Berthold Damke | |
---|---|
Němec Berthold Damcke | |
Berthold Damke (foto Pierre Petit ) | |
základní informace | |
Datum narození | 6. února 1812 |
Místo narození | Hannover , Německo |
Datum úmrtí | 15. února 1875 (ve věku 63 let) |
Místo smrti | Paříž , Francie |
pohřben | |
Země | Německo |
Profese | klavírista , dirigent , skladatel , hudební kritik |
Nástroje | cello |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Berthold Damcke ( německy : Berthold Damcke ; 6. února 1812 , Hannover – 15. února 1875 , Paříž ) byl německý pianista, dirigent, skladatel a hudební kritik.
Žák Aloise Schmitta a Ferdinanda Riese . Od roku 1834 hrál na violu v Hannover Court Orchestra, poté vedl sbor v Bad Kreuznachu a od roku 1837 v Postupimi . Poté žil a pracoval v Königsbergu v Berlíně . V letech 1845-1855 působil v Petrohradě , koncertoval jako klavírista a dirigent, publikoval v časopisech „ Knihovna pro čtení “, „ Otechestvennye Zapiski “, v novinách „ St. Petersburgische Zeitung “ a další. Od roku 1855 v Bruselu , kde byl mezi jeho studenty mladší Samuel de Lange . V roce 1847 se při práci v Rusku setkal a spřátelil s Hectorem Berliozem , nadále se s ním přátelil v Paříži, kde žil od roku 1859 (vyučoval hudební a teoretické předměty na pařížské konzervatoři ), a nakonec se stal jedním z jeho vykonavatelé. Upraveno vydání děl Christopha Willibalda Glucka . Byl stálým zahraničním zpravodajem některých petrohradských časopisů a novin.
Napsal oratoria „Deborah“ a „Tovia“, operu „Kathen z Heilbronnu“ ( 1845 , podle stejnojmenné Kleistovy hry ), další sborové, vokální a komorní skladby.
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
Genealogie a nekropole | ||||
|