Regionální referendum v Ivano-Frankivské, Lvovské a Ternopilské oblasti Ukrajinské SSR Sovětského svazu | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
datum | 17. března 1991 | ||||||||||||||||||||
svazová republika | Ukrajinská SSR | ||||||||||||||||||||
Území referenda |
Ivano-Frankivská oblast Lvovská oblast Ternopilská oblast |
||||||||||||||||||||
Systém hlasování | Hlasování prostou většinou | ||||||||||||||||||||
|
Regionální referendum v Ivano-Frankivské , Lvovské a Ternopilské oblasti se konalo 17. března 1991 současně s celosvazovým referendem o zachování SSSR a republikovým referendem. Položil otázku:
Chcete, aby se Ukrajina stala nezávislým státem, který samostatně rozhoduje o všech otázkách domácí i zahraniční politiky, poskytuje rovná práva občanům bez ohledu na národnost a náboženství?
Původní text (ukr.)[ zobrazitskrýt] Co chcete, když se Ukrajina stala nezávislou mocností, jako by byla nezávislá na veškeré výživě domácí a zahraniční politiky, zajišťující rovná práva pro lidi, nezávislá na národnostní a náboženské příslušnosti?Odpověď „Ano“ dalo v těchto třech krajích 88,3 % voličů.
Praxe konzultací mezi vedením Ivano-Frankivské, Lvovské a Ternopilské oblasti existovala již v roce 1990 a měla zvýšit efektivitu koordinace aktivit farem západní oblasti tváří v tvář zhoršující se ekonomické situaci.
16. února 1991 se v prostorách lvovské opery konalo společné zasedání poslanců krajských rad Lvov, Ternopil a Ivano-Frankivsk , které novináři nazvali Haličské shromáždění . Na schůzi byli také poslanci Rivne , Volyně , Žitomyru , Černovice a Zakarpatské oblasti, zástupci veřejných organizací, delegace lidových poslanců SSSR.
Při projednávání druhého bodu programu „K politické situaci v regionu a celounijnímu referendu“ účastníci poznamenali, že „... rozpad Unie na nezávislé státy je nevyhnutelnou perspektivou... " . ( Igor Juchnovskij , poslanec lidu SSSR). Poslanci schválili iniciativu poslanců Nejvyšší rady zařadit do hlasování otázku, která by odpovídala Deklaraci o svrchovanosti , a zasedání rozhodlo opírající se o normy zákona SSSR „O lidovém hlasování (Referendum SSSR)“, uspořádat regionální referenda, ke kterým položit otázku: "Chcete, aby se Ukrajina stala nezávislým státem, který samostatně rozhoduje o všech otázkách domácí i zahraniční politiky, zajišťuje stejná práva občanům bez ohledu na národnost a náboženství?" .
Dne 17. března 1991 dostali obyvatelé tří západních regionů k hlasování vedle celosvazového - bílého a republikánského - šedého také krajský hlasovací lístek - růžový. Odpověď „Ano“ na otázku o nezávislosti Ukrajiny dalo 88,3 % voličů v západní oblasti (v regionech se toto číslo pohybovalo od 87 % do 90 % [1] ).
Haličský plebiscit a jeho sebevědomé „Ano“ státní nezávislosti Ukrajiny se podle některých politologů staly generální zkouškou pro celoukrajinské referendum 1. prosince 1991 [2] .
Referenda o nezávislosti v SSSR | |
---|---|
1991 Litva Estonsko Lotyšsko Galicie Gruzie Arménie Turkmenistán Podněstří Gagauzia Ukrajina Náhorní Karabach Ázerbajdžán Uzbekistán 1992 Jižní Osetie Další referenda Podněstří (1990) Celosvazové referendum o zachování SSSR Zavedení funkce prezidenta RSFSR Abcházie Krym Zakarpatí Tatarstán Narva a Sillamäe |