Nejvyšší purkrabí království českého | |
---|---|
čeština Nejvyšší purkrabí Království českého | |
| |
Pracovní pozice | |
Rezidence | Pražský hrad |
Jmenován | král český |
Objevil se | 1249 |
První | Smil z Lichtenburka |
Poslední | Karel Hotek z Chotkova |
zrušeno | 1848 |
Nejvyšší purkrabí Království českého ( česky Nejvyšší purkrabí Království českého ) nebo Nejvyšší zemské purkrabí ( česky Nejvyšší zemský purkrabí ; původně purkrabí Pražského hradu ( česky Purkrabí Pražského hradu )) je nejvýznamnější státní úřad Českého království . v XIV - XIX století .
Purkrabí Pražského hradu , zprvu pouze v čele posádky oficiální rezidence českého krále v Praze, postupně soustředil ve svých rukou rozsáhlé pravomoci v oblasti moci výkonné a soudní, jakož i v oblasti finančnictví a stal se v podstatě místodržitelem krále na území původní české země (na Moravě vykonával obdobné funkce např. moravský zemský hejtman ). Purkrabí Pražského hradu z konce 13. století se stává členem Českého zemského soudu a v 15. století se nejvyšší zemský purkrabí stává zástupcem krále jako předseda tohoto nejvyššího soudního orgánu [1] . Purkrabí Pražského hradu se tak dostal na první místo mezi nejvyššími představiteli České republiky, což vedlo zejména ke změně názvu této funkce.
Nejvyšší purkrabí českého království byl do funkce jmenován a odvolán přímo králem. Do této funkce mohl být jmenován pouze zástupce panoramatu. Podle ustanovení Vladislavského zemského zákoníku z roku 1500 zastával nejvyšší zemský purkrabí místo předsedy stavovského sněmu ( českého zemského Sejmu ) a nejvyššího soudu českého království . Aktualizovaný zemský zákoník z roku 1627 navíc udělil nejvyššímu purkrabí pravomoci předsedy zřízené místodržitelské rady.
V důsledku správních reforem Marie Terezie a Josefa II. byl nejvyšší purkrabí českého království zbaven mnoha pravomocí a vlastně ztratil skutečnou moc nad českou provincií, formálně však zůstal nejvyšším úředníkem české správy. Funkce nejvyššího zemského purkrabího byla formálně zrušena až v roce 1848 .
Sídlem nejvyššího purkrabího byla budova (dnes nazývaná Staré purkrabství ), nacházející se u Černé věže Pražského hradu mezi Jiřskou ulicí a Zlatou uličkou . V této budově v renesančním stylu s erbem na sgrafitové fasádě je nyní muzeum hraček.
Město Hradčany , založené kolem roku 1333 Hynkem II. Berkou z Dubé , byly až do roku 1598 ve feudálním držení a přímé podřízenosti nejvyššího purkrabího českého království , až získaly statut města královského .
