Gurevič, Alexandr Sergejevič

Alexandr Sergejevič Gurevič
Datum narození 10. června 1959( 1959-06-10 )
Místo narození Leningrad , SSSR
Datum úmrtí 11. srpna 2002 (ve věku 43 let)( 2002-08-11 )
Místo smrti Petrohrad , Rusko
Státní občanství  SSSR → Rusko 
obsazení básník
Otec Sergej Grigorievič Gurevič [d]

Alexander Sergejevič Gurevič ( 10. června 1959 , Leningrad  - 11. srpna 2002 , Petrohrad ) - ruský básník , překladatel poezie a prózy.

Životopis

V dokumentech bylo zaznamenáno příjmení Kulik (po matce - Irina Vasilievna Kulik), jako pseudonym používal své původní příjmení (po otci - Sergey Grigorievich Gurevich [1] , 1934-2021, docent katedry elektrotechnických a technologie konverze LETI ). Dědeček z otcovy strany - Grigory Fridlyand , historik a první děkan Fakulty historie Moskevské státní univerzity ; strýc - Felix Svetov , spisovatel, disident.

Alexander se narodil a žil celý svůj život v Leningradu-Petrohradu. Vzděláním - matematik: vystudoval 30. fyzikálně-matematickou školu, poté Matematickou univerzitu , po absolutoriu pracoval jako výzkumný pracovník v jednom z leningradských výzkumných ústavů, zabýval se modelováním znečištění ovzduší. Manželka - Larisa Melikhova , vědec, veřejná osobnost.

V letech perestrojky začal psát poezii a překládat poezii a prózu z angličtiny. V roce 1990 z Výzkumného ústavu odešel a stal se překladatelem. Překládal technické texty, pracoval v Komi Republic pro americké průzkumníky ropy a sloužil jako překladatel na univerzitě. Účastnil se práce literárních sdružení Alexandra Kushnera a Nonny Slepakové , jakož i seminářů překladatelů Sergeje Stepanova a M. A. Shereshevskaya. V roce 1997 vstoupil do Svazu spisovatelů Petrohradu . Byl účastníkem různých konferencí a kongresů mladých spisovatelů, kongresu evropských spisovatelů, řady setkání s americkými básníky pořádaných americkým konzulátem v Petrohradě. V roce 1998 získal 3. cenu v North American Open Poetry Competition za automatický překlad své básně do angličtiny. Podílel se na činnosti Pencil Clubu: neformální kroužek petrohradských básníků, skládání parodií a improvizací na daná témata.

Zemřel na vážnou nemoc ve věku 43 let. Byl pohřben na Serafimovském hřbitově v Petrohradě [2] .

Kreativita

Psaní poezie

A. Gurevich vydal tyto básnické sbírky:

  • " Životopisná lekce ". Petrohrad, nakladatelství Bukovskij, 1997.
  • " Na cestě " (včetně "Pužál na básně"). Petrohrad, ed. "Znamení", 1999.
  • " Do výchozího bodu ". Petrohrad, ed. "Borey-Art", 2002 [3] . Umělcem je Natasha Manelis .

Některé básně byly přeloženy do angličtiny a francouzštiny.

Kromě toho byly básně publikovány v následujících publikacích:

  • v časopisech Zvezda, Neva, Khreshchatyk, Day and Night, Tallinn, Akvilon, Estuaire.
  • v ruských básnických sbírkách, včetně sbírek děl Pencil Clubu
  • ve sbírkách The National Library of Poetry, USA (1997 - "The Glow Within", 1998 - "Best Poems of 1998")
  • v elektronickém almanachu "Přítomnost"
Překlady

Z poetických překladů vynikají překlady anglických básníků 16.-18. století: W. Shakespeare , R. Maitland, F. Sidney , E. Spencer , ale i moderní američtí básníci: Robert Bowen, Jozef Kommunyaki.

Hlavní publikace básnických překladů:

  • Sbírka "Léčení paměti". Petrohrad, 1997.
  • Carol W. Davis "Je čas mluvit o...". Petrohrad, vyd. "Symposium", 1997.
  • Bulletin Filologické fakulty. Petrohrad, 2000.
  • Časopis Zvezda, č. 10, 2003.
  • Sbírka „Vašimi slovy“ na památku Alexandra Gureviče. Petrohrad, Ed. "Borey-Art", 2004.
  • Antologie "Sedm století anglické poezie". Moskva, ed. "Aquarius Publishers", 2007.

Překládal také prózu: od děl takových mistrů jako W. Faulkner , F. Cooper , E. Peters až po elegantní humorné příběhy [4] . Přeložil do angličtiny zvukovou stopu k filmu Jurije Mamina "Russian Horror Stories" ( "Grim Tales from Russia" ).

Poznámky

  1. ↑ Stránka S.G. Gurevich na webu "Prozhito"
  2. ↑ Gurevič (n. f. Kulik) Alexander Sergejevič . Získáno 8. srpna 2014. Archivováno z originálu 9. srpna 2014.
  3. ↑ Básně z poslední knihy . Získáno 30. října 2011. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  4. ↑ Překlad povídky B. Bian "Co v knihkupectví neslyšíte!" . Získáno 30. října 2011. Archivováno z originálu 9. února 2012.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích