Hořce! (film, 2013)

"Hořce!" - Ruská komedie , debutový celovečerní film režisérky Zhory Kryzhovnikov , natočený ve stylu "video ze svatby" [1] . Scénář k filmu napsali Alexej Kazakov, Nikolaj Kulikov, Zhora Kryzhovnikov podle původního nápadu producentů Ilyi Burts a Dmitrije Nelidova. Premiérové ​​promítání kazety se uskutečnilo 10. října 2013 v New Yorku v rámci Týdne ruského filmu [2] .

Film byl propuštěn v ruské filmové distribuci 24. října 2013. Snímek získal pozitivní recenze od většiny ruských filmových kritiků . Ve svých recenzích poznamenali, že režisér natočil vtipný, vtipný a skutečně lidový film [3] [4] . "Hořce!" je nejvýdělečnějším tuzemským filmem v historii ruské filmové distribuce, když se mu podařilo vybrat více než 27,3 milionů dolarů při rozpočtu 1,5 milionu [5] [6] .

Film získal cenu „ Nika “ v kategorii „ Objev roku “ (Zhora Kryzhovnikov) a nominaci na „Nika“ za „ Nejlepší film “ a devět nominací na cenu „ Zlatý orel “. O rok později, 23. října 2014, bylo uvedeno pokračování filmu Hořká! 2 ".

V březnu 2016 získalo mexické studio práva na zfilmování remaku filmu [7] , který vyšel v roce 2018 pod názvem Bitter in Mexico.

Synopse

Novomanželé Natasha a Roma z Gelendžiku se nemohou dohodnout se svými rodiči a rozhodnou se uspořádat dvě svatby najednou: jednu pro rodiče a příbuzné, v restauraci, s tradičními soutěžemi, a druhou pro sebe, jako divadelní párty na pobřeží Černého moře. Ale ironií osudu se obě oslavy jednoho dne spojí.

Obsazení

Tvorba

Casting

Pro roli nevlastního otce hlavní postavy si režisér nejprve vybral Vladimira Mashkova , ale jejich pracovní rozvrhy neodpovídaly [8] , v důsledku toho roli získal herec Yan Tsapnik . Herec přijel na konkurz z Petrohradu a hned podle režiséra zaimprovizoval spoustu podivných vtipných textů, které se okamžitě zapsaly do scénáře [9] . Jan Tsapnik, stejně jako jeho hrdina ve filmu, sloužil u výsadkářů, a tak pro něj nebylo těžké zařadit se do týmu výsadkářů, se kterými zpívá píseň „ Modrá “ podle námětu. Na rozdíl od svého hrdiny herec v životě nenosí knír, takže byl přilepen uměle [10] .

Podle původního scénáře mělo být hlavní postavě Natalyi 18 let, a když se našla vhodná mladá herečka, byli producenti požádáni, aby zkontrolovali, jak bude vypadat mockumentární natáčení použité ve filmu . Na honoráře herců nebyly peníze, a tak režisér požádal všechny své přátele a jeho manželku, herečku Julii Alexandrovovou , aby se zúčastnili zkušebních natáčení [8] . Během natáčení na ni upozornil jeden z producentů filmu Ilya Burets, který navrhl, aby si herečka sama vyzkoušela roli Natashy. Když byly materiály s jejími videoukázkami zaslány dalšímu producentovi filmu - Timuru Bekmambetovovi , řekl, že pro roli nevěsty není třeba hledat nikoho dalšího [8] .

Natáčení

Natáčení probíhalo v květnu 2013 v Gelendzhiku , Novorossijsku a vesnici Divnomorskoye [11] [12] . Materiál byl natočen v krátké době – 23 natáčecích dnů [13] .

