De Beurmann, Frederic Auguste

Frederick de Beurmann
fr.  Frederic de Beurmann
Datum narození 22. září 1777( 1777-09-22 )
Místo narození Nancy , provincie Lorraine (nyní department Meurthe a Moselle ), Francouzské království
Datum úmrtí 13. dubna 1815 (ve věku 37 let)( 1815-04-13 )
Místo smrti Mety , departement Moselle , Francouzská říše
Afiliace  Francie
Druh armády Kavalérie , pěchota
Roky služby 1784 - 1815
Hodnost brigádní generál
Část Velká armáda
přikázal 17. dragounský pluk (1805-11)
Bitvy/války
Ocenění a ceny
Rytíř Řádu čestné legie Důstojník Řádu čestné legie
Velitel Řádu čestné legie Ordre du Merite militaire Chevalier ribbon.svg

Frederic Auguste de Beurmann ( fr.  Frédéric Auguste de Beurmann ; 1777-1815) – francouzský vojevůdce,  brigádní generál (1811), baron (1808), účastník revolučních  a napoleonských válek.

Životopis

Narodil se v rodině vojáka Auguste de Beurmann ( francouzsky  Auguste de Beurmann ; 1741-1793) a Catherine Kübleber ( francouzsky  Catherine Kübleber ). Jeho starší bratr Jean-Ernest také dosáhl hodnosti generála.

10. srpna 1784 byli spolu se svým bratrem přijati do Salmova pěšího pluku (budoucí 62. linie), ve kterém sloužil jejich otec, jako synové pluku. Dne 10. června 1788 nastoupil prezenční službu v tomto pluku.

Od začátku války byl pobočníkem generála Klebera a sloužil s ním v armádě Northern a Sambre-Meuse. 1. června 1796 byl zraněn šavlí v pravé ruce při přechodu řeky Sieg. Dne 18. července 1796 byl v hodnosti poručíka dočasně převelen k 1. jízdnímu chasseurskému pluku a od 30. března 1797 sloužil u pluku trvale. Bojuje v řadách rýnských, dunajských a helvetských armád.

8. července 1799 byl jmenován pobočníkem generála Mortiera . 27. září 1799 přímo na bojišti u Curychu byl povýšen na kapitána. 20. listopadu 1800 byl převelen k nově vytvořenému pluku jízdních lovců konzulské gardy . 27. listopadu 1800 se připojuje ke generálu Durocovi během jeho diplomatické mise do Petrohradu.

13. října 1802 byl povýšen na velitele strážní eskadry. Dne 2. prosince 1805 se vyznamenal s koňskými rangery u Slavkova, kde byl dvakrát zraněn zásahem bajonetem. 18. prosince 1805 byl povýšen na plukovníka a pod své velení dostal 17. dragounský pluk.

Jako součást 4. dragounské divize se zúčastnil pruského tažení v roce 1806 a polského tažení v roce 1807. Vyznamenal se v bitvách u Preussisch-Eylau, Mansfeldu, Koenigsbergu a Friedlandu.

15. října 1808 s divizí převedena do Španělska. Podílel se na dobytí Madridu a Benavente. 15.1.1809 zraněn kulkou do levé paty u La Coruña , bojoval u Bragy a Arsobispo . 12. května 1809 8 hodin se svým plukem a dvěma pěšími prapory hrdinně bránil most v Amarante, kde s podporou 4 děl odrazil útok 6000 Španělů. Během bitvy byl zraněn kulkou do pravé tváře. V roce 1810 se vyznamenal u Estremadura, 16. května 1811 v bitvě u La Albuera .

6. srpna 1811 byl povýšen na brigádního generála. 9. listopadu 1811 byl jmenován inspektorem jezdeckého skladu v 5. vojenském okruhu v Saarlouis.

30. prosince 1811 (podle jiných zdrojů 28. ledna 1812) vedl 14. lehkou jízdní brigádu , která působila v čele 3. armádního sboru Velké armády v ruském tažení roku 1812. 8. srpna se vyznamenal u Molev Bolot (Inkovo), kde byla divize generála Sebastianiho nečekaně napadena Platovovými kozáky. Böhrmann a jeho brigáda cválali o dvě ligy a zachránili Sebastianiho před úplným zničením a přinutili kozáky k ústupu. Za tyto činy byl vyznamenán velitelským křížem Řádu čestné legie. Bojoval také u Krasnoe, Borodino a Vjazma.

12. dubna 1813 vedl brigádu lehkého jezdectva 1. armádního sboru generála Vandamma . 18. června - velitel 23. brigády lehké jízdy 3. armádního sboru generála Suama . 19. srpna byl zraněn kulkou do ledvin v bitvě u Bunzlau. 12. října zajal 1200 zajatců v Dessau a poté rozprášil 5000 nepřátelských oddílů u Mulde. Působil v zadním voje vojsk Marmontu během ústupu z Rýna do Metz.

Od 4. ledna do 1. června 1814 velel 10. brigádě lehkého jezdectva 3. armádního sboru. Bránil Metz a departementy Vogézy a Mosely.

Při prvním restaurování zůstali Bourboni bez oficiálního jmenování. Od 5. ledna do 27. ledna 1815 byl generálním inspektorem jezdectva 15. vojenského okruhu.

Po Napoleonově návratu z Elby byl Böhrmann představen císaři v Metách, ale dočkal se chladného přijetí. 13. dubna 1815 spáchal sebevraždu zastřelením ze dvou pistolí.

Vojenské hodnosti

Tituly

Ocenění

legionář Řádu čestné legie (25. března 1804)

Důstojník Řádu čestné legie (14. června 1804)

velitel Řádu čestné legie (2. září 1812)

Rytíř Řádu za vojenské zásluhy (1814)

Poznámky

  1. ↑ Nobility of Empire at B. Datum přístupu: 16. listopadu 2016. Archivováno z originálu 26. ledna 2016.

Literatura

Odkazy