Livshits, Giler Markovich
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 26. srpna 2022; ověření vyžaduje
1 úpravu .
Giler Markovich (Mordukhovich) Livshits ( 25. června 1909 , Daraganovo , okres Bobrujsk provincie Minsk , Ruské impérium ; moderní okres Osipoviči v oblasti Mogilev - 27. července 1983 , Minsk ) - běloruský sovětský historik - starožitník, orientalista, badatel dějin starověkého křesťanství a filozofie, doktor historických věd (1961), profesor (1962), doktor filozofie (1977).
Životopis
Narozen 25. června 1909 v židovské rodině zaměstnance. V roce 1927 absolvoval sedmiletou školu, poté několik let pracoval jako tesař. V roce 1931 nastoupil na ekonomické oddělení sociálně-ekonomické fakulty Minského pedagogického institutu , kterou absolvoval v roce 1934 . Odešel z postgraduálního studia a zároveň přednášel [1] . 6. prosince 1939 obhájil disertační práci pro hodnost kandidáta historických věd [2] ; byl jedním z prvních kandidátů historických věd v obecných dějinách vyškolených v BSSR . Téma disertační práce je „Sociálně-politický boj v Římě v 60. letech. 1. století před naším letopočtem a Catilinova spiknutí“; v roce 1960 vyšla jako samostatná monografie. V roce 1940 mu byl udělen akademický titul docent. Od června do října 1941 - služba v řadách Sovětské armády a po demobilizaci a do září 1944 - docent Pedagogického institutu Kyzyl-Orda . Od října 1944 až do posledního dne svého života působil na Běloruské státní univerzitě. V. I. Lenin. Četl jsem různé kurzy o světových dějinách. Zároveň několik let vyučoval na Minském státním pedagogickém institutu. A. M. Gorkého, Právnický institut a Vyšší stranická škola. [1] .
V letech 1947-1950 vedl katedru obecných dějin Minského pedagogického institutu [3] . V roce 1958 přešel do trvalého zaměstnání na Historickou fakultu Běloruské státní univerzity . Od roku 1961 - doktor historických věd, od roku 1977 - doktor filozofických věd. Za vojenské a pracovní záležitosti, za velké úspěchy v rozvoji vědy a vysokého školství, ve výchově a výchově vysoce kvalifikovaných odborníků pro národní hospodářství a účast na veřejném životě byl G. M. Livshits oceněn Řádem čestného odznaku, šest medaile, včetně „Za vítězství nad Německem“ a „Za statečnou práci“, dva diplomy Nejvyššího sovětu Běloruské SSR a Diplom Nejvyššího sovětu Kazašské SSR [1] . V roce 1979 obdržel čestný titul Ctěný vědec BSSR.
Zemřel 27. července 1983 v Minsku. Byl pohřben v Minsku na východním hřbitově.
Hlavní publikace
- Livshits, G. M. Klasici marxismu-leninismu o náboženství. - Mn. : Akad. Sciences Bel. SSR, 1951. - 8000 výtisků.
- Livshits, G. M. Třídní boj v Judeji a povstání proti Římu: K problému sociální ekonomie. stavba Říma. provincií. - Mn. : Nakladatelství BSU, 1957. - 418 s. - 2500 výtisků.
- Livshits, G. M. Ateismus ve starověku a středověku. - Mn. : Nakladatelství BSU, 1959. - 8000 výtisků.
- Livshits, G. M. Kumránské rukopisy a jejich historický význam. - Mn. , 1959. - 2500 výtisků.
- Livshits, G. M. Sociálně-politický boj v Římě v 60. letech. 1. století PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM. a Catilinské spiknutí. - Mn. : Nakladatelství BSU, 1960. - 208 s. - 1500 výtisků.
- Livshits, G. M. Náboženství a církev v minulosti a současnosti. - Mn. : Nakladatelství M-va vyš., sred. specialista. a prof. školství BSSR, 1961. - 5700 výtisků.
- Livshits, G. M. Původ a reakční podstata judaismu. - Mn. : Gosizdat BSSR. Ed. hm.-zalévaný. lit., 1962. - 5000 výtisků.
- Livshits, G. M. Co jsou to „svaté knihy“? - Mn. : Nakladatelství M-va vyš., sred. specialista. a prof. školství BSSR, 1962. - 80 s. - 6000 výtisků.
- Livshits, G. M. Původ a podstata židovských a křesťanských náboženských svátků. - Mn. : Nakladatelství M-va vyš., sred. specialista. a prof. školství BSSR, 1963. - 5000 výtisků.
- Livshits, G. M. Původ křesťanství: Ve světle svitků od Mrtvého moře. - Mn. : Vyšší škola, 1967. - 308 s. - 3000 výtisků.
- Livshits, G. M. Eseje o historiografii Bible a raném křesťanství. - Mn. : Vyšší škola, 1970. - 395 s. - 3000 výtisků.
- Livshits, G. M. Volné myšlení a ateismus ve starověku a středověku. - Mn. : Vyšší škola, 1973. - 490 s. - 2000 výtisků.
- Základy vědeckého ateismu: Proc. příspěvek na středy. specialista. učebnice instituce / Nauch. Ed.: G. M. Livshits, A. A. Kruglov. 3. vyd. - Mn. : Nakladatelství BSU, 1975. - 221 s.
- Livshits, G. M. Freethinking and materialistic filozofie in Western Europe: Second half. 17. století - Mn. : Vyšší škola, 1975. - 376 s. - 1500 výtisků.
- Livshits, G. M. Francouzští osvícenci 18. století o náboženství a církvi. - Mn. : Vyšší škola, 1976. - 292 s. - 2000 výtisků.
- Livshits, G. M. Ateismus Ludwiga Feuerbacha. - Mn. : Vyšší škola, 1978. - 214 s. - 1000 výtisků.
- Livshits, G. M. Reformní hnutí v České republice a Německu. - Mn. : Vyšší škola, 1978. - 262 s. - 1300 výtisků.
- Livshits, G. M. Ateismus ruských revolučních demokratů. - Mn. : Vyšší škola, 1979. - 290 s. - 1000 výtisků.
- Livshits, G. M. Náboženství a církev v dějinách společnosti. - Mn. : Vyšší škola, 1980. - 335 s. - 1700 výtisků.
- Livshits, G. M. Kritika idealismu a náboženství ve spisech G. V. Plechanova. - Mn. : Vyšší škola, 1981. - 294 s. - 1000 výtisků.
- Livshits, G. M. Kritika idealismu a náboženství v dílech K. Marxe a F. Engelse / Naucha. vyd. M. Ya. Lensu. - Mn. : Věda a technika, 1982. - 341 s. - 2600 výtisků.
- Livshits, G. M. Kritika V.I. Lenin idealismus a náboženství / Ed. A. A. Kruglová. - Mn. : Věda a technika, 1983. - 2300 výtisků.
- Livshits, G. M. Kritika idealismu a náboženství od spolupracovníků K. Marxe a F. Engelse / Ed. A. A. Kruglová. - Mn. : Věda a technika, 1984. - 2500 výtisků.
- Livshits, G. M. Eseje o historii ateismu v SSSR: 20-30s / Ed. A. A. Kruglová. - Mn. : Věda a technika, 1985. - 1690 výtisků.
Poznámky
- ↑ 1 2 3 G. M. Livshits, Eseje o historii ateismu v SSSR: 20-30s / G. M. Livshits; Ed. [a s úvodem. Čl., 3-34] A. A. Kruglová. - Minsk: Věda a technika, 1985. - 215 s.; 20 cm; ISBN V přel. (V pruhu): 2 str. 10 k. / S. 200-202
- ↑ Pyankov, A.P. Vědecký život na Fakultě historie Běloruské státní univerzity v roce 1939 // Historik-marxista. - 1940. - č. 4-5. - S. 157-158.
- ↑ Katedra obecných dějin Běloruské státní pedagogické univerzity. Maxim Tank (nepřístupný odkaz) . Získáno 6. května 2010. Archivováno z originálu dne 5. dubna 2009. (neurčitý)
Literatura
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|