Herodotus (měsíční kráter)

Herodotos
lat.  Herodotos

Krátery Herodotus (na obrázku vpravo) a Aristarchus . Fotografie převzata z Apolla 15 .
Charakteristika
Průměr35,9 km
Největší hloubka1300 m
název
EponymHérodotos z Halikarnassu (484 př.nl - 425 př.nl), starověký řecký historik 
Umístění
23°15′ severní šířky sh. 49°50′ západní délky  / 23,25  / 23,25; -49,84° N sh. 49,84°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaHerodotos
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Herodotus  ( lat.  Herodotus ) je starověký impaktní kráter nacházející se v severovýchodní části Oceánu bouří na viditelné straně Měsíce. Jméno bylo dáno na počest starověkého řeckého historika Herodota z Halikarnassu (484 př. n. l. - 425 př. n. l.) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1935. Vznik kráteru se vztahuje k pozdnímu období Imbrie [1] .

Popis kráteru

Na východ od kráteru je kráter Aristarchus ; na západě kráter Schiaparelli ; na jihu osamělá kopule hory Herodotus Omega (ω). Mezi krátery Herodotus a Aristarchos se nachází malá plošina [2] . Okolí kráteru je zajímavé velkým množstvím vyvýšenin a brázd. Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 23°15′ severní šířky. sh. 49°50′ západní délky  / 23,25  / 23,25; -49,84° N sh. 49,84°W g , průměr 35,87 km 3] , hloubka 1,3 km [4] . Horní snímek byl pořízen z desky Apolla 15 ve směru na jih, tedy snímek je otočen o 180 stupňů. Spodní obrázek má normální severní orientaci.

Kráter má mírně nepravidelný tvar a poměrně tenkou šachtu, dno kráteru je ploché a vyplněné čedičovou lávou. V důsledku toho je albedo kráteru výrazně nižší než u sousedního, mnohem výraznějšího kráteru Aristarchus . Hřeben kráteru je velmi zachovalý, v severozápadní části hřbetu se nachází malý satelitní kráter Herodotus N. V severovýchodní části hřbetu je propad ve směru do údolí Schroeter (viz níže). Maximální výška vzdutí kráteru nad dnem je asi 1200 m - ve východní části vzdutí. Neexistuje žádný centrální vrchol, žádný systém paprsků. Objem kráteru je přibližně 820 km³ [1] .

25 km severně od okraje kráteru začíná zajímavý útvar - údolí Schroeter , dlouhé asi 160 km a hluboké až 1 km. Údolí je pravděpodobně proříznuto rychlým proudem lávy nebo vytvořeno propadnutím lávového tunelu . Údolí začíná malým kráterem, který dostal neoficiální název – „Kobrí hlava“.

Satelitní krátery

Herodotos Souřadnice Průměr, km
A 21°31′ s. sh. 52°08′ západní délky  / 21,52  / 21,52; -52,14 ( Herodotus A )° N sh. 52,14°W např. 10,0
B 22°34′ severní šířky sh. 55°28′ západní délky  / 22,57  / 22,57; -55,47 ( Herodotus B )° N sh. 55,47°W např. 5.6
C 21°56' s. š. sh. 55°03′ západní délky  / 21,94  / 21,94; -55,05 ( Herodotus C )° N sh. 55,05°W např. 4.7
E 29°21′ s. sh. 51°31′ západní délky  / 29,35  / 29,35; -51,52 ( Herodotus E )° N sh. 51,52°W např. 36.5
G 24°41′ s. sh. 50°20′ západní délky  / 24,68  / 24,68; -50,33 ( Herodotus G )° N sh. 50,33°W např. 3.5
H 26°46′ severní šířky. sh. 50°04′ západní délky  / 26,77  / 26,77; -50,07 ( Herodotus H )° N sh. 50,07°W např. 6.2
K 24°31′ s. sh. 51°58′ západní délky  / 24,51  / 24,51; -51,97 ( Herodotus K )° N sh. 51,97°W např. 4.7
L 26°07′ s. sh. 53°11′ západní délky  / 26,11  / 26.11; -53,19 ( Herodotus L )° N sh. 53,19°W např. 3.9
N 23°38′ severní šířky. sh. 50°07′ západní délky  / 23,64  / 23,64; -50,12 ( Herodotus N )° N sh. 50,12°W např. 4.3
R 27°22′ severní šířky. sh. 53°57′ západní délky  / 27,37  / 27,37; -53,95 ( Herodotus R )° N sh. 53,95°W např. 3.9
S 27°41′ s. sh. 53°26′ západní délky  / 27,68  / 27,68; -53,43 ( Herodotus S )° N sh. 53,43°W např. 4.1
T 27°53′ severní šířky. sh. 53°49′ západní délky  / 27,88  / 27,88; -53,81 ( Herodotus T )° N sh. 53,81°W např. 5,0

- Herodotus D - Raman .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 12 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. ↑ Kráter Herodotus na mapě LAC38 . Získáno 6. února 2012. Archivováno z originálu 27. května 2016.
  3. ↑ Příručka Mezinárodní astronomické unie . Staženo 2. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 3. listopadu 2019.
  4. ↑ John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Stiskněte (2000) . Datum přístupu: 6. února 2012. Archivováno z originálu 18. prosince 2014.
  5. ↑ Seznam kráterů jasných paprsků Asociace pro lunární a planetární astronomii (ALPO) (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 4. března 2016. 

Odkazy