Daoud Rajiha | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Arab. | ||||||||||||||||||
6. ministr obrany Sýrie | ||||||||||||||||||
8. srpna 2011 – 18. července 2012 | ||||||||||||||||||
Předchůdce | Mahmúd Ali Khabib | |||||||||||||||||
Nástupce | Fahed Jasem Al Frej | |||||||||||||||||
Náčelník generálního štábu syrské arabské armády | ||||||||||||||||||
2002–2004 _ _ | ||||||||||||||||||
Prezident | Bašár Assad | |||||||||||||||||
Předchůdce | Ali Habib Mahmoud | |||||||||||||||||
Nástupce | Fahed Jasem Al Frej | |||||||||||||||||
Narození |
1947 Damašek , Sýrie |
|||||||||||||||||
Smrt |
18. července 2012 Damašek , Sýrie |
|||||||||||||||||
Manžel | jeden | |||||||||||||||||
Děti | čtyři | |||||||||||||||||
Zásilka | Ba'ath (prosyrská frakce) | |||||||||||||||||
Profese | Válečný | |||||||||||||||||
Postoj k náboženství | Ortodoxní křesťanství | |||||||||||||||||
Ocenění |
|
|||||||||||||||||
Vojenská služba | ||||||||||||||||||
Roky služby | 1967–2012 _ _ | |||||||||||||||||
Afiliace | Sýrie | |||||||||||||||||
Hodnost | Všeobecné | |||||||||||||||||
bitvy |
Jomkipurská válka Syrské islamistické povstání Libanonská válka Válka v Zálivu Syrská občanská válka |
Daoud Rajiha ( arabsky : داود راجحة ; 1947 , Damašek – 18. července 2012 , Damašek ) – syrský státník a vojenský vůdce, ministr obrany Sýrie ( 2011 – 2012 ).
Daoud Rajiha se narodil v Damašku v roce 1947 . Ortodoxní křesťan [1] . V roce 1967 absolvoval Vojenskou akademii, jeho vojenskou specializací bylo dělostřelectvo. Daud byl povýšen na generálporučíka v roce 1998 a generálem se stal v roce 2005 .
Generál Rajikha zastával různé vojenské funkce, byl velitelem praporu a brigády. V roce 2004 byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu a v roce 2009 se stal náčelníkem generálního štábu.
Dne 8. srpna 2011 se Daoud Rajiha stal ministrem obrany Sýrie. Tuto funkci zastával až do své smrti.
Byl zabit 18. července 2012 v důsledku sebevražedného útoku sebevražedného atentátníka v budově místní bezpečnostní služby v Damašku [2] . Zanechal po sobě manželku a čtyři syny.