Kato, Daisuke

Daisuke Kato (加東 大介, skutečné jméno Tokunosuke Kato加藤 徳 之助, jiné jméno Enji Ichikawa 市 川 莚司, bylo umělecké jméno, které používal ve 30. až 40. letech 20. století (do února 1918, 2. února) nebo 19. února ) , 1910 [3] , Asakusa , Tokio , Japonská říše - 31. července 1975 [2], Takasaki , Gunma ) - japonský charakterní divadelní ,herec Veselý, kulatý obličej Daisuke Kato se často objevuje v japonských filmech 20. století [4] . Herec má role ve více než 300 filmech [5] [6] . Fanoušci žánru jidaigeki si ho pamatují jako jednoho z Kurosawových " Sedm samurajů " , herec má také malé role v populárních filmech téhož Kurosawy " The Bodyguard ", trilogii režírované Hiroshi Inagaki o Mijamotovi Musashi (" Samuraji: The Way of the Warrior “, „ Samurai 2: Duel at the Temple “, „ Sumuai 3: Duel on the Island “) a „ Krvavé kopí na hoře Fuji “ v režii Tomu Uchidy . Nejzajímavější díla vznikla ve filmech vynikajících režisérů Akiry Kurosawy a Mikia Naruse , s nimiž byl herec nejednou natočen.

Životopis

Raná léta. Práce na divadelní scéně a začátek filmové kariéry

Tokunosuke Kato (skutečné jméno herce) se narodil v srdci Tokia, v zábavní čtvrti Asakusa , v rodině kabuki umělce Denzo Takeshita. Jeho starší bratr Kunitaro Sawamura a sestra Sadako Sawamura se také stali známými herci v japonském divadle a kině. Pod vlivem a vedením svého otce, který byl hercem, dramatikem a zástupcem ředitele populárního divadla Miyatoza, se Tokunosuke poprvé objevil v divadle ve věku šesti [7] spolu se svým jedenáctiletým bratrem Kunitarem. Miyatoza divadlo bylo kompletně zničeno během slavného 1923 Great Kanto zemětřesení .

Po absolvování Tokijské veřejné střední školy č. 7 v roce 1929 se devatenáctiletý mladík připojil k divadelnímu souboru Zenshinza kabuki. Od roku 1933 vystupoval pod pseudonymem Enji Ichikawa. Osm let hrál na této scéně různé role. Se dvěma dalšími mladými talenty, Shinzo Yamazaki (který se později stal známým v kině jako Akitake Kono) a Ogimasu Ichikawa (syn dramatika Kaoru Osanai ), byli populární mladí herci souboru, kteří byli v tisku nazýváni „Young Prospective Zenshinza Trio “ [7] . Ve filmu debutoval v roce 1935 malou rolí ve filmu Jirocho ze Shimizu režiséra Tomiyasy Ikedy. V předválečném období a v prvních letech druhé světové války hrál mimo jiné v dílech vynikajících režisérů jako Sadao Yamanaka (filmy „ Sōshun Kochiyama “, 1936 ; „ Lidstvo a papírové koule “, 1937 ) a Kenji Mizoguchi (" Věrnost ve věku Genroku ", 1941 ).

V roce 1943 byl 33letý herec mobilizován do jednotek jako vedoucí hygienické služby [8] na jižní frontě. Již v posledních měsících války, v dubnu 1945, dostal od armádního velení rozkaz vytvořit divadelní soubor, který by vojáky inspiroval. Divadlo bylo otevřeno v Manokwari (ostrov Nová Guinea ) [9] , kde účinkoval ve hře Shin Hasegawa „Yatappe from Seki“. Po skončení války v Tichomoří , ačkoli bylo japonskému herci zajatému spojeneckými silami dovoleno repatriovat se do své vlasti, onemocněl malárií a zůstal na Nové Guineji ještě několik měsíců, než se plně zotavil. Po návratu do Japonska v roce 1946 spolu se svým bratrem Kunitarem a sestrou Sadako založili nové malé divadlo "Kamiwaza" [7] , ale herec brzy opustil divadelní jeviště kvůli neúspěšné práci souboru, potížím s vedením a tvůrčím rozdílům. Herec se rozhodne soustředit na filmovou práci. V roce 1948 podepsal smlouvu s filmovou společností Daiei a počínaje filmem Five Witnesses (r. Sadatsugu Matsuda ) přijímá herec jméno Daisuke Kato, pod kterým zůstane v paměti fanoušků japonské kinematografie.

