Galicijské referendum (1991)

Stabilní verze byla zkontrolována 4. listopadu 2022 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .
Regionální referendum v Ivano-Frankivské, Lvovské a Ternopilské oblasti Ukrajinské SSR Sovětského svazu
datum 17. března 1991
svazová republika Ukrajinská SSR
Území referenda Ivano-Frankivská oblast
Lvovská oblast
Ternopilská oblast
Systém hlasování Hlasování prostou většinou
"Chcete, aby se Ukrajina stala nezávislým státem, který nezávisle rozhoduje o všech otázkách domácí i zahraniční politiky, poskytuje stejná práva občanům bez ohledu na jejich národnost a náboženství?"
Ano    88,3 %
Ne    11,7 %

Regionální referendum v Ivano-Frankivské , Lvovské a Ternopilské oblasti se konalo 17. března 1991 současně s celosvazovým referendem o zachování SSSR a republikovým referendem. Položil otázku:

Chcete, aby se Ukrajina stala nezávislým státem, který samostatně rozhoduje o všech otázkách domácí i zahraniční politiky, poskytuje rovná práva občanům bez ohledu na národnost a náboženství?

Původní text  (ukr.)[ zobrazitskrýt] Co chcete, když se Ukrajina stala nezávislou mocností, jako by byla nezávislá na veškeré výživě domácí a zahraniční politiky, zajišťující rovná práva pro lidi, nezávislá na národnostní a náboženské příslušnosti?

Odpověď „Ano“ dalo v těchto třech krajích 88,3 % voličů.

Pozadí

Praxe konzultací mezi vedením Ivano-Frankivské, Lvovské a Ternopilské oblasti existovala již v roce 1990 a měla zvýšit efektivitu koordinace aktivit farem západní oblasti tváří v tvář zhoršující se ekonomické situaci.

16. února 1991 se v prostorách lvovské opery konalo společné zasedání poslanců krajských rad Lvov, Ternopil a Ivano-Frankivsk , které novináři nazvali Haličské shromáždění . Na schůzi byli také poslanci Rivne , Volyně , Žitomyru , Černovice a Zakarpatské oblasti, zástupci veřejných organizací, delegace lidových poslanců SSSR.

Při projednávání druhého bodu programu „K politické situaci v regionu a celounijnímu referendu“ účastníci poznamenali, že „... rozpad Unie na nezávislé státy je nevyhnutelnou perspektivou... " . ( Igor Juchnovskij , poslanec lidu SSSR). Poslanci schválili iniciativu poslanců Nejvyšší rady zařadit do hlasování otázku, která by odpovídala Deklaraci o svrchovanosti , a zasedání rozhodlo opírající se o normy zákona SSSR „O lidovém hlasování (Referendum SSSR)“, uspořádat regionální referenda, ke kterým položit otázku: "Chcete, aby se Ukrajina stala nezávislým státem, který samostatně rozhoduje o všech otázkách domácí i zahraniční politiky, zajišťuje stejná práva občanům bez ohledu na národnost a náboženství?" .

Výsledky

Dne 17. března 1991 dostali obyvatelé tří západních regionů k hlasování vedle celosvazového - bílého a republikánského - šedého také krajský hlasovací lístek - růžový. Odpověď „Ano“ na otázku o nezávislosti Ukrajiny dalo 88,3 % voličů v západní oblasti (v regionech se toto číslo pohybovalo od 87 % do 90 % [1] ).

Haličský plebiscit a jeho sebevědomé „Ano“ státní nezávislosti Ukrajiny se podle některých politologů staly generální zkouškou pro celoukrajinské referendum 1. prosince 1991 [2] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Oleksandr Kramář. Podolat neviditelnost . Super-chliva hromadska myšlení na Ukrajině nenechává sílu jiné volby, mimo skutečnou evropskou integraci  (ukr.) . Tizhden (23. března 2011) . Datum přístupu: 8. února 2015. Archivováno z originálu 18. února 2019.
  2. ↑ „Haličský sněm“  (ukrajinsky) . litopys.com.ua. Datum přístupu: 8. února 2015. Archivováno z originálu 29. října 2013.

Odkazy