Gregory | |
---|---|
lat. Gregory | |
Obrázek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter . | |
Charakteristika | |
Průměr | 63,9 km |
Největší hloubka | 2745 m |
název | |
Eponym | James Gregory (1638-1675), skotský matematik a astronom. |
Umístění | |
1°46′ s. sh. 127°17′ východní délky / 1,76 / 1,76; 127,28° N sh. 127,28° východní délky např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
![]() | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Gregory ( lat. Gregory ), nezaměňovat s kráterem Gregory na Venuši , je velký starověký impaktní kráter nacházející se v rovníkové části odvrácené strany Měsíce . Název byl dán na počest skotského matematika a astronoma Jamese Gregoryho (1638-1675) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se vztahuje k prenektarovému období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Zanstra na západě-severozápadě, kráter Morozov na severu, zelený kráter na východě-severovýchodu, kráter Hartmann na východě, kráter Prager na jiho-jihovýchodě, kráter Bechvař na jihozápadě. Na jihovýchod od kráteru se nachází Gregoryho řetěz kráterů [3] . Selenografické souřadnice středu kráteru 1°46′ severní šířky. sh. 127°17′ východní délky / 1,76 / 1,76; 127,28° N sh. 127,28° východní délky g , průměr 63,9 km 4] , hloubka 2,7 km [1] .
Za dlouhou dobu své existence byl kráter výrazně zničen, vzdutí je pokryto mnoha krátery různých velikostí, zasažena byla zejména severní část vzdutí. Satelitní kráter Gregory Q (viz níže) sousedí s jihozápadní částí částečně překrytého kráteru. Výška valu nad okolním terénem je 1260 m [1] , objem kráteru je přibližně 4000 km³ [1] . Dno mísy kráteru je nerovné, poseté mnoha malými krátery, uprostřed mísy jsou zbytky většího kráteru.
Gregory [4] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
K | 0°28′ jižní šířky sh. 128°40′ východní délky / 0,46 / -0,46; 128,67 ( Gregory K )° S sh. 128,67° východní délky např. | 27,0 |
Q | 0°11′ s. sh. 125°56′ východní délky / 0,19 / 0,19; 125,94 ( Gregory Q )° N sh. 125,94° vd např. | 68,6 |