa	114 ( ▬ )	109 ( ▲ 34)	81 ( ▬ )
hlasů	4 295 305 (24,9)	4 355 674 (23,7 %)	3 229 740 (17,6 %)
Změna	▼ 1,4 str.	▲ 5,6 str.	▲ 0,4 str.
Minulé volby	114 (26,3 %)	75 (18,1 %)	81 (17,2 %)

Zásilka	NNP	KKE	NDP
Přijatá místa	45 ( ▼ 13)	44 ( ▲ 13)	27 ( ▲ 1)
hlasů	1 797 589 (9,8 %)	1 767 932 (9,6 %)	1 083 523 (5,9 %)
Změna	▼ 4,4 str.	▲ 2,2 str.	▼ 0,3 str.
Minulé volby	58 (14,2 %)	31 (7,4 %)	26 (6,0 %)

Jiné strany	NSPS (11), EP (11), NGP (6), PP (2)
Výsledky voleb do zemského sněmu svobodného státu Prusko v roce 1924 . Nahoru: Rozdělení křesel podle krajů (včetně sloučených krajů) a křesel na úrovni provincií. Dole: strany s největším počtem hlasů v každém volebním obvodu.
Rozdělení křesel v zemském sněmu Svobodného státu Prusko podle výsledků voleb: SPD : 114 NNNP : 109 Centrum : 81 NNP : 45 CNG : 44 NDP : 27 EP : 11 NSPS : 11 NGP : 6 Polská strana: 2

Výsledek voleb	Většinu hlasů opět získaly strany vládní koalice ( SPD , Centrum a NDP ) .

Volby do zemského sněmu svobodného stavu Pruska v roce 1924 se konaly 7. prosince [1] . Vládnoucí koalice ( sociální demokraté , centristé a demokraté ) si dokázala udržet většinu, i když relativní, získala 222 ze 450 .křesel (PNP) utrpěla těžké ztráty a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD ) ) utrpěl úplný kolaps, ze kterého se již nevzpamatoval. Komunistická strana Německa upevnila své postavení. Strana národně socialistické svobody, odnož nacistické strany vzniklé po pivním puči , dokázala na první pokus získat do zemského sněmu 11 poslanců.

Výsledky voleb

Výsledky voleb do zemského sněmu Svobodného státu Prusko v roce 1924

Zásilka		Hlasování	%	Δ ( p.p. )	Místa	Δ
	Sociálně demokratická strana Německa	4 575 645	24,89	▼ 1,37	114	▬
	Německá národní lidová strana	4 355 674	23,70	▲ 5,62	109	▲ 34
	Center Party (Německo)	3 229 740	17,57	▲ 0,33	81	▬
	Německá lidová strana	1 797 589	9,78	▼ 4,40	45	▼ 13
	Seznam komunistů	1 767 932	9,62	▲ 2.21	44	▲ 13
	Německá demokratická strana	1 083 523	5,90	▼ 0,07	27	▲ 1
	Nacionálně socialistická strana svobody	454 886	2.47	Nový	jedenáct	Nový
	hospodářská strana	440 212	2,40	▲ 1.22	jedenáct	▲ 7
	Německá hannoverská strana	258 198	1,40	▲ 1.11	6	▼ 5
	Polská strana	80 751	0,44	▲ 0,37	2	▬
	Německá sociální strana a Unie pro přehodnocení	111 939	0,61	Nový	0	Nový
	Nezávislá sociálně demokratická strana Německa	67 871 [2]	0,37	▼ 7.05	0	▼ 28
	Německá revaluační a stavební strana	41 280	0,22	Nový	0	Nový
	Křesťanskosociální národní společenství Německa	37 679	0,20	Nový	0	Nový
	Lidová strana blahobytu	27 582	0,15	Nový	0	Nový
	Rolníci a tvůrčí profese	14 674	0,08	Nový	0	Nový
	Strana přecenění a rekonstrukce	13 616	0,07	Nový	0	Nový
	Svobodná hospodářská unie	13 523	0,07	Nový	0	Nový
	spolek Schleswig	5404	0,03	▬	0	▬
	Velká německo-hesenská liga	1308	0,01	Nový	0	Nový
	Vendian party	1255	0,01	Nový	0	Nový
	Mazurský spolek	481	0,00	Nový	0	Nový
a další (bez zastoupení v zemském sněmu) ...
odstranit ostatní (bez zastoupení v zemském sněmu)

Neplatné hlasy		337 562	1,80	▲ 0,51
Celkový		18 380 285	100,00		450	▲ 22
Registrovaná / Volební účast		23 819 471	78,58	▲ 1.18

Zdroj: Gonschior.de [3]