Filmová kariéra

Prvním filmovým počinem, který herci přinesl širokou slávu, byla role policisty ve filmu Akira Kurosawa Rashomon ( 1950 ) . Po práci v tomto, jednom z nejúspěšnějších filmů japonské kinematografie, který triumfálně prošel plátnami světa, včetně USA a SSSR , se herec rozhodne opustit studio Daiei a vstoupí do řad filmové společnosti Toho . [6] . Brzy dostává své první filmové ceny. Kato byl jmenován nejlepším hercem ve vedlejší roli na Modré stuze a Mainichi Film Awards za své role ve filmech Matka (r. Mikio Naruse ) a Araki Mataemon: Duel at the Kagiya Crossing (jiný název) z roku 1952. Pomsta samuraje, režie Kazuo Mori ). Herec po celou svou kariéru v kině vystupoval v charakteristických vedlejších rolích [9] [10] . Rozsah rolí herce byl široký: od psychologicky složitých dramatických až po komické. Hrál role kladných i záporných postav. Často hrál v obrazech dobromyslných, nešťastně zamilovaných tlustých mužů (například téměř všechna jeho díla ve filmech Mikio Naruse jsou taková). Režiséři ho milovali pro jeho lehký a upřímný charakter, ale Daisuke Kato měl obzvláště přátelské vztahy s takovými mistry režie, jako jsou Akira Kurosawa a Mikio Naruse, kteří herce často zvali do svých projektů. Po "Rashomonovi" Kurosawa povolal herce také, aby si zahrál malou roli gangstera v jednom z jeho nejlepších dramatických filmů " Žít " (1952), poté za roli jednoho ze sedmi statečných samurajů Shitoroji v populárním filmu jidaigeki " Sedm samurajů “ ( 1954 ) a ne V méně populární jidaigeki „ The Bodyguard “ ( 1961 ) Kato vystupoval jako jeden z banditů, silný, ale hloupý bojovník Inokiti. Mikio Naruse Kato hrál některé ze svých nejlepších rolí [6] : Kimura v Matce (1952), Itaya v Pozdní chryzantémy (1954), Seikichi Mukai v Plovoucích mracích ( 1955 ), Yonekův bývalý manžel ve filmu Adrift ( 1956 ), Onoda ve filmu Neklid ( 1957 ), Sekine ve filmu Když žena leze po schodech ( 1960 ), Sadaoka v Toulavém deníku ( 1962 ), Hayashida v Rozptýlených oblacích ( 1967 ) a další filmy tohoto mistra kinematografie, s nímž herec poměrně často spolupracoval. Herec také hrál ve filmech dalších vynikajících režisérů: Yasujiro Ozu (malé role ve filmech " Předjaří ", 1956, " Podzim v rodině Kohayagawa ", 1961 a " A Taste of Saury ", 1962), Teinosuke Kinugasa ( "Scarlet Bat", 1950, "Migratory Birds under the Moon" a "Baterlight under the Full Moon" - oba 1951, "Castle of Bloodshed", 1952, "White Sea of ​​​​Yushima", 1955 a "Sparks", 1956 ), Kenji Mizoguchi (kromě již zmíněných - " Woman Saikaku ", 1952, " Red Light District ", 1956), Daisuke Ito ( "Květina, která překročila horu", 1949, "Homeland Far, Far Away", 1950, „Palanquin in the Fog“, 1951 a „Příběh mladé dámy“, 1957), Hiroshi Inagaki („Tisíc a jedna noc potulného hazardního hráče“, 1936, „Jsem osobní strážce“, 1950, „A Žena ze Šanghaje" a "Vítr, mraky a loď za 1000 ryo" - obě 1952, trilogie o Miyamotovi Musashim: "Samurai: Cesta válečníka, 1954, Samurai 2: Souboj v chrámu, 1955 a Samuraj 3: Ostrovní souboj, 1956; Osamělá cesta, 1955, Bouře, 1956, Zrození Japonska , 1959 , " 47 Ronin ", 1962 a "In zůstat proti meči, 1966 )...

