Gudenau (hrad, Severní Porýní-Vestfálsko)

Gudenau ( německy :  Burg Gudenau ) je hrad na vodě poblíž osady Phillip v obci Wachtberg v regionu Porýní-Sieg v Severním Porýní-Vestfálsku , Německo . Komplex se skládá ze dvou částí.

Historie

Středověk

První opevnění na místě současného hradu Gudenau vzniklo ve 13. století [1] . Byly součástí obranného systému pevnosti Altenahr, která zase patřila kolínskému kurfiřtství. První zmínka o hradu pochází z roku 1246. Už šlechtici, kteří zde žili, si říkali von Gudenau. Postavili si rezidenci a obehnali ji hlubokým obranným příkopem.

V roce 1362 se Lisa von Gudenau provdala za kolínského šlechtice Filipa Scherffgena, který roku 1372 dostal hrad do léna. Dědičkou majetku byla dcera Alžběty narozená v tomto manželství. V roce 1402 prodala Gudenau svému tchánovi, purkrabímu Gotthardovi zu Drachenfels. Jeho pravnuk Claes von Drachenfels zahájil soudní spor s kolínským arcibiskupem Ruprechtem. Zajal Gudenau a vrátil jej rodině Drachenfelsů až v roce 1469. Claes byl zabit v roce 1493 svým bratrancem Heinrichem von Drachenfels. Jejich sestra Apollonia byla provdána za Otto Waldbott von Bassenheim. Byla to Apollonia, kdo zdědil Gudenau jako nedílnou součást purkrabství Drachenfels.

Nový čas

Území, kde se Gudenau nachází v roce 1550, se stalo součástí vévodství Jülich-Berg . Do této doby sloužil zámek Gudenau jako rezidence vedlejší větve rodu Waldbott. Během následujících 200 let členové rodiny výrazně zvětšili rozlohu svých pozemků. Kolem roku 1560 byla rozšířena hlavní budova zámku se čtyřmi hospodářskými budovami. Objevil se gotický arkýř a tvarované střechy. Později dostala jedna ze čtyř kruhových nárožních věží sedlovou střechu. Střechy dalších tří nárožních věží byly barokně přestavěny . Za zámkem byl rozlehlý park. V roce 1634 a znovu v roce 1695 mladší linie von Waldbott zpochybnila právo vlastnit všechna území, která byla považována za součást „zemí Drachenfels“. Spory a soudní spory skončily v roce 1735 po zásahu barona Clemense Augusta. Jeho sestra vlastnila statky baronů von der Forst-Lombeck zu Luftelberg, kterým se v roce 1776 podařilo po řadě výměn a ústupků ovládnout majetek rodu von Bornheim Waldbott z klanu von Drachenfels.

V 18. století získal zámek dnešní podobu. Došlo k přestavbě předhradního opevnění ( Forburg ). Objevila se pětipatrová osmiboká věž s valbovou střechou a přední branou. Na věži byly umístěny hodiny. Ještě dříve byla vytyčena zahrada, navržená v italském stylu a rozdělená na tři terasy.

19. století

Bývalí majitelé Gudenau byli pronásledováni během revolučních válek, které vedly k francouzské okupaci. Maxmilián von der Forst-Lombeck v roce 1812 prodal panství své tchyni baronce Augustě von Mirbach a emigroval do Rakouska . Její dědic Johann Wilhelm von Mirbach prodal sídlo v roce 1834 hrabatům Hermannu Philippovi von Hompesch zu Rurich a Theophilu Antonu von Hompesch zu Wiesberg.

V roce 1836 zámek opět změnil majitele. Stali se jimi rod Fieve z Kolína nad Rýnem. V roce 1882 se majitelem Gudenau ukázal obchodní poradce Franz Carl Guillaume z Kolína nad Rýnem.

20. a 21. století

Přibližně do poloviny 20. století patřil zámek Gudenau rodu baronů von Velten-Guillaume. Rezidenci v současnosti vlastní hraběnka Henrietta Strasoldo, dědička rodu Guillaume.

Při vichřici na začátku června 2016, která způsobila značné škody celé obci Wachtberg, byl tento zámecký komplex zatopen.

Moderní použití

V roce 2015 nabídla hraběnka Henrietta Strasoldo v rámci projektu Art Cologne (propagace uměleckých sbírek) sály svého zámku k uspořádání série výstav. V Gudenau byla k vidění díla Rakušanů Siegfrieda Anzingera a Markuse Heumera, japonsko-švýcarského umělce Leiko Ikemury, Němců Wilhelma Mundta, Mirka Reissera, Andrease Schulze, Rainera Splitta, Pia Stadtbeumera, Raifa Ziervogela a Petera Zimmermanna.

V současnosti je barokní zahrada u zámku jediným takovým soukromým majetkem v Porýní. Návštěva zámeckého areálu je možná ve všední dny od března do prosince.

Galerie

• Pohled na zámek z ptačí perspektivy

• Pohled na panství z velké výšky

• hradní most

• Socha v zámeckém parku

• Brána vedoucí do zámeckého parku

Poznámky

1. ↑ Gondorf, 1984 .

Literatura

• Andreas Denk, Ingeborg Flagge. Architekturführer Bonn  (německy) . - Dietrich Reimer Verlag, Berlin, 1997. - S. 150. - ISBN 3-496-01150-5 .
• Gondorf, Bernard. Die Burgen der Eifel und ihrer Randgebiete. Ein Lexikon der "festen Häuser"  (německy) . - JP Bachem, Köln, 1984. - S. 171. - ISBN 3-7616-0723-7 .

Odkazy

• Wikimedia Commons má média související s Gudenau (hrad, Severní Porýní-Vestfálsko)

V bibliografických katalozích	GND : 4721369-3 VIAF : 248293379 WorldCat VIAF : 248293379