Livshits, Giler Markovich

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. srpna 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Giler Markovič Livshits

Hrob Livshits na východním hřbitově v Minsku.
Datum narození 25. června 1909( 1909-06-25 )
Místo narození
Datum úmrtí 27. června 1983( 1983-06-27 ) (74 let)
Místo smrti
Země
Místo výkonu práce
Alma mater
Akademický titul dr ist. věd ( 1961 ) a doktor filozofie ( 1977 )
Ocenění a ceny
Ctěný vědec Běloruské SSR

Giler Markovich (Mordukhovich) Livshits ( 25. června 1909 , Daraganovo , okres Bobrujsk provincie Minsk , Ruské impérium ; moderní okres Osipoviči v oblasti Mogilev - 27. července 1983 , Minsk ) - běloruský sovětský historik - starožitník, orientalista, badatel dějin starověkého křesťanství a filozofie, doktor historických věd (1961), profesor (1962), doktor filozofie (1977).

Životopis

Narozen 25. června 1909 v židovské rodině zaměstnance. V roce 1927 absolvoval sedmiletou školu, poté několik let pracoval jako tesař. V roce 1931 nastoupil na ekonomické oddělení sociálně-ekonomické fakulty Minského pedagogického institutu , kterou absolvoval v roce 1934 . Odešel z postgraduálního studia a zároveň přednášel [1] . 6. prosince 1939 obhájil disertační práci pro hodnost kandidáta historických věd [2] ; byl jedním z prvních kandidátů historických věd v obecných dějinách vyškolených v BSSR . Téma disertační práce je „Sociálně-politický boj v Římě v 60. letech. 1. století před naším letopočtem a Catilinova spiknutí“; v roce 1960 vyšla jako samostatná monografie. V roce 1940 mu byl udělen akademický titul docent. Od června do října 1941 - služba v řadách Sovětské armády a po demobilizaci a do září 1944 - docent Pedagogického institutu Kyzyl-Orda . Od října 1944 až do posledního dne svého života působil na Běloruské státní univerzitě. V. I. Lenin. Četl jsem různé kurzy o světových dějinách. Zároveň několik let vyučoval na Minském státním pedagogickém institutu. A. M. Gorkého, Právnický institut a Vyšší stranická škola. [1] .

V letech 1947-1950 vedl katedru obecných dějin Minského pedagogického institutu [3] . V roce 1958 přešel do trvalého zaměstnání na Historickou fakultu Běloruské státní univerzity . Od roku 1961 - doktor historických věd, od roku 1977 - doktor filozofických věd. Za vojenské a pracovní záležitosti, za velké úspěchy v rozvoji vědy a vysokého školství, ve výchově a výchově vysoce kvalifikovaných odborníků pro národní hospodářství a účast na veřejném životě byl G. M. Livshits oceněn Řádem čestného odznaku, šest medaile, včetně „Za vítězství nad Německem“ a „Za statečnou práci“, dva diplomy Nejvyššího sovětu Běloruské SSR a Diplom Nejvyššího sovětu Kazašské SSR [1] . V roce 1979 obdržel čestný titul Ctěný vědec BSSR.

Zemřel 27. července 1983 v Minsku. Byl pohřben v Minsku na východním hřbitově.

Hlavní publikace

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 G. M. Livshits, Eseje o historii ateismu v SSSR: 20-30s / G. M. Livshits; Ed. [a s úvodem. Čl., 3-34] A. A. Kruglová. - Minsk: Věda a technika, 1985. - 215 s.; 20 cm; ISBN V přel. (V pruhu): 2 str. 10 k. / S. 200-202
  2. ↑ Pyankov, A.P. Vědecký život na Fakultě historie Běloruské státní univerzity v roce 1939 // Historik-marxista. - 1940. - č. 4-5. - S. 157-158.
  3. ↑ Katedra obecných dějin Běloruské státní pedagogické univerzity. Maxim Tank (nepřístupný odkaz) . Získáno 6. května 2010. Archivováno z originálu dne 5. dubna 2009. 

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie