Volby do zemského sněmu Pruska (1932)

Volby do zemského sněmu svobodného stavu Pruska v roce 1932 se konaly 24. dubna [1] [2] . Poprvé získala Národní socialistická německá dělnická strana většinu hlasů a mandátů , získala 36 % hlasů a stala se největší politickou silou v Prusku. Koalice sociálních demokratů , centristů a liberálů (Německá státní strana), která vládla Prusku od roku 1919, ztratila většinu. Téměř všechny hlavní strany v Prusku, zejména SPD a UNPP , utrpěly těžké ztráty. NPP a Německá státní strana (dříve Demokratická strana) se staly okrajovými silami a Německá strana střední třídy ztratila všechna svá křesla. Stabilní zůstali pouze centristé, komunisté dokonce mohli své zastoupení v zemském sněmu mírně rozšířit.

Výsledky voleb

Výsledky podle krajů

Po volbách

Zemský sněm byl v důsledku voleb rozdělen mezi koalici SPD - Centrum - NGP , blok NSDAP - NJZ a KPD . Prusko použilo konstruktivní hlasování o nedůvěře , což znamenalo, že vláda mohla být odvolána pouze v případě, že navrhovaný nástupce měl kladnou většinu. Žádná z parlamentních sil k tomu neměla potřebné hlasy, a protože žádná z nich nebyla ochotna spolupracovat s nikým z ostatních, koalice vedená SPD byla nadále u moci jako menšinová vláda .

Následná vládní krize skončila 20. července 1932 zásahem federálních úřadů Říšský prezident Paul von Hindenburg na radu říšského kancléře Franze von Papena vydal mimořádný výnos v souladu s článkem 48 výmarské ústavy , aby rozpustil pruskou vládu a dal von Papenovi přímou kontrolu nad Pruskem a jmenoval jej Reichskommissar [5] . Prusko zůstalo pod přímou kontrolou federální vlády až do dubna 1933, kdy se na příkaz Adolfa Hitlera konaly volby do pruského zemského sněmu podle zákona o nouzových pravomocích z roku 1933 . Nacistům se nepodařilo získat většinu, ale následný zákaz komunistické strany a zatčení opozičních poslanců jim navzdory všem předpokladům umožnilo získat kontrolu nad zemským sněmem a jmenovat Hermanna Göringa předsedou vlády. Federální struktura Německa byla za nacistického režimu fakticky rozpuštěna a pruská vláda existovala jen symbolicky. Po skončení druhé světové války bylo rozhodnutím Spojenecké kontrolní rady ze dne 25. února 1947 Prusko rozpuštěno.

Poznámky

1. ↑ Nohlen & Stöver, 2010 , s. 762.
2. ↑ Childs, Harwood L. Nedávné volby v Prusku a dalších německých spolkových zemích  //  American Political Science Review. - CUP jménem APSA , 1932. - Srpen ( sv. 26 , ses. 4 ). — S. 698–705 . — ISSN 0003-0554 . - doi : 10.2307/1946537 .
3. ↑ Včetně Polské strany – 57 285 (0,13 %), Šlesvicka a Fríského domu – 2 298 (0,01 %), Prusko-litevské lidové strany – 360 (<0,01 %).
4. ↑ Der Freistaat Preussen. 24. dubna 1932, Wahl zum 4. Landtag  (německy) . Wahlen in der Weimarer Republik . Staženo: 24. srpna 2022.
5. ↑ Walter, Franz. Putsch am 20. Juli 1932: Wie der Mythos Preußen zerschlagen wurde . cs:Převrat z 20. července 1932: Jak byl rozbit mýtus o Prusku  (německy) . Der Spiegel (19. července 2007) . Staženo: 25. srpna 2022.Původní text  (německy)[ zobrazitskrýt] Ein Tag als Lehrstück: für die antidemokratische Skrupellosigkeit der Konservativen jener Jahre, für die Hilflosigkeit und Ermattung der stets nur rhetorisch kraftvoll auftretenden Sozialdemokratie, für die Erosion und den Zerfall Erosion der sbliertreungor

Literatura

• Dieter Nohlen a Philip Stöver. Volby v Evropě: datová  příručka . - Nomos, 2010. - 2070 s. — ISBN 978-3-8329-5609-7 .