De Roy (měsíční kráter)

De Roy
lat.  De Roy

Obrázek sondy Clementine . Kráter De Roy ve středu snímku, kráter Chadwick v levém horním rohu.
Charakteristika
Průměr43,5 km
Největší hloubka2242 m
název
EponymFelix De Roy (1883-1942), belgický astronom. 
Umístění
55°14′ jižní šířky sh. 98°59′ západní délky  / 55,24  / -55,24; -98,99° S sh. 98,99°W např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaDe Roy
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter De Roy ( lat.  De Roy ) je velký impaktní kráter na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce . Jméno bylo dáno na počest belgického astronoma Felixe De Roye (1883-1942) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970.

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Lippmann na západě; kráter Chadwick na severozápadě; Kráter Andersson na severo-severovýchodu; kráter Arrhenius na východě; Blanchard kráter na jihovýchodě a Petzval kráter na jihozápadě [1] . Selenografické souřadnice středu kráteru 55°14′ jižní šířky sh. 98°59′ západní délky  / 55,24  / -55,24; -98,99° S sh. 98,99°W g , průměr 43,5 km 2] , hloubka 2,2 km [3] .

Kráter má tvar blízký kruhovému a je výrazně zničen. Výduť kráteru je zaoblená, v severní části je rozčleněna dvěma širokými štěrbinami, v jihovýchodní části je překryta dvěma malými krátery, v jihozápadní části se na výduť připojuje malý kráter. výška valu nad okolím dosahuje 1060 m [3] , objem kráteru je přibližně 1400 km³ [3] . Dno kráterové mísy je ploché, bez nápadných struktur a je poznamenáno několika malými krátery.

Satelitní krátery

De Roy [2] Souřadnice Průměr, km
N 59°35′ jižní šířky sh. 102°53′ západní délky  / 59,59  / -59,59; -102,89 ( De Roy N )° S sh. 102,89°W např. 25.0
P 58°12′ jižní šířky sh. 102°33′ západní délky  / 58,2  / -58,2; -102,55 ( De Roy P )° S sh. 102,55°W např. 35.6
Q 57°55′ jižní šířky sh. 103°31′ západní délky  / 57,92  / -57,92; -103,52 ( De Roy Q )° S sh. 103,52 °W např. 21.7

Viz také

Poznámky

  1. Kráter De Roy na mapě LAC-135 . Staženo 5. července 2020. Archivováno z originálu 20. února 2013.
  2. 1 2 Příručka Mezinárodní astronomické unie . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020.
  3. 1 2 3 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .

Odkazy