Erb | název | Doba | dodatečné informace | |
---|---|---|---|---|
S | na | |||
Smil z Lichtenburka | 1249 | 1251 / 1253 | Pochází z rodu Ronovichů . Zakladatel feudálního rodu Lichtenburků . | |
Yarosh ze Slivny [2] | 1253 | 1264 [2] | ||
Oldřich Zaitz z Waldecku [2] | 1265/1267 _ _ | 1269 [2] | ||
Zdislav [2] | 1271 | 1272 [2] | ||
Chlumská pomsta [2] | 1277 | 1279 [2] | ||
Groznata z Užic | po roce 1281 | ? | Manžel sestry Zawiszy z Falkenštejna | |
Zdislav z Lemberka [3] | 1283 | 1283 [3] | ||
Groznata z Khostniku [4] | 1284 | 1286 / 1288 [3] | ||
Zdeslav III. ze Šternberka [5] | 1288 [3] | 1289 [5] [3] | Zakladatel golitské větve šternberského feudálního rodu . Zemřel roku 1290 [5] . | |
Jana I. z Michalovic | 1289 | 1289 | Zakladatel feudálního rodu pánví z Michalowic . | |
Beneš I. z Vartemberka [3] | 1291 | 1297 [3] | Pochází z feudálního rodu Wartenberků . | |
Jindřich Berka z Dubé [6] | 1303 | 1305 | Zakladatel feudálního rodu pánví z Dubé , větve rodu Ronovičů . | |
Gynek z Dubé [7] | 1305 | 1309 [7] | ||
Oldřich z Lichtenburka | 1313 | 1314 | Pocházel z feudálního rodu Lichtenburků , větve rodu Ronovičů . | |
Beneš z Michalovic | 1315 | 1315 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Michalowic . | |
Hynek II Berka z Dubé | 1321 | 1346 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Dubé , větve rodu Ronovichů . Zemřel v roce 1348 . | |
Hynek z Dubé | 1346 | 1351 | Syn Hynka II. Berky z Dubé. Zemřel v roce 1361 . | |
Vilém I. z Landštejna | 1351 | 1356 | Pocházel z feudálního rodu Landštejnů , větve rodu Vítkovičů . | |
Yesek z Wartemberka [8] | 1356 | 1362 | Pochází z feudálního rodu Wartenberků . Vnuk Beneše I. z Wartemberka. | |
Beneš z Veselí [8] | 1364 | 1366 ? | Pochází z feudálního rodu Wartenberků . Syn Ješek z Vartemberka. | |
Jan I. z Wartemberka [8] | 1366 | 1378 | Pochází z feudálního rodu Wartenberků . Pravnuk Beneše I. z Wartemberka. | |
Petr z Wartemberka [8] | 1381 | 1386 | Pochází z feudálního rodu Wartenberků . Vnuk Beneše I. z Wartemberka. | |
Ota III z Bergova | 1388 | 1394 | Pocházel z německého feudálního rodu Lobdeburgů . Zemřel kolem roku 1414 . | |
Burchard Strnad z Janowic | ? | 1396 | ||
Jindřich III z Rožmberka | 1396 | 1398 | Pocházel z feudálního rodu Rožmberků , větve rodu Vítkovičů . | |
Jindřich III z Hradce | 1398 | 1398 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Hradce , větve rodu Vitkovićů . | |
Jindřich III z Rožmberka | 1400 | 1403 | Znovu. | |
Jan Krushina z Lichtenburka | 1403 | 1407 | Pocházel z feudálního rodu Lichtenburků . | |
Albrecht Lukowski ze Šternberka | 1407 [9] | ? | Pocházel z lukovské větve rodu Šternberků , od roku 1411 hejtman Moravského zemského [9] | |
Jan III z Hradce | 1411 | 1413 | Syn Jindřicha III z Hradce. | |
Chenka z Wartemberka | 1414 | 1420 | Nejmladší syn Chenka staršího z Wartemberka . | |
Oldřich II z Rožmberka | 1431 | ? | Syn Jindřicha III. z Rožmberka. | |
Mengart III z Hradce | 1437 | 1448 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Hradce , větve rodu Vitkovićů . | |
Zdeněk Konopistski ze Šternberka | 1448 | 1467 | Pocházel z konopistské větve feudálního rodu Šternberků . Hlava opozice krále Jiřího z Poděbrad . Zemřel v roce 1476 . | |
Zdeněk Kostka ze Šupupice | 1467 | 1468 | Pocházel z feudálního rodu Kostků z Postupic . | |