Režisér filmu chtěl ukázat skutečné lidi a skutečnou svatbu [11] : „Rozčiluje mě, že v našich moderních komediích naše země vypadá jako země Glamoria, která nemá nic společného s Ruskem. Naši lidé se tak nechovají, tak se neoblékají, nežertují. Při přípravě na natáčení jsme nehledali inspiraci v lesklých časopisech, ale spíše ve videích na YouTube.“

Při přípravě na natáčení se režisér zeptal obyvatel Gelendzhiku na písně, které nejčastěji slyšíte v restauracích. Lídrem ankety byla píseň Michaila Shufutinského „Left Bank of the Don“, která nakonec zní mezi prvními ve filmu. [čtrnáct]

V jeden z natáčecích dnů vypukla ve vesnici Divnomorskoye bouře, která narušila natáčení svatebních epizod na pobřeží. Filmový štáb musel přestěhovat vybavení a rozebrat kulisu nočního klubu postavenou na molu. Stoupající vlny dvakrát vynesly do moře speciálně zkonstruovanou plošinu, na které Nataša čeká na Roma, který k ní pluje na člunu [10] .

Představitelé hlavních rolí Julia Alexandrova a Jegor Koreškov si spolu se Zhorou Kryzhovnikov zahráli již v krátkém filmu Šťastný nákup. Julia Alexandrova je  dramatická umělkyně. Přežila všechny peripetie, jako tenký potůček sypala dějové zvraty svými organiky. <...> Egor  je talent, má neuvěřitelné mužské charisma. Báječný ženich, když někdo potřebuje nápadníka v kině, tak se rozbrečím, “říká o hercích Zhora Kryzhovnikov [9] . Pro Jegora Koreškova je to třetí film, kde má na svatbě hrát roli ženicha [10] .

Tanec Valentiny Mazuninové na " Loneliness is a bastard " nebyl ve scénáři a byl herečkou zcela improvizován. Tvůrcům snímku se tato improvizace natolik zalíbila , že bylo rozhodnuto ji zařadit do finální verze [8] .

Úvodní scéna „rozhovoru“, kde o sobě mluví Romové a Nataša, byla také z velké části improvizovaná. Ve scénáři bylo jen pár frází: „Nejdřív jsem si myslel, že je gay“, „Pracuji v plynárenství, ale nejsem plynař“ a zbytek herců přišel sám se sebou [8] .

Ceny a nominace

Ocenění

• Cena časopisu Hollywood Reporter Russia v kategorii Debut roku - Zhora Kryzhovnikov [15]
• Cena Nika v kategorii Objev roku - Zhora Kryzhovnikov
• Cena časopisu Hollywood Reporter Russia v kategorii Advance (nejslibnější herci) - Yulia Aleksandrova a Alexander Pal [16]
• " Osobnost roku - 2014" časopisu GQ Russia v kategorii "Objev roku" - Alexander Pal [17]

Nominace

• Cena Golden Eagle [18]
  • za nejlepší film
  • za nejlepší režisérský počin - Zhora Kryzhovnikov
  • za nejlepší scénář - Alexej Kazakov, Nikolaj Kulikov, Zhora Kryžovnikov
  • Nejlepší herečka - Yulia Alexandrova
  • Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Elena Valyushkina
  • Nejlepší herec ve vedlejší roli - Jan Tsapnik
  • Nejlepší kamera - Dmitrij Gribanov
  • za nejlepší filmový střih - Alexander Verkholyak
  • pro nejlepšího zvukaře - Anatolije Tyurikova
• Cena Nika za nejlepší film

Recenze filmu

Film získal protichůdné recenze od kritiků a názory na něj byly ostře rozdělené. Někteří kritici to vnímali jako vulgárnost a glorifikaci podřadného chování, jiní jako satiru na takové chování a odraz reality.

Filmový kritik Andrei Plakhov z listu Kommersant [19] : „Film ukázal, že když mají tvůrci talent, popová zápletka nemusí být plochá a vulgární. <...> Film bere a téměř všude zachovává správnou intonaci mezi sarkasmem a blahosklonností, ironií a něhou. Nejsou v něm žádné natahované scény, střih je energický, umělci hrají nezištně, ale režisér je časově omezuje na rámec děje a času.

Šéfredaktor magazínu Empire Boris Khokhlov [20] označil film za „jednu z nejlepších ruských komedií posledních let, která se může stát skutečně populární. <...> Vrhají všechny své síly na autentický, návykový obraz (efekt přítomnosti je vytvořen úžasný) a scénář, ve kterém je doslova každá replika potenciálním heslem,“ poznamenal filmový kritik. "Je to chytlavý, odvážný a vyzývavý, ale v žádném případě ne vulgární film - a mimochodem, po něm se vlastenectví a láska k vlasti a lidem probudí neméně než po té samé " Legendě č. 17 ", - říká Boris Khokhlov.

Anton Dolin v časopise Afisha nazval film na toto téma „první skutečně talentovanou, vtipnou a radikální komedií postsovětské éry“. Podle filmového kritika je hlavní myšlenkou filmu to, že rodina a vlast jsou darem, který se neodmítá a nevybírá: „<…> když jsou všichni ve sboru, už nepláčou zmatku, ale lásky, stále zpívají tu zatracenou lepsovskou píseň „Natalie“, nevěříc sám sobě a vy začnete zpívat. A všechny smutky jsou uhašeny“ [3] .

Svatební rituál ve filmu je podle komentátorky listu Kommersant Lidie Maslové [21] „modelem občanské společnosti v miniatuře a obsahuje všechno a všechny: celé spektrum emocí, celý repertoár těch nejdivočejších dovádění, všechny stylové varianty nevkusu a celé panoptikum výstředních hraničních postav.

Alexander Pasyugin [22] , sloupkař tiskové agentury Interfax , poznamenal, že film, stejně jako díla Gogola, Krylova, Saltykova-Ščedrina, má „grotesku kombinovanou s realismem, klamný dokument, poznávací efekt. <…> A koneckonců, „Bitter!“, stejně jako Gogolova díla, neznechutí navzdory šeru a beznaději na plátně,“ říká Alexander Pasyugin.

Recenzent časopisu Snob Vadim Rutkovsky nazval pásku nejlepší komedií roku a „velmi vynalézavý, mistrně inscenovaný a bohatý na přesné detaily“ [23] .

Negativní recenzi „Všichni jsou nazí pod oblečením“ poskytli sloupkař z Rossijskaja Gazeta Valery Kichin : „Sledování přirozeně opilých postav hodinu a půl je málo zajímavé“ [24] a Elena Menshenina, sloupkařka pro Argumenty a fakta noviny: „Myšlenku režiséra, který chtěl ukázat veselou ruskou svatbu, lze pochopit, ale měli byste také znát míru“ [25] .

V roce 2014 se film stal uchazečem o nominaci z Ruska na cenu Oscar-2015 v kategorii „ Nejlepší cizojazyčný film “ [26] , jeho hlavním konkurentem byl snímek „Leviathan“, který získal 14 hlasů od poroty ruská oscarová komise. "Hořce!" získal 8 hlasů [27] .

V roce 2016 britský herec Ralph Fiennes vybral film z moderních ruských filmů a řekl, že se mu tato komedie opravdu líbila. Podle něj se jeho přátelé z Ruska domnívali, že v tomto filmu „Rusové jsou zobrazeni jako opilci“, na což herec odpověděl: „Byl jsem překvapen a zasmál se, protože vím jistě, že může existovat anglická, francouzská, irská verze. z“ Hořký! » [28] .