Mezi nejlepší role dále patří [7] : Kudo v nezávislém projektu režiséra Tadashiho Imaie " There is a source " (1955) a sluha samuraje Genta v jidaigeki se sociálním zaujatím " Krvavé kopí na hoře Fuji " ( 1955 ) - za poslední dvě role Kata byl podruhé oceněn cenou Modrá stuha jako nejlepší herec ve vedlejší roli v roce 1955; režisér Tazawa v sociálním dramatu The Source (1956, r. Masaki Kobayashi ); hlavní role Akabany v sérii čtyř filmů "Big Size" (1957-58, r. Yasuki Chiba ) - právě po této populární filmové sérii dostal herec, stejně jako jeho hrdina, přezdívku Gyu-chan. Kato také úspěšně hrál v komických rolích, včetně herce, který měl úspěch v komediálním seriálu oblíbeném veřejností (čítá 40 filmů natočených v letech 1956 až 1971) ze seriálu „Prezident společnosti“ [7] , kde si zahrál jednu ústředních postav (s partnery Hisaya Morishige a Keiju Kobayashi ).

Daisuke Kato na základě svých vojenských zkušeností o tom, jak se podílel na vzniku divadelního souboru na ostrově Nová Guinea, publikoval své paměti v roce 1955 v týdeníku Shukan Asahi . V roce 1961 Kato romanizoval své paměti. Román s názvem „Sníh na jižním ostrově“ byl poprvé publikován v březnovém čísle časopisu Bungei Shunju.. Ve stejném roce ji natočil režisér Seiji Hisamatsu pod názvem „Sníh v jižních mořích“, kde si herec zahrál sám sebe – seržanta Kata. Román i film sklidily zasloužený úspěch. Román byl bestseller [9] a Daisuke Kato vyhrál 20. Bungeishunjū Reader Award . Kromě adaptace pro velké plátno, televizní seriál založený na románu byl produkován NHK ve stejném roce [7] .

V posledních letech svého života byl herec aktivní nejen v kině, ale i v televizi a v roce 1971, o 28 let později, se herec vrátil na divadelní prkna [10] . Od roku 1972 se připojil k týmu účinkujících v dramatu tajgy „Heike's New Story“, kde hrál roli skutečné historické osobnosti Hojo Tokimasa , vojáka a státníka XII. století . Jeho partnery v dramatu byli tak populární japonští herci jako Tatsuya Nakadai , Komaki Kurihara , Osamu Takizawa , Masayuki Mori , Ayako Wakao a Ken Ogata .

Daisuke Kato byl přijat do nemocnice s rakovinou tlustého střeva v únoru 1975 . Neznal svou diagnózu (před hercem byla skryta), pokračoval v dramatu (bylo pro něj zorganizováno speciální natáčení na nemocničním oddělení) a 31. července, pět měsíců po přijetí do nemocnice, Daisuke Kato zemřel [ 10] ve věku šedesáti čtyř let.

Rodina

Daisuke Kato patřil ke klanu známé umělecké dynastie [11] :

Otec - herec Kabuki Denzo Takeshita (竹芝伝蔵, skutečné jméno - Dentaro Kato, 加藤伝太郎)

Starší sestra je Seiko Yajima (1903-1988). Pracoval v soc ustanovení. Byla první předsedkyní Národní rady pro ochranu života a práv osob se zdravotním postižením.

Starší bratr je hercem divadla a kina Kabuki Kunitaro Sawamura.(1905-1974). Nejznámější filmy: „ Tange Sazen a Million Ryo Pot “ (1935, r. Sadao Yamanaka ), „ Brány pekla “ (1953, r. Teinosuke Kinugasa ), „ Nový příběh klanu Taira “ (1955, režie Kenji Mizoguchi ) atd.

Starší sestra - divadelní a filmová herečka Sadako Sawamura(1908-1996). Nejslavnější díla v kině: „Svatební den“ (1940, r. Yasujiro Shimazu ), „ Matka nezemře “ (1942, r. Mikio Naruse), „ Žena Saikaku “ (další s názvem „Život O-Harua“ , Kurtizány , v pokladně SSSR - "Život bez štěstí", 1952, r. Kenji Mizoguchi), " Pozdní chryzantémy " (1954, r. Mikio Naruse) atd.