Mareš ze Schvamberka [10] | 1485 | 1487 | Pochází z feudálního rodu Schvamberků | |
Wolfgang I. Kraiirz z Kraiku | ? | 1499 | Pochází z feudálního rodu Kraiirů z Kraiku . | |
Jan Jenechský z Janowic | ? | 1502 | ||
Jindřich IV z Hradce | 1502 | 1507 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Hradce , větve rodu Vitkovićů . | |
Zdeněk Lev z Rožmitálu | 1507 | 1523 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Rožmitalu , větve Buzichů . | |
Jana z Wartenberka | 1523 | 1525 | Pochází z feudálního rodu Wartenberků . | |
Zdeněk Lev z Rožmitálu | 1525 | 1530 | Znovu. | |
Jana z Wartenberka | 1530 | 1542 | Znovu. | |
Wolf Kreijerz z Kreiku | 1542 | 1554 | Pocházel z feudálního rodu Kraiirzhů z Kraiku . | |
Jan IV Popel z Lobkovic | 1554 | 1570 | Pocházel z feudálního rodu Lobkoviců . | |
Vilém z Rožmberka | 1570 | 1592 | Pocházel z feudálního rodu Rožmberků , větve rodu Vítkovičů . | |
Adam II z Hradce | 1592 | 1596 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Hradce , větve rodu Vitkovićů . | |
Adam II ze Šternberka | 1608 | 1619 | Pocházel z feudálního rodu Šternberků . Zemřel v roce 1623 . | |
Bohuslav Berka z Dubé | 1619 | 1620 | Pocházel z feudálního rodu pánví z Dubé , větve rodu Ronovichů . | |
Adam II ze Šternberka | 1620 | 1623 | Znovu. | |
Adam z Valdštejna [11] | 1627 | 1638 | Pocházel ze šlechtického rodu Valdštejnů , větve Markvartichů . | |
Jaroslav Borjita z Martinic | 1638 | 1649 | Pocházel ze šlechtického rodu Martinitů . | |
František Oldřich Kolowrat-Libstein | 1649 | 1650 | Pocházel z liebštejnské větve šlechtického rodu Kolovratů . | |
Bernard Ignác Borjita z Martinitz | 1651 | 1685 | Pocházel ze šlechtického rodu Martinitů . | |
Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka | 1685 | 1703 | Pocházel ze šlechtického rodu Šternberků . | |
Gerzhman Yakub Chernin z Khudenic [12] | 1704 | 1710 | Pocházel ze šlechtického rodu Černinů z Khudenitů . | |
Jan Josef z Vrtby | 1712 | 1734 | Pocházel ze šlechtického rodu pánví z Vrtby . | |
Johann Arnold Schaffgotsch | 1734 | 1747 | Pochází ze slezského šlechtického rodu Schaffgotschů . | |
Filip Nerius Kolowrat-Krakovský | 1748 | 1771 | Pocházel z krakovské větve šlechtického rodu Kolowratov . | |
Karl Egon I zu Fürstenberg | 1771 | 1782 | Pochází z německého knížecího rodu Fürstenbergů . | |
František Antonín Nostitz-Rinek | 1782 | 1787 | Pochází z hraběcího rodu Nostitz-Rinků , větve rodu Nostitzů . | |
Ludovic Cavriani | 1787 | 1791 | hrabě, od 1782 moravský zemský hejtman , v letech 1783-1787 moravskoslezský hejtman . | |
Heinrich Franz von Rottengan | 1791 | 1792 | Pochází z franckého hraběcího rodu Rottenganů . | |
Prokopa Lažanského z Bukova | 1792 | 1794 | Pocházel ze šlechtického rodu Lažanských z Bukova . | |
František Václav Kager ze Štampachu | 1794 | 1802 | Pocházel ze šlechtické rodiny Shtampahov . | |
Jan Rudolf Chotek z Chotkova | 1802 | 1808 | Pochází z hraběcího rodu Chotků z Chotkova . | |
Joseph Franz Wallis | 1808 | 1810 | Pochází z irsko-rakouského hraběcího rodu Wallisů. | |
František Antonín Kolowrat-Libsteinský | 1811 | 1826 | Pocházel z liebštejnské větve šlechtického rodu Kolovratů . | |
Karel Hotek z Chotkova | 1826 | 1843 | Pochází z hraběcího rodu Chotků z Chotkova . |