Hertzsprung | |
---|---|
lat. Hertzsprung | |
Charakteristika | |
Průměr | 570 [1] km |
Průměrná hloubka | 4500 [1] m |
název | |
Eponym | E. Hertzsprung (1873-1967) – dánský astronom |
Umístění | |
1°22′ s. sh. 128°40′ západní délky / 1,37 / 1,37; -128,66° N sh. 128,66°W např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Hertzsprung | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Hertzsprung ( lat. Hertzsprung ) je obrovský kráter v rovníkové oblasti odvrácené strany Měsíce , jeden z největších měsíčních kráterů . Průměr - 570 km [1] , souřadnice středu - 1°22′ s.š. sh. 128°40′ západní délky / 1,37 / 1,37; -128,66° N sh. 128,66°W např. [3] . Nese jméno dánského astronoma Einara Hertzsprunga . Tento název byl schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970 [3] .
Velikost Hertzsprung přesahuje některá měsíční moře viditelné strany. Na rozdíl od nich je v něm však lávou pokryta jen malá část území. To platí i pro další impaktní struktury na odvrácené straně Měsíce: rozsah sopečných erupcí tam byl mnohem menší než na viditelné straně . Hertzsprung je tedy thalassoid (impaktní pánev nevyplněná tmavou lávou) a nazývá se kráter, nikoli moře.
Tento kráter vznikl v období Nektaru [4] v důsledku dopadu velkého asteroidu . Jedná se o vícekruhovou dutinu. Jasně jsou vyjádřeny dva prstence: 570 km v průměru (hlavní) a 270 km (vnitřní). Kromě toho jsou v kráteru stopy dalších prstenců (průměr 400 km a 140 km) . Průměrná hloubka Hertzsprungu je 4,50 km, objem 640 000 km 3 , výška valu je 1,06 km [1] . Uvnitř vnitřního prstence je povrch hladší a mladistvější než venku. To naznačuje, že je pokryta lávou, která vytryskla mnohem později, než se vytvořil kráter. S kráterem je spojena negativní gravitační anomálie : gravitační zrychlení je zde sníženo o 45 m Gal [5] .
Hertzsprung byl podstatně zničen následujícími dopady a zanechalo na něm mnoho menších kráterů. Jeho šachtu na severovýchodě blokuje 120 km dlouhý kráter Michelson a na západě 100 km dlouhý kráter Vavilov . Hertzsprungovými dalšími bezprostředními sousedy jsou krátery Lucretius na jihovýchodě, Evans na jihozápadě, Chaucer na západě a Grigg na severu.
Hertzsprung je pokryt vyvržením z dopadu, který vytvořil východní mořskou pánev . Má mnoho sekundárních kráterů této pánve (tvořených tělesy vyvrženými během tohoto dopadu). Některé z těchto kráterů tvoří řetězy . Zejména jižní část kráteru Hertzsprung protíná Lucretiův řetěz . Hertzsprung nemá paprskový systém.
Tyto krátery, které se nacházejí uvnitř kráteru Hertzsprung a na jeho okraji, nesou jeho jméno s přidáním velkého latinského písmene:
Hertzsprung [3] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
D | 3°26′ severní šířky sh. 126°12′ západní délky / 3,43 / 3,43; -126,20 ( Hertzsprung D )° N sh. 126,20°W např. | 48 |
H | 1°16′ jižní šířky sh. 125°09′ západní délky / 1,26 / -1,26; -125,15 ( Hertzsprung H )° S sh. 125,15°W např. | dvacet |
K | 0°40′ jižní šířky sh. 128°29′ západní délky / 0,67 / -0,67; -128,48 ( Hertzsprung K )° S sh. 128,48°W např. | 27 |
L | 0°13′ s. sh. 128°42′ západní délky / 0,22 / 0,22; -128,70 ( Hertzsprung L )° N sh. 128,70°W např. | 35 |
M | 7°33′ jižní šířky sh. 129°47′ západní délky / 7,55 / -7,55; -129,79 ( Hertzsprung M )° S sh. 129,79 °W např. | 36 |
P | 0°08′ jižní šířky sh. 130°14′ západní délky / 0,14 / -0,14; -130,24 ( Hertzsprung P )° S sh. 130,24°W např. | 22 |
R | 0°16′ jižní šířky sh. 132°48′ západní délky / 0,27 / -0,27; -132,80 ( Hertzsprung R )° S sh. 132,80°W např. | třicet |
S | 0°27′ s. sh. 133°24′ západní délky / 0,45 / 0,45; -133,40 ( Hertzsprung S )° N sh. 133,40°W např. | 49 |
PROTI | 5°04′ s. sh. 134°10′ západní délky / 5,07 / 5,07; -134,17 ( Hertzsprung V )° N sh. 134,17°W např. | 40 |
X | 3°41′ severní šířky sh. 130°05′ západní délky / 3,68 / 3,68; -130,08 ( Hertzsprung X )° N sh. 130,08°W např. | 24 |
Y | 8°46′ s. š. sh. 131°59′ západní délky / 8,77 / 8,77; -131,99 ( Hertzsprung Y )° N sh. 131,99 °W např. | 25 |