Ginze Ptacek z Pirksteinu

Hynce Ptáček z Pirkštejna ( česky Hynce Ptáček z Pirkštejna ) byl český statkář a šlechtic za vlády Zikmunda I. Lucemburského . Komoří a minzmeister , regent královských měst v Čechách. Syn  Jana Ptáčka z Pirkštejna .

Původ

Do rodiny Ginze Ptáčka patřili: otec - Jan Ptáček z Pirksteinu , matka - Jitka z Kunštátu. Gince Ptáček z Pirkštejna zdědil panství Rataje nad Sázavou a Polnou, tedy hrady Rataje, Pirkstein a Polna.

Vztah s Janem Rogaczem z Dubé pochází od jeho dědečka Jana Ježka Ptáčka, jehož manželkou byla Hedvika z Dubé (Rogách nebyl jeho strýc, navíc se ani neví, z jaké větve Hedvika pocházela). Ginze se oženil s Annou z Neuhausu, se kterou měl dceru Margaret Pirkstein, další děti se nedožily dospívání. Před svou smrtí ustanovil Ginze poručníkem Jana Czabelickiho ze Sutic, který byl jeho politickým spojencem, přítelem a příbuzným (pravděpodobně synovcem matčina druhého manžela Jitky z Kunstadtu). Po smrti Ginze Ptachka vymřel rod Pirksteinů. V roce 1463 se Markéta provdala za Victorina z Podebrad , syna Jiřího z Poděbrad .

Životopis

Od roku 1420 vlastnil Rataje nad Sázavou a brzy se dostal do hodnosti nejvyššího hofmistra a mincmistra Království českého a úřadujícího regenta královských měst. Jako umírněný představitel husitů bojoval roku 1434 v bitvě u Lipan na straně pražských feudálů. Po smrti Zikmunda I. v roce 1437 se on a Jiří z Poděbradského, jeho chráněnec a budoucí zemský správce a český král, přidali k vlivné skupině šlechticů, kteří bojkotovali volbu Zikmundova zetě Alberta II ., krále českého. . Novým českým králem se pokusili zvolit polského krále Vladislava III . Ti pak jmenovali Vladislavova bratra Kazimíra IV. Jagellonského , kterému bylo v té době pouhých jedenáct let. Kazimír byl zvolen opoziční skupinou, ale nedokázal porazit Alberta II. Albert II zemřel v roce 1439 bez mužských dědiců a trůn zůstal prázdný.

V roce 1440 založil Hinze Ptáček z Pirkštejna spolu s dalšími šlechtici pro zachování míru zemský mír. Hince Ptáček jako vůdce svazu svolal v roce 1441 schůzi do Časlavi , kdy se svaz rozhodl zakročit proti loupeživému baronu Janu Koldovi ze Šampachu , který se nezákonně zmocnil několika majetků ve východních Čechách. V roce 1443 Hinze a Jan Czabelicki dobyli Pražský hrad .

Ginze zemřel v roce 1439 bez mužských dědiců a byl pohřben v kostele sv. Matouše v Ratai nad Sázavou .

Husitské války

Přestože jeho otec Jan Ptáček z Pirkštejna bojoval po boku Petra ze Šternberka v bitvě u Živogoštu proti husitům , přidal se Ptáček na stranu umírněných husitů . V roce 1430 byl vybrán jako jeden ze šesti zástupců panství v delegaci, která měla v Norimberku hájit čtyři pražské artikuly. V roce 1434 vstoupil do utrakvisticko - katolického spolku, se kterým se 6. května 1434 zúčastnil dobytí Nového Města pražského a 30. května pak bitvy u Lipan (přiklonil se tak na stranu feudálů). Na červencové schůzi českých a moravských stavů byl v Řezně zvolen císařem Zikmundem Lucemburským . V roce 1435 ho zemská vláda pověřila velením vojska, které obléhalo Ostromech hrad Tábor ; Po více než dvou měsících se oddíl pod zárukou útěku zpoza nepřátelských linií vzdal. Aktivně se účastnil řady dalších jednání a poselství, které měly dohodnout podmínky pro přijetí Zikmunda českým králem. Na sjezdu v Brně v červnu 1435 , kde vyjednávali čeští stavové s císařem a papežskými legáty, byl jedním z umírněných a spolu s Oldřichem II. z Rožmberka , Meinhardem z Hradce a Alšem Golickim ze Šternberka získal finanční podporu od basilejský koncil .

Poznámky

Komentáře

1. V dřívější literatuře je funkce kutnohorského mincmistra připisována také Ginze Ptachkovi, tato informace byla přenesena i do jiných zdrojů. Jan Czabielicki ze Sutic je připomínán jako mincmistr již v roce 1436 a také v roce 1440.

2. V dřívější české literatuře je Margaret Pirkstein někdy mylně označována jako Sophia, snad kvůli jeho druhé manželce Viktorině z Poděbrad.

Literatura

1. PALACKÝ, František. František Palack. Dějiny českého lidu v Čechách a na Moravě. Praha: Kochi, 1907. 1279 p. S. 720. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách av Moravě. Praha: Kochi, 1907. 1279 s. S. 720

2. PRCHAL, Jan. Jan Prchal. Biografický slovník polský. Head from Pirkstein - Ginze Ptáček Ptáček,s. 119–120. PRCHAL, Jan. Biografický slovník Polenska . Polná: Linda, 2002. ISBN 80-238-8985-0. Kapitola z Pirkštejna Hynek Ptáček, s. 119–120.

3. SANDERA, Martin. Martin Šander. Ginze Ptáček z Pikrštejna je falešným vítězem husitské revoluce. Sandera, Martin. Hynce Ptáček z Pikrštejna – opomíjený vítěz husitské revoluce. Praha: Vyšehrad, 2011. 200 s. ISBN 978-80-7429-132-6. S. 41–45.

4. Heřman, Jan. Jan Němec. Cesta podél řeky Podbladnice a Sasau - Ginze Ptacek z Pirksteinu HEŘMAN, Jan. Toulky Podblanickem a Posázavím - Hynce Ptáček z Pirkštejna [online]. www.jiskra-benesov.cz [cit. 2020-03-04]