Poznámky

1. ↑ Neformální svatba. „Bitter!“ Režie Zhora Kryzhovnikov . Filmové umění. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 28. ledna 2020. (Ruština)
2. ↑ Světová premiéra komedie "Bitter!" se konala v New Yorku . RIA Novosti (20131011T0739+0400). Staženo: 31. března 2020. (Ruština)
3. ↑ 1 2 Plakát Air: "Bitter!": První ruská komedie, která vypadá jako pravda - Archiv . Plakát. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 15. března 2020. (neurčitý)
4. ↑ Ach, tato svatba, svatba ... Archivní kopie z 2. srpna 2021 na Wayback Machine Nezavisimaya Gazeta
5. ↑ Filmový byznys / Nejvýnosnější a nejnevýdělečnější domácí filmy v ruské filmové distribuci v roce 2013 . Filmový byznys. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 27. září 2020. (Ruština)
6. ↑ Zakupki.ru. K mechanismům státní podpory kinematografie . Filmové umění. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 20. února 2020. (Ruština)
7. ↑ Mexičané natočí remake komedie "Bitter!" . Lenta.ru _ Získáno 17. března 2016. Archivováno z originálu dne 19. března 2016. (neurčitý)
8. ↑ 1 2 3 4 5 Zhora Kryzhovnikov: "Humor je známkou duševního zdraví" . Kino-Teatr.RU. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 2. února 2021. (neurčitý)
9. ↑ 1 2 Speciální projekce: Film "Bitter!" režie Zhora Kryzhovnikov . Mezinárodní multimediální tiskové středisko MIA "Russia Today" (15. října 2013). Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 17. února 2020. (neurčitý)
10. ↑ 1 2 3 New York-Moskva: Vynikající příjem . Kino-Teatr.RU. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu 10. května 2017. (neurčitý)
11. ↑ 1 2 "Bitter!". Natáčení v Gelendzhiku . Kino-Teatr.RU. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 22. ledna 2022. (neurčitý)
12. ↑ "Bitter!". Dokončení natáčení . Kino-Teatr.RU. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 19. prosince 2021. (neurčitý)
13. ↑ "Bitter!" z Bekmambetova v New Yorku, v Petrohradě a v Moskvě . Ekonomika a život. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 21. září 2020. (Ruština)
14. ↑ Zhora Kryzhovnikov na návštěvě u Galiny Juzefovič: o kultuře, díle Michalkova, Doliny a Bad komika . Youtube. Získáno 22. října 2021. Archivováno z originálu dne 26. října 2021. (Ruština)
15. ↑ The Hollywood Reporter vybral hlavní filmové postavy roku 2013 . THR Rusko. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 17. února 2020. (Ruština)
16. ↑ The Hollywood Reporter zaznamenal „Advance“ mladé ruské herce . RIA Novosti (20140625T0500+0400). Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 7. července 2019. (Ruština)
17. ↑ Objev roku 2014: Alexander Pal . GQ Rusko. Staženo: 31. března 2020. (Ruština)
18. ↑ Nominace na cenu Golden Eagle za rok 2013 . Národní akademie filmového umění a věd Ruska. Datum přístupu: 27. prosince 2013. Archivováno z originálu 28. prosince 2013. (Ruština)
19. ↑ Mezi premiérami byly světové premiéry  // Kommersant. Archivováno z originálu 2. srpna 2021.
20. ↑ Recenze filmu "Bitter!" . www.film.ru Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 11. dubna 2019. (neurčitý)
21. ↑ Gumová svatba  // Kommersant. Archivováno z originálu 15. února 2020.
22. ↑ Dvě svatby mrtvých duší . Interfax . Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 10. června 2020. (Ruština)
23. ↑ Rady a láska: nejlepší komedie roku "Bitter!" + 6 dalších vynikajících filmových svateb . snob.ru Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 16. ledna 2021. (Ruština)
24. ↑ Valery Kichin: "Bitter!" dává prasátko jako rys ruského charakteru . Ruské noviny. Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 24. září 2020. (Ruština)
25. ↑ Elena Menshenina. "Bitter!": film o ruské svatbě - nesmyslný a nemilosrdný . aif.ru (25. října 2013). Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 2. července 2020. (neurčitý)
26. ↑ TV Rain Inc. Producent Alexander Rodnyansky o tom, jak oscarová komise vybírala mezi Leviathanem a Gorkem . tvrain.ru (28. září 2014). Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 16. června 2021. (neurčitý)
27. ↑ TV Rain Inc. Tvůrci filmu "Bitter!" vyzvat Leviathana oscarovou nominaci . tvrain.ru (29. září 2014). Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 21. března 2022. (neurčitý)
28. ↑ Britský herec Ralph Fiennes vyznal lásku k ruské komedii "Bitter!" . TASS . Získáno 31. března 2020. Archivováno z originálu dne 29. prosince 2018. (Ruština)

Odkazy

• Oficiální stránka

Tematické stránky	AllMovie ČSFD Filmová spřízněnost Internetová filmová databáze