Výsledky podle krajů

okres	SPD	NNNP	Centrum	NNP	KKE	NDP	NSPS	EP	Německá hannoverská strana	ANMG [4]
okres
1. Východní Prusko	20.8	39.1	8,0	9,0	8.1	4,0	6.2	1,0	-	0,6
2. Berlín	32.5	21.9	4.1	4.9	19.3	10.1	1.6	3.4	-	0,3
3. Postupim II	26.7	27.7	3.5	8.5	11.6	12.5	2.9	3.8	-	0,1
4. Postupim I	30.4	31.3	2.5	7.8	12.2	6.2	2.8	5.1	-	0,1
5. Frankfurt nad Odrou	27.9	38.2	6.3	10.9	4.4	4.7	3.2	2.2	-	0,7
6. Pomořansko	24.6	49.1	1,0	6.5	5.8	3.8	4.2	3.9	-	0,1
7. Breslau	31.9	28.8	19.2	7.7	3.1	4.6	1.4	1.4	-	0,1
8. Liegnitz	32.8	28.9	9,0	8.3	3.3	8,0	1.4	5,0	-	0,3
9. Oppeln	6.7	21.7	40.9	2.8	12.1	2.3	1.5	3.0	-	7.8
10. Magdeburg	38.6	25.1	2.1	13.4	5.2	7.2	3.1	4.8	-	0,0
11. Merseburg	18.7	29.6	1.4	12.1	22.9	6.9	4.4	3.5	-	-
12. Erfurt	21.7	22.1	13.9	12.3	13.4	5.2	5.2	6.3	-	-
13. Šlesvicko-Holštýnsko	30.5	33.6	-	15.1	6.9	9,0	2.7	0,6	-	0,7
14. Weser-Ems	30.5	16.4	28.4	14.5	3.0	6.2	4.7	-	4.4	-
15. Východní Hannover	28.2	20.9	1.4	11.5	4.5	4.2	4.3	-	24.7	0,1
16. Jižní Hannover	34.9	15.9	6.6	13.4	4.7	4.7	3.0	-	16.4	0,1
17. Severní Vestfálsko	20.3	15.3	41.7	8.8	6.7	3.0	1.1	1,0	-	0,4
18. Jižní Vestfálsko	24.6	12.5	27.3	12.1	12.2	6.0	1.1	1.7	-	0,7
19. Hesensko-Nassau	31.9	18.6	17.5	12.6	5.6	8.5	2.4	2.3	-	-
20. Kolín-Cáchy	15.4	7.1	51.2	7.9	8.8	3.6	0,6	4.9	-	0,0
21. Koblenz-Trier	10.6	9.9	60,8	7.7	4.2	3.3	0,5	3.0	-	-
22. Východní Düsseldorf	15.4	15.3	24.5	11.6	20.9	4.5	1.6	4.3	-	0,2
23. Západní Düsseldorf	13.9	11.3	43.1	9.5	12.5	3.4	0,9	3.9	-	0,5

Po volbách

Krátce po volbách, s využitím oslabené vládní koalice, byly národní lidové, lidové a komunistické strany společně schopny vyslovit nedůvěru ministru prezidentu Otto Braunovi , ministru vnitra Karlu Severingovi a ministru obchodu a průmyslu Wilhelmu Sieringovi . . O nějaký čas později byl Otto Braun znovu zvolen ministrem-prezidentem; ale po jeho odmítnutí se novým šéfem kabinetu stal centrista Wilhelm Marx . Poté, co se mu nepodařilo zajistit stabilní většinu, byl ministrem-prezidentem zvolen demokrat Hermann Höpker-Aschoff , který se však úřadu také neujal. Nová vláda výmarské koalice vznikla až 3. dubna 1925, v jejím čele stál stejný Otto Braun. Vláda přežila hlasování o nedůvěře v květnu 1925.

Poznámky

↑ Nohlen & Stöver, 2010 , s. 762.
↑ Seznam USPD ve volebním okrsku č. 13 (Šlesvicko-Holštýnsko) získal 3655 hlasů, ale nebyl připojen k celopruskému stranickému seznamu.
↑ Der Freistaat Preussen. 7. prosince 1924, Wahl zum 2. Landtag (německy) . Wahlen in der Weimarer Republik . Staženo: 23. srpna 2022.
↑ Sdružení národnostních menšin Německa existovalo v letech 1924 až 1939 a zastupovalo menšiny. Mezi její členy patří Svaz Šlesvicka ( Dánové ), Svaz Poláků v Německu ( Poláci ), Lužická neboli Vendská lidová strana ( Lužičtí Lužičtí Srbové ), Sdružení Frísko-Šlesvicka ( Fríové ) a Svaz Litevců v Německu ( Litevci ). Češi a Mazurové nebyli součástí spolku. Viz
Marianne Krüger-Potratz, Dirk Jasper: Fremdsprachige Volksteile und deutsche Schule: Schulpolitik für die Kinder der autochthonen Minderheiten in der Weimarer Republik: ein Quellen- und Arbeitsbuch. (Volume 2 von Interkulturelle Bildungsforschung), Waxmann Verlag, 1998, ISBN 9783893256259 , S. 310
Ferdinande Knabe: Sprachliche Minderheiten und nationale Schule in Preussen zwischen 1871 und 1933ineschebildung: Analytics (svazek 325 von Internationale Hochschulschriften), Waxmann Verlag, 2000, ISBN 9783893258383 s. 64–65 n.71

Literatura

Dieter Nohlen a Philip Stöver. Volby v Evropě: datová příručka . - Nomos, 2010. - 2070 s. — ISBN 978-3-8329-5609-7 .