Řekl Aslanbekovič Gatsaev | |
---|---|
Datum narození | 2. prosince 1938 [1] (ve věku 83 let) |
Místo narození | |
občanství (občanství) | |
obsazení | spisovatel , básník , esejista , dramatik |
Roky kreativity | 1961 - současnost |
Jazyk děl | čečenský , ruský |
Debut | 1961 |
Said Aslanbekovich Gatsaev (narozen 2. prosince 1938 [1] , Dyshne-Vedeno , Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika ) je čečenský spisovatel , básník , publicista , dramatik , člen Svazu spisovatelů Čečenské republiky .
Narozen v roce 1938 v obci Dyshne-Vedeno. V roce 1944 byl deportován . Během deportace žila rodina v Semipalatinské oblasti Kazašské SSR . V roce 1957 maturoval na gymnáziu. Ve stejném roce se rodina vrátila do své vlasti.
V roce 1963 promoval na Historicko-filologické fakultě Čečensko-Ingušského státního pedagogického institutu . Po absolutoriu působil jako učitel v rodné obci.
V roce 1973 ukončil postgraduální studium na Gorkého moskevského institutu světové literatury . Po návratu do vlasti se mu nepodařilo získat výzkumnou práci, a tak byl nucen vrátit se k vyučování v rodné vesnici.
Šel pracovat do redakce okresních novin Vedeno Kolkhoznaya Zhizn. Poté se stal zaměstnancem republikových novin „Leninova cesta“ . Následně byl pozván na místo učitele čečenské literatury na Chechen-Ingush State University .
Ve školních letech začal psát poezii. Během let deportace je nebylo možné publikovat, protože noviny v čečenském jazyce nevycházely. Jeho první básně byly publikovány v antologii „ Orga “ v roce 1961. Od té doby byly Gatsajevova díla pravidelně publikována na stránkách regionálních a republikových novin, almanaších „Orga“ a „Ráno hor“, kolektivních sbírkách mladých spisovatelů Čečensko-Ingušska: „Hodina úsvitu“, „Melodie vlasti“, „Na výzvu mládeže“ a další. Výběr z Gatsaevových děl byl zařazen do Antologie čečenské poezie (Moskva, 2003).
Během více než půlstoletí tvůrčí činnosti vytvořil mnoho děl různých žánrů: básně, básně, bajky, divadelní hry. Vyšly jeho autorské sbírky: „Ráno“ (1969), „Jarní šum“ (1972), „Radost“ (1981), „Večerní svlačec“ (1988), „Kočka Bystrouška“ (1988) a další.
Je autorem řady her, z nichž některé byly uvedeny v Čečenském činoherním divadle. Obzvláště populární se však staly jeho satirické komedie Freaks (1989) a The Troubled Son-in-Law (1992). Představení Čečensko-Ingušského státního činoherního divadla pojmenovaného po X. Nuradilovovi na motivy těchto her se těšila velkému zájmu a dlouhá léta neopustila jeviště.
V bibliografických katalozích |
---|