Hemipteleia

Hemipteleia
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:RostlinyPodříše:zelené rostlinyOddělení:KvetoucíTřída:dvoudomá [1]Objednat:RosaceaeRodina:JilmRod:Hemipteleia
Mezinárodní vědecký název
Hemiptelea Planch. , 1872
typ zobrazení
Hemiptelea davidii ( Hance ) Planch., 1872 — Hemiptelea David
Planera davidii  Hance basionym [2]

Hemiptelea Davidova ( lat.  Hemiptelea davidii ) je jediným zástupcem rodu Hemiptelea z čeledi jilmovité ( Ulmaceae ) .

Distribuce a ekologie

V přírodě areál rozšíření druhu pokrývá Korejský poloostrov a téměř celé území Číny .

Roste na neúrodných skalnatých svazích. Tvoří trnité neprostupné houštiny lidské výšky nebo roste jako jednotlivé stromy s rovnými kmeny.

Botanický popis

Strom nebo keř , který tvoří hustou korunu . Větve jsou v mládí hustě chlupaté, později mírně pýřité, opatřené ostny dlouhými 1,5 cm.Kůra je šedohnědá nebo hnědá.

Ledviny jsou kulovitě vejčité, malé. Listy 2-5 cm dlouhé, eliptické nebo podlouhle eliptické, s 8-12 páry žilek , špičaté, se zaoblenou nebo polosrdcovitou bází, pilovitě vroubkované, s jednotlivými chlupy nahoře, dole řídce pýřité, na řapících 1 -3 mm dlouhé.

Květy jsou oboupohlavné, na krátkých stopkách , shromážděné 1-4 v paždí horních listů nebo listenů . Perianth se 4-5 laloky; tyčinky jsou obvykle čtyři.

Plodem je suchý, šikmo střižený ořech dlouhý 6 mm, nahoře se 2 křidélky.

Kvete v dubnu spolu s rozkvětem listů.

Taxonomie

Druh Hemipteleus David je zařazen do monotypického rodu Hemiptelea ( Hemiptelea ) z čeledi jilmovité ( Ulmaceae ) z řádu růžovité ( Proteales ).


  8 dalších rodin
(podle systému APG II )
 
      jediný pohled
na Hemiptelea Davida
  řád Rosaceae     monotypický rod
Hemipteleus
 
           
  oddělení Kvetoucí, neboli Angiospermy     Rodina jilmů    
         
  44 dalších objednávek kvetoucích rostlin
(podle  systému APG II )
  asi 9 dalších porodů  
     

Poznámky

  1. Podmínky uvedení třídy dvouděložných rostlin jako vyššího taxonu pro skupinu rostlin popsanou v tomto článku naleznete v části „Systémy APG“ v článku „Dvojděložné rostliny“ .
  2. Podle webu GRIN (viz karta závodu).

Literatura