| Maremyana Romanovna Golubková | |
|---|---|
| Maremyana Romanovna Golubková | |
| Datum narození | 17. února 1893 |
| Místo narození | Golubkovka , Pustozersky Uyezd , Arkhangelsk Governorate |
| Datum úmrtí | 8. září 1959 (ve věku 66 let) |
| Místo smrti | Moskva . |
| Státní občanství | Ruská říše → SSSR |
| obsazení | spisovatel |
| Jazyk děl | ruština |
Maremyana Romanovna Golubkova (1. března (17. února), 1893 - 8. září 1959) - ruská vypravěčka , spisovatelka .
Narodila se 1. března 1893 ve vesnici Golubkovka , Pustozersky volost , okres Pečora, provincie Arkhangelsk , v rodině zemědělského dělníka. Brzy osiřel a „šel do lidu“. Rybařila a pletla sítě. Ve 30. letech pracovala v JZD. Na konci třicátých let se přestěhovala do Naryan-Mar . V roce 1937, když Maremyana Golubková pracovala jako hlídka v okresních novinách „ Naryana Vander “, zaměstnanec novin, sběratel folklóru N. P. Leontiev zaznamenal ze slov Maremyany Golubkové a zpracoval její příběhy, nářky, nářky. Brzy se v novinách objevila první publikace M. R. Golubkové (v Leontievově zpracování) - příběh „Nežil jsem život - mumlal jsem smutek“.
V roce 1939 M. R. Golubková absolvovala školní program pro negramotné. Během Velké vlastenecké války vytvořila několik antifašistických pohádek „Kletba Hitlerovi“, „Ať padají slova matky“ atd. V roce 1943 byla přijata za členku KSSS (b). V roce 1946 byla přijata do Svazu spisovatelů SSSR .
Zemřela 8. září 1959 v Moskvě, byla pohřbena v Archangelsku na Kuzněčevském (Vologdském) hřbitově [1] .
Autobiografické romány „Dvě století za půl století“, „Jelení země“, „Matka Pečora“, spojené do trilogie „Matka Pečora“, román „Marishka“ vznikly ve spolupráci s N. P. Leontievem. Autoři realisticky zobrazující osud nebohé rybářky Pečory hojně použili pohádkový lidový slovník Severu. Od M. R. Golubkové bylo zaznamenáno více než 400 písní, podobenství, pověstí, nářků, hádanek a hlášek.