Zeť (manžel sestry Sadako Sawamura) - herec Kamatari Fujiwara(1905-1985). Filmové role: " Tři sestry, čisté ve svých myšlenkách " (1935, r. Mikio Naruse), " Žít " (1952, r. Akira Kurosawa), " Sedm samurajů " (1954, r. Akira Kurosawa) atd.

Snacha (manželka staršího bratra Kunitaro Sawamura) je herečka Tomoko Makino (1907-1984). Dcera otce zakladatele japonské kinematografie, režiséra a producenta Shozo Makina , který mimo jiné hrál v historickém eposu jejího otce „ Chushingura: A True Story “ (1928).

Manželka - herečka Masako Kato (加藤雅子), hrála ve filmech málo, mezi filmy: "Woman Offering Resistance" (1960, r. Taro Yuge), "Face" (1960, r. Koji Shima ), "Black Trump “ (1964, režie Umetsugu Inoue ) a další.

Syn - Haruyuki Kato (加藤 晴之), zvukový producent, hrál ve filmu pouze jednou: ve filmu " 47 Ronin " (1962, r. Hiroshi Inagaki ).

Snacha (manželka syna Haruyuki Kato) je kostýmní výtvarnice Kazuko Kurosawa (nar. 29. 4. 1954), dcera filmového režiséra Akiry Kurosawy .

Vnuk - herec Takayuki Kato (narozen 12. března 1977). Mezi filmy: "Po dešti" (1999, r. Takashi Koizumi), "To ví jen moře" (2002, r. Kei Kumai ), "Poslední Ronin" (2010, r. Sugemichi Sugita).

Synovec (syn bratra Kunitaro Sawamura) - herec Hiroyuki Nagato (1934-2011). Jeden z nejpopulárnějších filmových herců 60. let. Hrál ve filmech režisérů Nové vlny japonské kinematografie Shohei Imamura , Seijun Suzuki , Koreyoshi Kurahara , Yoshishige Yoshida ...

Synovec (syn bratra Kunitaro Sawamury) - herec Masahiko Tsugawa (1940-2018). Proslul koncem 50. let minulého století, kdy hrál ještě jako velmi mladý ve filmech o „slunečním kmeni“ (filmy o osudech zklamané mladé generace Japonců): „ Crazy Fruit “ (1956, r. Ko Nakahira ), „ Wordless Man “ (1960, režie Yoshishige Yoshida ) a další.

Neteř (dcera bratra Kunitaro Sawamury) - Setsuko Kato (加藤勢津子), byla filmová herečka, ale ve filmech hrála málo. Mezi filmy patří: Hungry Souls a Hungry Souls 2 (1956, r. Yuzo Kawashima ).

Neteř (dcera bratra Kunitaro Sawamury) Toshiko Sawamura (沢村敏子) se pouze jednou projevila jako herečka, hrála v televizním seriálu Nebezpečný svah (危険な斜面, 1961).

Odborná ocenění

• 3. slavnostní předávání cen (za rok 1952) - cena za nejlepší výkon mužských vedlejších rolí - ve dvou filmech " Matka " a "Araki Mataemon: Duel at the Kagiya Crossroads" (jiná jména - "Pomsta samuraje") [12] .
• 6. předávání cen (za rok 1955) - cena za nejlepší výkon mužských vedlejších rolí - ve dvou filmech " Existuje zdroj " a " Krvavé kopí na hoře Fuji " [13] .

• 7. předávání cen (za rok 1952) - cena za nejlepší výkon mužských vedlejších rolí - ve dvou filmech "Matka" a "Araki Mataemon: Duel na křižovatce Kagiya" (jiná jména - "Pomsta samuraje") [14] .

Filmografie

Komentáře

1. ↑ V sovětské pokladně byl film promítán od 10. října 1966, r / a Goskino SSSR č. 2109/66 (do 1. května 1973) - vyšlo: „Katalog filmů současného fondu. Číslo II: Zahraniční hrané filmy“, Inf.-reklama. řídící kancelář kinematografie a filmová distribuce výboru pro kinematografii při Radě ministrů SSSR, M.-1972, s. 126.
2. ↑ V sovětské pokladně byl film promítán od 19. srpna 1963, r / y Goskino SSSR č. 1191/63 (do 1. srpna 1968) - publikováno: „Komentovaný katalog filmů vydaných v roce 1963“, „Umění“ , M.-1964, str. 23.
3. ↑ Film byl promítán v sovětské distribuci od 6. července 1970 (Riga, v Moskvě od 24. dubna 1972), r / ve Státní filmové agentuře SSSR č. 2149/68 (do 1. června 1975) - publikováno: “Katalog filmů současného fondu. Číslo II: Zahraniční hrané filmy“, Inf.-reklama. řídící kancelář kinematografie a filmová distribuce výboru pro kinematografii při Radě ministrů SSSR, M.-1972, s. 46.
4. ↑ Film se promítá v sovětských pokladnách od dubna 1988 (v Moskvě od 21. prosince 1987), r / a Goskino SSSR č. 18122/87 (do 1. června 1975) - vychází: "Komentovaný katalog filmů a filmová periodika druhého čtvrtletí 1988" , Goskino SSSR, V/O "Sojuzinformkino", M.-1988, s. 25.
5. ↑ Film se v sovětské distribuci promítá od 28. července 1958, r/r Goskino SSSR č. 1099/58 - vychází: časopis New Films pro pracovníky filmové distribuce, 1958. Číslo 3: Předběžný plán uvedení nových celovečerních filmů ve třetím čtvrtletí roku 1958.
6. ↑ V sovětské pokladně byl film promítán od února 1963 (v Moskvě od 2. dubna; do 15. srpna 1966), r / ve Státní filmové agentuře SSSR č. 1162/61 - vydáno: „Komentovaný katalog filmů r. současný fond: Hrané filmy“, M. : "Umění" -1963, s. 480 (s. 380-381).

Poznámky

1. ↑ Daisuke Kato archivováno 7. června 2019 na Wayback Machine na Find  a Grave
2. ↑ 1 2 Daisuke Kato // Find a Grave  (anglicky) - 1996.
3. ↑ Internetová filmová databáze  (anglicky) – 1990.
4. ↑ Herec Daisuke Kato Archivováno 26. října 2018 na Wayback Machine na webu Lard Biscuit Enterprises  
5. ↑ 1 2 加東大介 Archivováno 22. června 2020 na Wayback Machine na webu časopisu Kinema Junpo   (japonsky)
6. ↑ 1 2 3 加東大介 na ItsFun.com.tw  (japonsky)
7. ↑ 1 2 3 4 5 6 加東大介 Archivováno 27. července 2021 na Wayback Machine na Kotobank.jp ( japonština)  
8. ↑ 加東大介 Archivováno 7. dubna 2019 na Wayback Machine na webu Hatena Keyword  (japonsky)
9. ↑ 1 2 3 加東大介の夢は、縁日のお店やさんになること Archivováno 25. září 2020 na webu časopisu Wayback Shunju na webu  Bungei
10. ↑ 1 2 3 na webu Read01.com (japonsky)本電影發展的重要配角  
11. ↑ Podle ja.wikipedie
12. ↑ Vítězové ocenění Blue Ribbon za rok 1952 Archivováno 18. března 2022 ve Wayback Machine na IMDb 
13. ↑ Vítězové cen z roku 1962 Archivováno 5. ledna 2022 na Wayback Machine  (japonsky) na oficiálních stránkách Mainichi Prize
14. ↑ Vítězové cen z roku 1956 Archivováno 21. dubna 2019 na Wayback Machine  (japonsky) na oficiálních stránkách Mainichi Prize
15. ↑ Daisuke Katô (1910–1975) Archivováno 8. března 2019 na Wayback Machine na IMDb  
16. ↑ 加東大介 Archivováno 5. července 2017 na Wayback Machine na JMDb ( japonská filmová databáze )  (japonsky)
17. ↑ 1 2 3 4 5 6 Seznam zahraničních filmů v pokladně SSSR  

Odkazy

Tematické stránky	AlloCine ČSFD Internetová filmová databáze Shnilá rajčata
Genealogie a nekropole	Najděte hrob WikiStrom
V bibliografických katalozích BNF : 167331344 CONOR : 78959459 GND : 1164200038 ISNI : 0000 0000 3912 2268 J9U : 987007429544705171 LCCN : no00004281 NDL : 00027603 SUDOC : 059549157 VIAF : 63545540 WorldCat VIAF : 63545540